Pro účely zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění p.p. (dále jen „zákona o DPH“) se zasíláním zboží obecně rozumí dodání zboží mezi členskými státy, je-li zboží odesláno nebo přepraveno z členského státu odlišného od členského státu ukončení jeho odeslání nebo přepravy, a to osobou povinnou k dani, která zboží dodává, nebo jí zmocněnou třetí osobou a předmětné zboží je dodáno osobě, pro kterou pořízení zboží v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží není předmětem daně.

Pravidla pro uplatňování DPH při zasílání zboží

vyplývají z příslušných ustanovení směrnice 2006/112/ES, o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH“) a navazujícího nařízení Rady č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále jen „prováděcí nařízení“) a promítají se do zákona o DPH. Změna pravidel pro uplatňování daně při zasílání zboží, pro něhož bude zavedeno označení „prodej zboží na dálku“ byla původně schválena novelizací příslušných předpisů EU s účinností od 1. 1. 2021, ale v souvislostí s COVID-19 byla účinnost těchto posunuta od 1. 7. 2021. V následujícím textu jsou nejprve s využitím příkladů shrnuta aktuálně platná pravidla pro uplatňování daně při zasílání zboží, a to jak při jeho zasílání z tuzemska do jiného členského státu, tak i naopak z jiného členského státu do tuzemska. V závěrečné části jsou stručně vysvětleny základní principy změn, které by měly na základě změn předpisů EU a zákona o DPH od 1. 7. 2021 platit pro prodej zboží na dálku.

Základní principy zasílání zboží

Zasíláním zboží se podle § 8 odst. 4 zákona o DPH, která je v souladu s čl. 33 směrnice o DPH, rozumí dodání zboží mezi členskými státy, je-li zboží odesláno nebo přepraveno z členského státu odlišného od členského státu ukončení jeho odeslání nebo přepravy, a to osobou povinnou k dani, která zboží dodává, nebo jí zmocněnou třetí osobou (např. přepravcem) a předmětné zboží je dodáno osobě, pro kterou pořízení zboží v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží není předmětem daně (např. občanovi jako osobě nepovinné k dani). V praxi se jedná zejména o tzv. e-shopy či internetové obchody, kdy si zákazník objedná zboží přes internet a na základě objednávku je mu prodávajícím zboží dodáno z jednoho členského státu do členského státu odlišného.

O zasílání zboží se jedná pouze v případě, že zákazníkem je osoba nepovinná k dani, které nevzniká povinnost přiznávat daň při pořízení zboží z jiného členského státu.

Pokud by si zboží prostřednictvím e-shopu objednala osoba povinná k dani a zboží by jí bylo dodáno z jednoho členského státu do jiného, nepostupovalo by se podle pravidel po zasílání zboží, ale jednalo by se z hlediska prodávajícího o standardní dodání zboží do jiného členského státu, které je za splnění stanovených podmínek osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně a povinnost přiznat daň vzniká v zemi, kde je místo plnění pořizovateli zboží, který je osobou povinnou k dani. Z praktického hlediska by tedy měly prodávající, kteří provozují e-shopy, požadovat od svého zákazníka z jiného členského státu, aby při objednávce zboží deklaroval, zda si předmětné zboží objednává jako osoba nepovinná k dani, či jako osoba povinná k dani a podle toho zvolit příslušný daňový režim.

Pravidla pro zasílání zboží nelze uplatnit při dodání zboží, pro které platí některé ze specifických pravidel např. dodání nového dopravního prostředku, dodání zboží s instalací a montáží či dodání použitého zboží, u něhož se uplatňuje zvláštní režim zdanění přirážky. Z § 8 odst. 5 zákona o DPH vyplývá, že podmínka odeslání či přepravení zboží se považuje za splněnou i v případě, že je zboží odesláno nebo přepraveno ze třetí země a dovezeno osobou, která zboží dodává, do členského státu odlišného od členského státu ukončení jeho odeslání nebo přepravy. V takovém případě se za členský stát zahájení odeslání nebo přepravy zboží logicky považuje členský stát dovozu zboží.

Místo plnění při zasílání zboží

Místo plnění určuje v souladu se směrnicí o DPH a prováděcím nařízením ke směrnici o DPH prakticky „místo zdanění“, tj. stát, v němž má být přiznána daň či přiznáno uskutečnění plnění, a to podle předpisů platných v zemi, kde je místo plnění. Místo plnění při dodání zboží je obecně vymezeno v § 7 zákona o DPH, podle něhož se stanoví místo plnění jak pro dodání zboží v tuzemsku, které je zdanitelným plněním, tak i pro dodání zboží z tuzemska do jiného členského státu či do třetí země, na něž se za splnění stanovených podmínek vztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně. Z hlediska uplatnění příslušného daňového režimu je správný postup podle § 7 zákona o DPH klíčový pro plátce jako prodávajícího (dodavatele) zboží.

Při dodání zboží bez odeslání nebo přepravy je místem plnění podle § 7 odst. 1 zákona o DPH je v souladu s čl. 31 směrnice o DPH místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání předmětného zboží uskutečňuje, např. pokud si kupující převezme zboží v prodejně, je místem plnění místo, kde se nachází prodejna, v níž kupující zboží od prodávajícího převzal. Při dodání zboží, které je spojeno s přepravou nebo odesláním zboží je podle § 7 odst. 2 zákona o DPH v souladu s čl. 32 směrnice o DPH místem plnění místo, kde se zboží nachází v době, kdy se přeprava nebo odeslání zboží začíná uskutečňovat.

Z čl. 33 směrnice o DPH vyplývá, že při stanovení místa plnění se podle předchozího čl. 32 nepostupuje v případě dodání zboží z jednoho členského státu do jiného členského státu, které splňuje stanovené podmínky. Dosavadní znění čl. 33 směrnice o DPH nepoužívá dosud pro popsaný způsob dodání zboží konkrétní označení a tento článek se promítá do dosavadního znění § 8 zákona o DPH, v němž je uvedený způsob dodávání zboží definován jako „zasílání zboží“. Při zasílání zboží je podle § 8 odst. 1 zákona o DPH obecně místo plnění v členském státu, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy. Povinnost přiznat daň má přitom v této zemi prodávající, který zboží zasílá z jiného členského státu. Jedná se tedy o odlišné pravidlo, než které platí pro prodávajícího při standardním dodání zboží s odesláním či přepravou do jiného členského státu podle § 7 odst. 2 zákona o DPH.

Podle § 8 odst. 2 zákona o DPH se při zasílání jiného zboží, než je zboží, které je předmětem spotřební daně, místo plnění stanoví ve vazbě na hodnotu dodaného zboží. Při nepřekročení limitu, který si stanoví každý členský stát podle čl. 34 směrnice o DPH ve výši 35 000 EUR nebo 100 000 EUR, případně ekvivalentu v národní měně, za kalendářní rok, je místem plnění členský stát, kde se zboží nachází v době, kdy jeho odeslání nebo přeprava začíná. Pro Českou republiku platí limit ve výši 35 000 EUR, který byl převeden již v roce 2004 na ekvivalentní částku v české měně, tj. na částku 1 140 000 Kč. Limity platné v jednotlivých členských státech jsou uvedeny na konci pokynů k vyplňování přiznání k DPH. Při zasílání zboží, které je předmětem spotřební daně, se místo plnění vždy stanoví v členském státu, kde končí přeprava zboží.

Podle § 8 odst. 3 zákona o DPH se osoba povinná k dani, která zboží zasílá, může rozhodnout, že místem plnění je místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy. Takové rozhodnutí je logické např. v situaci, kdy sazba daně pro zasílání zboží je v zemi, kde je ukončena přeprava zboží, výrazně nižší než v zemi, kde je přeprava zboží zahájena. Podle tohoto principu je potom povinna při stanovení místa plnění postupovat do konce kalendářního roku bezprostředně následujícího po roce, ve kterém se takto rozhodla.

Zasílání zboží z jiného členského státu do tuzemska

Pokud celková hodnota dodávek této osoby registrované k dani občanům do tuzemska překročí v rámci jednoho kalendářního roku částku 1 140 000 Kč, která platí podle zákona o DPH jako limit pro přenesení místa plnění do tuzemska, musí se tato osoby registrované k dani, která není usazena v tuzemsku, registrovat jako plátce daně v tuzemsku, jak vyplývá z § 6c zákona o DPH. Podle § 6c odst. 2 zákona o DPH se stává plátcem osoba povinná k dani, která nemá sídlo v tuzemsku a která uskuteční zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, s výjimkou plnění, u kterých je povinna přiznat daň osoba, které jsou tato plnění poskytována.

V případě zasílání zboží z jiného členského státu do tuzemska se tato osoba stane prakticky plátcem dnem, kdy uskutečnění dodání zboží, kterým překročí výše uvedený limit ve výši 1 140 000 Kč za kalendářní rok. Postup při uplatnění DPH ze strany osoby registrované k dani v jiném členském státě, která zasílá zboží do tuzemska, je vysvětlen v dalším příkladu.

Příklad

Zasílání zboží z jiného členského státu do tuzemska:

Obchodní společnost, která je osobou registrovanou k dani se sídlem na Slovensku, která nemá v tuzemsku provozovnu, zasílá od ledna 2020 zboží občanům do České republiky.

Z prodávaného zboží přiznává daň s příslušnou sazbou daně na Slovensku a zboží tedy není zdaňováno v tuzemsku. Pokud by však např. v říjnu 2020 celková hodnota zboží dodaného občanům do ČR překročila za období od 1. 1. 2020 částku 1 140 000 Kč, přeneslo by se místo plnění do tuzemska a slovenská firma již nebude ze zasílaného zboží přiznávat daň v SR, ale bude se muset podle § 6c odst. 2 zákona o DPH registrovat v ČR a daň ze zboží zasílaného občanům ze Slovenska do tuzemska přiznávat v tuzemsku jako plátce daně, tj. se sazbou daně platnou pro toto zboží v ČR (např. 21 %).

Zasílání zboží z tuzemska do jiného členského státu

Zasílá-li zboží z tuzemska do jiného členského státu firma, která je plátcem se sídlem v České republice postupuje při stanovení místa plnění také podle § 8 zákona o DPH. Do limitu platného v příslušném státě tedy přiznává plátce daň na výstupu v tuzemsku. Prakticky to znamená, že firma postupuje jako při standardním dodání zboží v tuzemsku. Po jeho překročení stanoveného limitu se přenese místo plnění do členského státu, kam je zboží zasíláno.

Podle čl. 34 směrnice o DPH je tato hodnota stanovena ve výši 100 000 EUR za kalendářní rok, případně může být členským státem snížena na částku 35 000 EUR nebo ekvivalent v národní měně, pokud se členský stát obává, že by limit ve výši 100 000 EUR vedl k vážnému narušení hospodářské soutěže. Většina států v současné době využívá nižší limit nebo jeho ekvivalent v národní měně. Po jeho překročení se přenáší místo plnění do členského státu, v němž je ukončena přeprava zboží a znamená to, že plátce musí přiznávat daň v členském státě, kam je zboží zasíláno a nepřiznává již daň v tuzemsku. Postup plátce daně při uplatňování DPH při zasílání zboží do jiného členského státu je vysvětlen v následujícím příkladu.

Příklad

Zasílání zboží z tuzemska do jiného členského státu

Obchodní společnost se sídlem v tuzemsku, která je plátcem daně v tuzemsku a která provozuje od roku 2017 e-shop se spotřebním zbožím, začala v roce 2019 zasílat zboží nejen občanům z tuzemska jako dosud, ale také občanům ze Slovenska. Ze zboží zaslaného jak do tuzemska, tak i na Slovensko přiznávala v roce 2019 daň na výstupu v tuzemsku, protože celková hodnota zboží zaslaného občanům na Slovensko totiž v roce 2019 nepřekročila v průběhu roku 2019 částku 35 000 EUR, která platí pro Slovensko jako limit pro přenesení místa plnění při zasílání zboží. V průběhu roku 2020 obchodní společnost v zasílání zboží na Slovensko pokračovala a v srpnu 2020 překročila celková hodnota zboží zaslaného občanům na Slovensko limit 35 000 EUR.

Překročením tohoto limitu se přeneslo místo plnění při zasíláni zboží na Slovensko a česká firma již nebude zboží ze zboží zaslaného na Slovensko přiznávat daň v sazbě 21 %, která platí pro toto zboží v tuzemsku, ale bude se muset registrovat na Slovensku a daň ze zboží zasílaného občanům na Slovensko přiznávat v této zemi, a to v sazbě daně, která pro toto zboží na Slovensku platí. Česká firma se může rozhodnout i pro dobrovolnou registraci na Slovensku před překročením uvedeného limitu. Hodnotu zasílaného zboží, které bude zdaňováno na Slovensku či v jiném členském státě musí česká firma vykazovat v daňovém přiznání v ř. 24, v souhrnném hlášení ani v kontrolním hlášení se zasílání zboží do jiného členského státu nevykazuje.

Více již najdete v měsíčníku DaÚ 11-12/2020 a komentář k zákonu o DPH po novele je uveřejněn v Poradci 4-5/2021.

Ke změnám v novele ZP došlo s účinností od 30. července 2020 v přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů. K přechodu může dojít jen podle § 338 odst. 1 ZP, nebo podle zvláštních právních předpisů, např. podle občanského zákoníku nebo podle zákona o obchodních korporacích. Zůstala zachována zásada, že pracovněprávní práva a povinnosti přecházejí v plném rozsahu na přejímajícího zaměstnavatele. Ke změně došlo v charakteristice převodu činnosti zaměstnavatele. Jaká pravidla nově platí?

PŘECHOD V PLNÉM ROZSAHU – Podle stavu před 30. 7. 2020 dochází–li k převodu činnosti zaměstnavatel nebo části činnosti zaměstnavatele nebo k převodu úkolů zaměstnavatele nebo jejich části k jinému zaměstnavateli, přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů v plném rozsahu na přejímajícího zaměstnavatele. Práva a povinnosti z kolektivní smlouvy přecházejí na přejímajícího zaměstnavatele na dobu účinnosti kolektivní smlouvy, nejdéle však do konce následujícího kalendářního roku.

Znění novely

Z § 338 odst. 2 ZP se vypouští znění, které umožňuje přechod při převedení úkolů zaměstnavatele. Tato úprava již není nutná, neboť je zahrnuta do obecného pojetí přechodu. I když se objevily – zejména ze strany odborů a zaměstnanců – názory, že by možnost přechodu z kolektivní smlouvy měla být časově posunuta na období dvou let, nebylo těmto podnětům vyhověno.

Podmínky pro přechod

charakterizovalo a vymezovalo ustanovení § 383 odst. 3 ZP. Za úkoly nebo činnost zaměstnavatele, které přecházejí, se považovaly zejména úkoly související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobná činnost podle zvláštních právních předpisů, které právnická nebo fyzická osoba provádí v zařízeních pro tyto činnosti nebo na místech obvyklých pro jejich výkon pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.

Za přejímajícího zaměstnavatele bez ohledu na právní důvod přechodu a na to, zda dochází k převodu vlastnických práv, považovala právnická nebo fyzická osoba, která je způsobilá jako zaměstnavatel pokračovat v v plnění úkolů nebo činnosti dosavadního zaměstnavatele nebo v činnosti obdobného druhu.

Nejvýznamnější a nejdůležitější změny

nastaly právě v tomto ustanovení ZP. Je to z toho důvodu, aby se odstranily některé nepřesnosti v legislativním vymezení činnosti a postavení zaměstnavatele a aby se zařadily do právního systému další související pojmy. Důležitým důvodem pro úpravu je i soulad příslušných ustanovení ZP s právem EU.

Nová právní úprava přechodu vychází ze Směrnice Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů. Podle čl. 1 odst. 1 Směrnice se tato směrnice vztahuje na veškeré převody podniku, závodu nebo části podniku nebo závodu na jiného zaměstnavatele, které vyplývají ze smluvního převodu nebo sloučení.

Rovné zacházení se zaměstnanci

V případě přechodu přejímající zaměstnavatel musí přecházejícím zaměstnancům zachovat práva a povinnosti v nezměněné podobě tak, jak je měli u původního zaměstnavatele. V důsledku této skutečnosti u přejímajícího zaměstnavatele může nastat situace, že zde vzniknou dva typy zaměstnanců. Prvním z nich jsou ti, co přešli, a druhým jsou stávající zaměstnanci. Tyto dvě skupiny zaměstnanců mohou mít rozdílný právní režim, odlišná práva a povinnosti, i když budou vykonávat stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Dojde tak k nerovnému zacházení mezi přecházejícími zaměstnanci a stávajícími zaměstnanci přejímajícího zaměstnavatele.

V případě lepšího postavení přecházejících zaměstnanců oproti stávajícím zaměstnancům přejímající zaměstnavatel nemá povinnost dorovnat úroveň pracovních podmínek jeho stávajících zaměstnanců na úroveň pracovních podmínek přecházejících zaměstnanců, neboť tato nerovnost vyplývá ze zákona a je odůvodněná. Naproti tomu v případě horšího postavení přecházejících zaměstnanců oproti stávajícím zaměstnancům přejímající zaměstnavatel má povinnost nestejnou úroveň pracovních podmínek dorovnat, aby dodržel zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

PŘECHOD HOSPODÁŘSKÉ JEDNOTKY – Podle dřívější právní úpravy § 338 ZP dochází k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců automaticky v každém případě při převedení činností nebo úkolů zaměstnavatele nebo jejich části k jinému způsobilému zaměstnavateli. Není přitom zohledněna tzv. hospodářská jednotka, ani skutečnost, zda se jedná o tzv. insourcing, nebo outsourcing, jak vyplývá zejména z judikatury SD EU (např. rozhodnutí ve věci Spijkers, Ryaagard nebo Suzen).

Směrnice o přechodu

uvádí jako podmínku pro přechod práv a povinností převod hospodářské jednotky, která si zachovává svoji identitu. Hospodářskou jednotkou se rozumí organizovaný soubor osob a věcí, který má vlastní určení spočívající v úkolu provádět určitou hospodářskou činnost. Hospodářskou jednotku lze přirovnat k zaměstnavateli, ale také k části zaměstnavatele, a za určitých podmínek také k činnosti určitého zaměstnavatele. Podstatným znakem je její činnost, která je vykonávána na dobu neurčitou. Hospodářská jednotka ovšem není jen pouhou činností, ale fungujícím strukturovaným útvarem zaměstnanců a hmotných i nehmotných prostředků, který je zřízen a zaměstnavatelem udržován v chodu s cílem zajistit výkon určité činnosti či poskytování určitých služeb. K převodu hospodářské jednotky dojde tehdy, pokud je zachována i u nabyvatele (nového zaměstnavatele) její identita (totožnost), na což lze usuzovat zejména tehdy, pokud nový zaměstnavatel ihned pokračuje nebo znovu obnoví provoz převzatého souboru osobních, hmotných a nehmotných složek, a to se stejnou nebo podobnou činností.

Na základě rozhodování SDEU je třeba zdůraznit, že při rozhodování, zda došlo k přechodu, je nezbytné zohlednit všechny okolnosti případu – např. druh podniku nebo podnikání, existence přechodu hmotných hodnot k okamžiku přechodu, převzetí zaměstnanců, zákazníků, stupeň podobnosti mezi činností vykonávanou před a po přechodu – organizace práce, metody provozu atd., doba přerušení činnosti). Tyto skutečnosti se posuzují ve vzájemné souvislosti. Přihlížet je třeba ke zvláštnostem jednotlivých odvětví. Jsou činnosti, pro jejichž provádění jsou nezbytné hmotné prostředky (např. zásobování, vaření, autobusová doprava) a totožnost jednotky je zachována, pokud přejdou tyto prostředky na nabyvatele.

V případě, kdy výkon činnosti spočívá v podstatné míře na pracovní síle (např. úklid, ostraha), hospodářskou jednotku tvoří soubor zaměstnanců vykonávajících společnou činnost, v důsledku čehož jsou spolu trvale provázáni. U takové hospodářské jednotky by pak při převodu byla zachována její totožnost, pokud by nabyvatel převzal nejenom předmětnou činnost, ale i podstatnou část zaměstnanců (co do počtu a odbornosti). Pokud by nabyvatel najal nové zaměstnance k výkonu této činnosti, k převodu hospodářské jednotky by nedošlo.

Z judikatury SD EU dále vyplývá, že při posuzování okolností transakce je třeba zohlednit zejména druh podniku nebo závodu, zda došlo k převodu hmotných statků (budov a movitých věcí) a nehmotných statků, jaká je hodnota nehmotných statků v den převodu, zda byla novým zaměstnavatelem převzata většina původních zaměstnanců, zda došlo k převzetí zákazníků, jaký je stupeň podobnosti mezi činnostmi vykonávanými před a po převodu a dobu, po kterou byly tyto činnosti přerušeny.

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY PRO PŘECHOD – Ze všech uvedených důvodů, a zejména s ohledem na právo EU, se v novele ZP zpřesňuje právní úprava a stanoví se podmínky pro případ převodu činnosti zaměstnavatele nebo jeho části na jiného zaměstnavatele takto:

-                    činnosti jsou po převodu vykonávány stejným nebo obdobným způsobem a rozsahem,

-                    činnosti nespočívají zcela nebo převážně v dodávání zboží,

-                    bezprostředně před převodem existuje organizovaná skupina zaměstnanců, která byla záměrně vytvořena zaměstnavatelem za účelem výhradního nebo převážného vykonávání činností,

-                    nejedná se o činnosti, které jsou zamýšlené jako krátkodobé, nebo činnosti, které mají spočívat v jednorázovém úkolu, a 

-                    je převáděn rovněž hmotný majetek, popřípadě právo jeho užívání nebo požívání nedochází-li k převodu jeho vlastnictví, je-li tento majetek s ohledem na charakter činností pro jejich výkon zásadní.

Za činnost zaměstnavatele se pro tyto účely považují zejména činnosti související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobná činnost podle zvláštních právních předpisů, které právnická nebo fyzická osoba provádí v zařízeních určených pro tyto činnosti nebo na místech obvyklých pro jejich výkon pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Za přejímajícího zaměstnavatele se bez ohledu na právní důvod převodu a na to, zda dochází k převodu vlastnických práv, považuje právnická nebo fyzická osoba, která je způsobilá jako zaměstnavatel pokračovat v plnění činností dosavadního zaměstnavatele nebo v činnosti obdobného druhu.

Výpověď při přechodu práv a povinností

V souladu s judikaturou Evropského soudního dvora, která se vztahuje ke směrnici 2001/23/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se práv zaměstnanců v případě převodu podniků, závodů, nebo části podniku nebo závodu (viz spojené případy C-132/91, C-138/91, C-139/91), se v novém ustanovení § 51a umožňuje zaměstnanci, který nechce přejít k zaměstnavateli, na kterého přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů nebo výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů k jiné organizační složce České republiky, a který proto jednostranně končí svůj pracovní poměr ještě před tímto přechodem, aby výpovědní doba v tomto případě skončila nejpozději dnem předcházejícím dni převodu. Rozváže-li zaměstnanec pracovní poměr výpovědí (§ 50 odst. 3) v souvislosti s předpokládanou organizační změnou, skončí dnem, který bude předcházet dni nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jiného zaměstnavatele nebo s přechodem výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jinou organizační složku České republiky.

Více již najdete v měsíčníku PaM 11-12/2020 a v měsíčníku Poradce 2-3/2021 najdete Zákoník práce po novele s komentářem.

Z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s výskytem koronaviru SARS‑CoV-2 na území ČR byla přijata řada krizových opatření. Za účelem zmírnění dopadů přijatých krizových opatření byla přijata řada rozhodnutí, zveřejněných ve Finančním zpravodaji č. 4 až 9/2020, v pokynu GFŘ D-44, a ve značném počtu zákonů. Jedním z důležitých opatření je přijetí zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu, který byl dosud čtyřikrát novelizován. Jaká jsou opatření týkající se poskytování kompenzačního bonusu?

1.                  Přehled zákonných předpisů, vztahujících se k poskytnutí kompenzačního bonusu

• zákon č. 159/2020 Sb. ze dne 9. 4. 2020, který upravuje poskytnutí kompenzačního bonusu pro OSVČ ve výši 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období od 12. 3. 2020 do 30. 4. 2020;
• zákon č. 234/2020 Sb. ze dne 5. 5. 2020, který mimo jiné rozšířil poskytování kompenzačního bonusu pro OSVČ o druhé bonusové období od 1. 5. 2020 do 8. 6. 2020;
• zákon č. 262/2020 Sb. ze dne 27. 5. 2020, který vymezil dva subjekty kompenzačního bonusu. V § 2 odst. 1 zákona zpřesnil subjekt kompenzačního bonusu OSVČ a v novém § 2a zákona vymezil subjekt kompenzačního bonusu, kterým je společník společnosti s r.o. při dodržení zákonem stanovených podmínek;
• zákon č. 299/2020 Sb. ze dne 16. 6. 2020, který do zákona o kompenzačním bonusu začlenil nový § 9a až § 9c, týkající se poskytnutí jednorázového nenávratného příspěvku ze státního rozpočtu do rozpočtů obcí včetně hlavního města Prahy ve výši součinu částky 1 200 Kč a počtu obyvatel obce podle bilance obyvatel ČR zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu 2020.
• zákon č. 331/2020 Sb. ze dne 22. 7. 2020, který rozšiřuje v zákonu o kompenzačním bonusu poskytování kompenzačního bonusu i pro OSVČ, společníky s.r.o. a zaměstnanec s příjmy na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr, v případě že dotyčný byl účasten v rámci dohody nemocenského pojištění jako zaměstnanec. Rovněž zákon zvyšuje částku v součinu při stanovení jednorázového nenávratného příspěvku ze státního rozpočtu do rozpočtů obcí z 1 200 Kč na 1 250 Kč. Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy od 7. 8. 2020.

2.                  Kompenzační bonus pro OSVČ

Cílem kompenzačního bonusu je zmírnění dopadů událostí souvisejících se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 na osoby samostatně výdělečně činné, jejichž činnost byla v důsledku těchto událostí úplně či částečně utlumena, a tedy došlo k zásadnímu nebo výraznému negativnímu zásahu do jejich podnikání. Zákonem č. 159/2020 Sb. bylo upraveno poskytnutí kompenzačního bonusu OSVČ v rámci bonusového období od 12. 3. 2020 do 30. 4. 2020, zákonem č. 234/2020 Sb. došlo k rozšíření uplatnění kompenzačního bonusu pro OSVČ zavedením druhého bonusového období od 1. 5. 2020 do 8. 6. 2020, k dílčím změnám došlo i zákonem č. 262/2020 Sb. a zákonem č. 331/2020 Sb. došlo k rozšíření poskytnutí kompenzačního bonusu i při činnosti OSVČ na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr zakládající účast na nemocenském pojištění.

Subjektem kompenzačního bonusu je dle § 2 odst. 1 zákona o kompenzačním bonusu ve znění zákona č. 262/2020 Sb., OSVČ podle zákona upravujícího důchodové pojištění pokud tuto činnost vykonává:

• jako hlavní samostatnou výdělečnou činnost,

• nebo jako vedlejší samostatnou výdělečnou činnost – u vedlejší činnosti pouze z důvodů, že jde o osobu podle § 9 odst. 6 písm. b), c) nebo d) zákona č. 155/1995 Sb., tedy jde o osobu:

-        pobírající invalidní nebo starobní důchod,

-        která je na mateřské nebo rodičovské dovolené, pečuje o zdravotně postiženou osobu,

-        nebo která se připravuje na budoucí povolání (student).

Osoba samostatně výdělečně činná však není subjektem kompenzačního bonusu, pokud jde osobu vykonávající činnost, v jejímž důsledku je tato osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec; to však neplatí, pokud se jedná:

a)                  o výkon zaměstnání v činnosti pedagogické;

b)                 o činnosti, u nichž vzniká účast na nemocenském pojištění pouze z důvodů uvedených v § 5 písm. a) bodech 12 a 13 zákona o nemocenském pojištění (jedná se o dobrovolné pracovníky pečovatelské služby, dále o osoby pečující o dítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí);

c) o výkon práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr zakládající účast na nemocenském pojištění (doplněno zákonem č. 331/2020 Sb.).

Subjektem kompenzačního bonusu může být ve smyslu § 2 odst. 2 zákona pouze ta OSVČ, která byla aktivní ke dni 12. března 2020 (den vyhlášení nouzového stavu), nebo její samostatná výdělečná činnost byla přerušena ode dne, který nastal po 31. srpnu 2019.

Zákonem č. 262/2020 Sb. došlo ke změně § 3 odst. 1 zákona č. 159/2020 Sb. v tom smyslu, že zde došlo k souhrnnému vymezení předmětu kompenzačního bonusu jak z hlediska OSVČ, tak i společníka společnosti s ručením omezeným. Dle nového znění § 3 odst. 1 předmětem kompenzačního bonusu je výkon samostatné výdělečné činnosti nebo výkon činnosti společnosti s ručením omezeným, které je subjekt kompenzačního bonusu společníkem, v kalendářním měsíci, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonus, pokud tato činnost nemohla být zcela nebo z části vykonávána nad míru obvyklou v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření a to zejména z důvodu:

• nutnosti uzavření či omezení provozu provozovny subjektu kompenzačního bonusu nebo provozovny společnosti s ručením omezeným,
• karantény subjektu kompenzačního bonusu nebo jeho zaměstnance,
• péče o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusu nebo překážky v práci spočívající v péči o dítě v případě jeho zaměstnance,
• omezení poptávky po výrobcích, službách nebo jiných výstupech samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo společnosti s ručením omezeným,
• omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo společnosti s ručením omezeným.

Dle § 3 odst. 2 zákona je kompenzační bonus započitatelným příjmem pro stanovení nároku na dávky vyplácené podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona upravujícího státní sociální podporu.

Nárok na kompenzační bonus má při splnění podmínek § 3 zákona rovněž:

• Spolupracující osoba (dle § 13 ZDP), která může požádat o kompenzační bonus za předpokladu, že vykonává samostatnou činnost jako hlavní, tj. příjmy, které jsou na ni rozdělovány, jsou jejím jediným zdrojem příjmů nebo jsou na ni rozdělovány příjmy a spolupracující osoba měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod, případně měla nárok na rodičovský příspěvek či peněžitou pomoc v mateřství či osobně pečovala o osobu závislou na její pomoci (výčet těchto situací je definován v § 9 odst. 6 písm. b) a c) zákona č. 155/1995 Sb.);
• OSVČ, která je zaměstnavatelem a má zaměstnance (na zaměstnance se vztahuje kurzarbeitový program příspěvků na mzdy „Antivirus“);
• Kompenzační bonus je určen i pro studenty, kteří jsou současně OSVČ (vedlejší činnost) a výkon této činnosti jim zcela nebo významně znemožnilo šíření koronaviru či související opatření vlády.

Nárok na kompenzační bonus nemá:

• OSVČ ukončila své podnikání a přihlásila se na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a čerpá v období od 12. 3. 2020 podporu v nezaměstnanosti – v § 3 odst. 3 zákona č. 159/2020 Sb. se uvádí, že subjektu kompenzačního bonusu nevzniká nárok na kompenzační bonus za kalendářní den, za který obdržel podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost (zákon č. 435/2004 Sb.);
• Nelze kombinovat čerpání kompenzačního bonusu a čerpání dávek v hmotné nouzi – dávky v hmotné nouzi budou vyplaceny pouze v případě, že převyšují výši kompenzačního bonusu a to ve výši tohoto rozdílu;
• Nelze kombinovat čerpání kompenzačního bonusu a příspěvku na bydlení;
• OSVČ, která zahájila podnikání (provozování živnosti) po 12. 3. 2020 (ve smyslu § 2 odst. 2 zákona).

Výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období (jde o jednotnou denní dávku bonusu pro obě bonusová období). Tedy v rámci prvního bonusového období, kterým je období od 12. března do 30. dubna 2020, činí celková částka kompenzačního bonusu pro OSVČ 25 000 Kč a v rámci druhého bonusového období, kterým je období od 1. května do 8. června 2020, činí celková částka bonusu pro OSVČ 19 500 Kč.

Kompenzační bonus se považuje za vyměřený dnem podání žádosti o kompenzační bonus, a to ve výši odpovídající součinu výše kompenzačního bonusu a počtu dní bonusového období. Žádost obsahuje čestné prohlášení o splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus a číslo bankovního účtu, na které má být částka odeslána. Žádost o kompenzační bonus se podává za bonusové období, a rovněž kompenzační bonus se stanoví za bonusové období. Žádosti jsou přijímány e-mailem, poštou, prostřednictvím datové schránky či prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro finanční správu (EPO), na podatelnách a ve sběrných boxech umístěných před finančními úřady. Kompenzační bonus není daňově uznatelným příjmem a nepodléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojistnému. Žádným způsobem tedy neovlivní nárok na daňové úlevy.

Žádost o kompenzační bonus lze podat nejpozději do 60 dnů po skončení bonusového období, jinak nárok na kompenzační bonus zaniká. Zjistí-li správce daně na základě postupu k odstranění pochybností nebo na základě daňové kontroly, že nebyly splněny podmínky pro vznik nároku na kompenzační bonus a kompenzační bonus nebyl vyměřen ve správné výši, doměří daň ve výši rozdílu vyměřeného kompenzačního bonusu a částky nově zjištěné. Povinnost uhradit penále z částky doměřené daně nevzniká.

Kompenzační bonus se spravuje jako daň podle daňového řádu. Jeho správcem je vždy finanční úřad místně příslušný ke správě daně z příjmů daňového subjektu, který podal žádost o poskytnutí kompenzačního bonusu.

Příklad 1

Podnikatel musel za období březen až červen 2020 výrazně omezit svou podnikatelskou činnost z důvodu epidemie COVID-19. Kromě výkonu samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP současně pracuje na základě dohody o provedení práce a odměna za tuto činnost převyšuje částku 10 000 Kč měsíčně.

Do termínu účinnosti nového zákona č. 331/2020 Sb. nemohl podnikatel požádat v rámci útlumu své podnikatelské činnosti o přiznání kompenzačního bonusu, protože fyzická osoba vykonávala činnost, v jejímž důsledku je tato osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec. Na základě zákona č. 331/2020 Sb. může podnikatel s příjmy z dohody o provedení práce nad 10 000 Kč měsíčně požádat dnem 7. 8. 2020 o zpětné přiznání kompenzačního bonusu ve výši 500 Kč denně za obě kompenzační období daňového bonusu, tedy o částku 44 500 Kč.

Příklad 2

Podnikatel musel za období březen až červen 2020 výrazně omezit svou podnikatelskou činnost z důvodu epidemie COVID-19. Kromě výkonu samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP současně pracuje v měsících březen až červen 2020 na základě dohody o pracovní činnosti a odměna za tuto činnost činí v měsíci březnu 2 999 Kč a za duben až červen 4 000 Kč.

Pokud OSVČ splní veškeré podmínky stanovené v zákonu č. 159/2020 Sb., má nárok na kompenzační bonus v plné výši za měsíc březen (od 12. 3. 2020 částka 500 Kč denně), protože odměna z dohody o pracovní činnosti je menší než částka 3 000 Kč a tudíž se z odměny nehradí nemocenské pojištění. Za měsíce duben až červen výše odměny za dohodu o pracovní činnosti převýšila hranici 3 000 Kč, a vyplacená částka podléhá účasti na nemocenském pojištění jako zaměstnanec. Za této situace OSVČ neměla od 1. 4. do 8. 6. 2020 nárok na kompenzační bonus, i když je její samostatná činnost omezena mimořádnými opatřeními v souvislosti s pandemií COVID-19. Na základě zákona č. 331/2020 Sb. však může OSVČ s utlumenou činností v důsledku pandemie COVID-19 a s příjmy z dohody o pracovní činnosti převyšující 3 000 Kč požádat dnem 7. 8. 2020 o zpětné přiznání kompenzačního bonusu ve výši 500 Kč denně za období od 1. 4. do 8. 6. 2020.

Více již najdete v měsíčníku Poradce 6/2021.

Člověk je tvor nedokonalý a jedním z důkazů jeho nedokonalosti je fakt, že nedokáže být na dvou místech zároveň. Proto se odjakživa snažil vymyslet pomůcku, která by mu pomohla překonat geografické vzdálenosti. Nekvalifikované používání dělá z telefonu zbraň hromadného ničení a naopak jeho kvalifikované používání umožňuje učinit život krásnějším.

Telefonování je rituál,

který má svůj úvod, vlastní rozhovor a ukončení. V úvodu se první ohlašuje ten, kdo je volán. Řekne své jméno (když jde o přímé volání, i název organizace) a přidá pozdrav. Volající se představuje jménem a názvem organizace. Ani volaný, ani volající neuvádějí své akademické tituly (Mgr., Ing. a pod.), ani postavení v organizaci (ředitel, náměstek apod.). Výjimkou jsou lékaři, kteří se zpravidla představují jako doktor XY.

Vlastní rozhovor

zpravidla začíná krátkou, více méně formální výměnou společenských frází typu “Jak se máte”, “Děkuji, dobře, a vy?” Negativní odpovědi a sáhodlouhé lamentace nejsou na místě – druhá strana není zvědavá na vaše problémy. Po této výměně se přejde přímo “k věci”. Vyjadřujeme se věcně a pokud možno krátce. V závěru hovoru je vhodné shrnout, na čem se obě strany dohodly. Když jde o zásadní věci, je třeba je po skončení hovoru potvrdit faxem, mailem anebo dopisem. Hovor se ukončí pozdravem a ukončí ho osoba starší funkčně, případně věkově.

Pravidla slušnosti

1. Čas, kdy zavoláte, může mít rozhodující vliv na výsledek rozhovoru. Zejména tehdy, když potřebujete dosáhnout konkrétního výsledku. Pro obchodní telefonáty je zpravidla nejvhodnější čas mezi osmou a desátou hodinou dopoledne.

Pro důležité anebo déletrvající telefonické rozhovory není příliš vhodná doba v pátek odpoledne.

2. Než zavoláte na soukromé telefonní číslo partnera či nadřízeného, zhodnoťte, zda je záležitost opravdu tak neodkladná, že nemůže počkat do následujícího pracovního dne.

3. Když někomu slíbíte, že mu zavoláte, měl byste tak bezpodmínečně učinit. Jinak si velmi rychle získáte pověst nespolehlivého partnera.

4. Vždy poděkujte za rozhovor bez ohledu na to, jaký měl průběh. To, že popřejete příjemný den, večer, víkend atd., vás nic nestojí a může vám hodně přinést, protože poslední dojem překrývá ty předchozí.

5. Neodbývejte volajícího konstatováním, že ten, koho volá, tu není. Místo toho poraďte: “Pan X je právě na poradě. Mohl(a) byste za hodinu zavolat znovu, anebo vám má zavolat zpátky?”

6. Když volajícího poznáte po hlase, bude působit mnohem přátelštěji, když ho pozdravíte jeho jménem: “Dobrý den, pane Malý, jsem rád, že vás slyším.” Tuto zdvořilostní fintu podporují i telefony s displejem, který vám ukáže číslo, resp. přímo jméno volajícího.

Volajícího je možné oslovit jménem i v průběhu rozhovoru a při rozloučení. Příliš časté opakování jména působí vtíravě.

7. Při soukromých hovorech čím častěji voláme, tím lepší známku si vysloužíme, při pracovních hovorech platí opak – čím méně často otravujeme, resp. jsme otravováni, tím lépe.

8. Když v místnosti, kde sedíme, je více lidí, měli bychom telefonovat tak, abychom co nejméně vyrušovali.

9. Při přerušeném spojení by se ten, kdo volal, měl pokusit obnovit spojení.

10. Když zvolíme omylem nesprávné číslo a přihlásí se nám neznámá osoba, nemlčíme jako ryba, ale slušně se omluvíme, případně se ubezpečíme, že jde opravdu o omyl a ne například o výměnu úředníků.

11. Když přijímáme důležitou návštěvu, měli bychom telefon vypnout, případně přesměrovat na kolegy. Když čekáme důležitý hovor, je slušné na to návštěvu předem upozornit. Je neslušné zvednout telefon a volajícímu říct: “Teď se ti nemůžu věnovat, protože tu mám nějakou návštěvu.”

Jak efektivně telefonovat

-        Při telefonování podle možností nepoužívejte zkratky, cizí slova a příliš odborné výrazy. I při telefonování platí, že v jednoduchosti je krása.

-        Používejte krátké věty: víc než deset – patnáct za sebou vyslovených slov dělá partnerovi problémy s porozuměním.

-        Nemluvte jako kulomet. V řeči dělejte krátké přestávky, aby váš partner měl čas “strávit” to, co slyšel, případně si dělat poznámky, či říci svůj názor. Tyto přestávky ale mají být opravdu krátké, aby partner nezískal dojem, že jste odešli, nebo že se přerušilo spojení.

-        Neskákejte z tématu na téma jako kozel po zahradě. Ke každému tématu zaujměte komplexní stanovisko “K tomuto mám následující argumenty. Zaprvé…”

-        Dejte si pozor na přesné formulace a v žádném případě nevyčítejte partnerovi, že vám špatně rozuměl. Naopak, v případě nedorozumění byste se měli chovat tak, jako kdybyste se vy nejasně vyjádřili.

-        Citoslovce typu “oh”, “ah” a “uhm” naznačují, že soustředěně posloucháte.

-        Souhlas a zájem můžete vyjádřit krátkými poznámkami, jako např. “ano, je to tak”, “určitě” anebo “přesně tak”.

-        Nejdůležitější skutečnosti raději zopakujte, aby si partner uvědomil jejich váhu a předtím, než hovor ukončíte, krátce shrňte, na čem jste se dohodli.

-        Když má volající neobvyklé jméno, poznamenejte si ho na papír, nejlépe hned na začátku rozhovoru.

-        Když jste přeslechli jméno volajícího, klidně se zeptejte ještě jednou.

-        Je všeobecně známé, že mluvíme nejen jazykem, ale i rukama, tváří, či jinými částmi těla. To vše nám pomáhá lépe se vyjádřit. Proto se při telefonování chovejte stejně jako při hovoru “z očí do očí”. Mávejte rukama, jestli je to třeba, skřípejte zuby, vyskočte ze židličky nebo choďte po místnosti. Ale pozor, váš partner vás sice fyzicky nevidí, ale vnímá vás jakýmsi duševním zrakem. Na základě hlasitosti hovoru, změny tónu, změny intenzity šumu z okolí ví, kdy jste rukou přikryli mikrofon a radíte se s kolegy, kdy se točíte na stoličce, děláte grimasy, či koulíte očima. Když sedíte u stolu, seďte vzpřímeně – tato poloha podporuje soustředění.

Nejdůležitější osoby

Pan ředitel, vrátný a spojovatelka jsou nejdůležitější osoby v každé organizaci. Telefonní ústředna je vstupní branou do organizace. Když nelitujete peněz na novou firemní tabuli a květiny před vrátnicí, neměli byste ani litovat peněz vložených do školení spojovatelky.

Dobré body vám spojovatelka získá tím, že:

-        Rychle odpovídá na přicházející volání – volající podvědomě počítá počet zazvonění a jakmile překročí desítku, začíná mít silný pocit, že na druhém konci něco nefunguje.

-        Vhodným způsobem se představí (název firmy, neškodí přidat i své jméno), pozdrav a “zaklínací formulka” z kategorie “co pro vás můžeme udělat”.

-        Celý rituál však nesmí být zbytečně dlouhý – přísloví, že čas jsou peníze, v tomto případě platí pro obě strany.

-        Zjistí, kdo volá (organizace, jméno, pozice), o co volajícímu jde, oznámí mu, na koho, resp. kam, ho přepojí, a bez dalšího zdržování to i udělá.

-        Pracovníkovi, kterému přepojuje hovor, stručně oznámí, kdo a proč volá (organizace, jméno, pozice, o co volajícímu jde).

-        Sleduje, zda se přepojení uskutečnilo. Pokud ne, opět vstoupí do volání a přepojí volajícího na tzv. náhradní kontakt. Tady je třeba si připomenout tři věci:

-        I ta nejkrásnější melodie, kterou si volající musí poslechnout v době čekání na přepojení, mu jde po několika sekundách na nervy. Proto je třeba tuto dobu minimalizovat.

-        Když si volajícího v organizaci “podávají” z klapky na klapku jako horký brambor, už po druhém přepojení ztrácí trpělivost i dobré mínění.

-        Je dobré mít v organizaci “dutou vrbu”, tj. člověka, který je informován o dění v organizaci, a dovede dávat všeobecné odpovědi s tím, že podrobnosti dodá kolega, až se vrátí ze “služební cesty”.

Co spojovatelka v žádném případě nesmí

přihlásit se volajícímu jako “haló” či dokonce “příjem”, dávat najevo špatnou náladu, neznát jména pracovníků organizace (resp. nemít aktuální telefonní seznam), nevědět nic o předmětu činnosti organizace, pro kterou pracuje, odpovídat na agresivní tón stejnou mincí, odposlouchávat hovory.

Brána na Olymp

Když jsme spojovatelku přirovnali ke vstupní bráně do organizace, o sekretářce bychom mohli říci, že je strážkyní brány na Olymp. Sekretářka (asistentka) na rozdíl od spojovatelky má za úkol ochránit svého šéfa před zbytečnými hovory tím, že část hovorů vyřídí sama, část přepojí na pracovníky na nižších pozicích a část vyřídí tím, že požádá o změnu formy kontaktu – např. namísto telefonického hovoru písemnou korespondenci. Při zbývajících voláních vždy informuje nadřízeného kdo volá, koho zastupuje a v jaké věci volá.

Mobil

Pryč jsou časy, kdy se dalo existovat bez mobilu. Dnes by Hamlet řekl “mobilovat, anebo nebýt”. Největší výhodou mobilu je, že je vždy po ruce, a jeho největší nevýhodou je, že jste vy vždy po ruce.

Základní pravidla používání mobilu:

-        Při obchodních jednáních či rozhovorech se zákazníky je vždy zdvořilejší mobil vypnout anebo aspoň přepnout na tichý chod.

-        Když začínáme obchodní jednání, nevyložte mobil na stůl, protože tím signalizujete, že jste připraven přerušit s partnerem rozhovor a vlastně partnerovi naznačujete, že je druhořadý a méně důležitý.

-        Respektujte místa, kde se vyžaduje ticho a klid – kostel, nemocnice, pohřeb, divadlo, kino, koncert apod. – mobil vypněte.

-        Nenechávejte svůj mobil ležet zapnutý na stole, když se chcete vzdálit – jeho vyzvánění jde ostatním na nervy.

-        Při telefonování se snažte si najít soukromí – pomůže to vám i vašemu okolí. Ať už se nacházíte kdekoli, z mobilu telefonujte raději krátce a stručně.

-        Pípnutí, která vydávají stisknutá tlačítka při psaní SMS zpráv působí též rušivě, proto zvuk raději vypněte.

-        Hovory z mobilu by měly být krátké a měly by se omezit jenom na nejnevyhnutelnější výměnu informací. Jednak kvůli tomu, že tu platí vojenské “nepřítel poslouchá“, ale hlavně kvůli tomu, že nemožno současně stejně dobře dělat dvě věci: mobilovat a zároveň řídit auto, hovořit s partnerem u stolu, nebo cokoliv jiného.

-        Největší výhodou mobilu je jeho pohotovost, největší nevýhodou zas to, že po skončení hovoru nemáte v rukou prakticky žádný “důkazní materiál“. Proto je výhodné při důležitých obchodných jednáních co nejdřív prostřednictvím faxu získat podepsanou dohodu o tom, co se projednalo telefonicky.

-        Hodně se hovoří o možnosti odposlouchávání volaní z mobilu, či o možnosti lokalizovat polohu člověka se zapnutým, či dokonce vypnutým mobilem. I když ne všechny historky jsou pravdivé, je dobré si připomenout, že “bez větru se ani lístek nepohne“. A samozřejmě, neškodí pamatovat na to, že “ciferšpiónem“ – ať už skutečným nebo příležitostným – je nejčastěji ten, kdo stojí vedle vás a poslouchá všechno, co říkáte.

Ing. Milan Konvit

Poradce, měsíčník č. 4-5/2021 (IX/2020)

·         Zákon o dani z přidané hodnoty s komentářem – Ing. Václav Benda

Poradce, měsíčník č. 6/2021 (IX/2020)

·         Zákon o rezervách s komentářem – Mgr. Petr Taranda

·         Novela školského zákona

·         Kompenzační bonus po novele

·         Novela zákona o daních z příjmů

·         DPH u služeb cestovního ruchu a aktuální změny

·         Oddlužení dle insolvenčního zákona

·         Novela trestního zákona a trestního řádu - častější peněžité tresty

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 11-12/2020 (IX/2020)

·         Přechod práv a povinnosti z pracovněprávních vztahů - změny

·         Krácení dovolené nově po novele ZP

·         Kompenzační bonus - novela

·         Změny v doručování písemností dle novely zákoníku práce

·         Změny v úpravě mezd, platů a cestovních náhrad

·         Školský zákon - novela

·         Vyhláška pro vybrané účetní jednotky - novela

·         Specifika cestovních náhrad v neziskovém sektoru

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 11-12/2020 (IX/2020)

·         Zákon o daních z příjmů – novela

·         Silniční daň

·         Paušální daň 2020 & paušální daň 2021

·         DPH při zasílání zboží a změny pro rok 2021

·         Neprodejné zásoby

·         Místo plnění při dodání zboží

·         Minimální vyměřovací základ zaměstnance

·         Vznik pracovního poměru – soudní rozhodnutí

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 10-11/2020 (VIII/2020)

·         Cenné papíry z pohledu ZDP

• Zásoby z pohledu účetnictví a daní
• Nájemní smlouvy v DE a účetnictví

1000 řešení – měsíčník č. 9-10/2020 (VIII/2020)

·         Zákoník práce po novele

·         Dohody a zdravotní pojištění

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

Poradce Veřejné Správy č. 9-10/2020 (VIII/2020)

·         Vyhláška č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky

·         Ředitelská důtka – právní dopady

·         Odpovědnost škol žákům, studentům a nově dětem v MŠ

·         Změna pracovního poměru na dobu určitou na pracovní poměr na dobu neurčitou

·         Odbory a rozvázání PP zaměstnavatelem

·         Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty

·         Vyhláška č. 216/2020 Sb. o nastavitelných parametrech přerozdělování finančních prostředků veřejného zdravotního pojištění pro rok 2021

·         Kdy zaměstnavatel neplatí regres zdravotní pojišťovně za léčení zaměstnance

Aktualizace I/7 (VIII/2020)

·         Zákon o daních z příjmů

·         Zákon o DPH

·         Zákon o spotřebních daních

·         Živnostenský zákon

Aktualizace I/6 (VIII/2020)

·         Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v z.n.p., pro některé vybrané účetní jednotky

Aktualizace II/5 (VIII/2020)

• Trestní zákoník
• Trestní řád
• Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

Aktualizace V/3 (VIII/2020)

• Školský zákon
• Zákon o zvláštních způsobech hlasování ve volbách do zastupitelstev krajů a do Senátu v roce 2020

Aktualizace V/2 (VII/2020)

• Školský zákon
• Zákon o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem
• Zákon o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání
  a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020

Aktualizace III/4 (VII/2020)

• Zákoník práce
• Zákon o zaměstnanosti
• Vyhláška o zdravotnické dokumentaci

Aktualizace I/5 (VII/2020)

·         Zákon o daních z příjmů

·         Zákon o dani silniční

·         Zákon o spotřebních daních

Aktualizace I/4 (VII/2020)

·         Daňový řád

·         Zákon o DPH

·         Zákon o dani z nemovitosti

·         Zákon o hazardních hrách

·         Celní zákon

·         Zákon o finanční správě ČR

·         Zákon o oceňování majetku

Aktualizace VI/2 (VI/2020)

·         Vyhláška o energetické náročnosti budov

Aktualizace III/3 (VI/2020)

·         Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

·         Zákon o pojistném na sociální zabezpečení

·         Zákon o nemocenském pojištění

TAKÉ TYTO ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE VÁM POMOHOU V PODNIKÁNÍ V ČASE PANDEMIE

• 100 otázek a odpovědí – GDPR a zákoník práce (řešení na otázky zaměřené na oblastí ochrany osobních údajů, vybrané řešení případů z praxe podle zákoníku práce, odměňování a cestovní náhrady)
• 100 otázek Optimalizace daně, Účetnictví (řešení na otázky zaměřené na optimalizaci daně, paušální výdaje, vedení účetnictví, účetní závěrku a daňovou evidenci)
• Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2020 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)
• Povinnosti zaměstnavatele 2020 (práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele)
• Daňové a mzdové zákony 2020 (daňové a mzdové zákony aktualizované k 1. 1. 2020)
• Souvztažnosti pro podnikatele 2020 (souvztažnosti – aktuální znění)

• Příručka mzdové účetní 2020 (příručka mzdové účetní s příklady)
• 100 otázek Mzdy nově, Archivace (praktická řešení týkající se zpracování a zdaňování mezd a archivace)
• Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2020 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)
• 100 otázek Daňové výdaje, Odpisy (praktická řešení z praxe týkající se daňových výdajů a odpisů)
• Podnikání a koronavirus (komplexní přehled opatření a jejich podrobný popis týkající se daňového řádu, daně z příjmů, DPH, EET, zákoníku práce, mezd)
• 100 otázek Zaměstnávání, Nemovitosti (praktická řešení týkající se pracovněprávních opatření v období pandemie koronaviru a praktická řešení týkající se nájmu, odpisů a prodeje nemovitostí)
• s.r.o. – Průvodce bez chyb, pokut a penále (komplexní a přehledné zpracování problematiky společnosti s ručením omezeným od jejího založení, vzniku až po možnosti zrušení)
• 100 otázek a odpovědí Zaměstnanecké benefity, Obchodování (praktická řešení týkající se poskytování zaměstnaneckých benefitů a obchodování)
• Zaměstnávání v období pandemie (řešení pracovněprávních otázek po pandemii koronaviru)
• 100 otázek a odpovědí Zákoník práce po novele, Reklama, propagace (praktická řešení týkající se změn v zákoníku práce a reklamy z daňového a účetního hlediska)

Poradce, měsíčník č. 7/2021 (X/2020)

·         Zákon o obchodních korporacích s komentářem – JUDr. Jiří Nesnídal

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 1/2021 (X/2020)

• Novela zákoníku  práce od 1. 1. 2021- přehled změn
• Změny v odškodňování pracovních úrazů po novele ZP
• Platby OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2021
• Novela zákoníku práce a transfer podniků
• Bezpečnostní přestávky v práci podle nařízení vlády
• Termín splatnosti a výplaty mzdy
• Podnikající zaměstnanec a odpočet daňové ztráty za rok 2020
• Drobný majetek v účetnictví příspěvkových organizací
• Trestní odpovědnost poskytovatelů zdravotních služeb

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 1/2021 (X/2020)

• Novela zákona o DPH
• Minimální mzda

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 12/2020 (X/2020)

• Vzory smluv a písemností dle zákoníku práce
• Přeměny obchodních korporací

1000 řešení – měsíčník č. 11-12/2020 (X/2020)

·         Minimální mzda

·         Zaměstnávání osob ze zahraničí

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

PODZIMNÍ AKCE