Účelem zákona o rezervách je kromě jiného nastavit podmínky, které je nutno splnit k tomu, aby rezerva byla daňově účinná. Zákon zakládá práva a povinnosti vymezených subjektů vůči správci daně, přičemž se vychází z vrchnostenského přístupu státu a jeho orgánů, neb se jedná o právní normu veřejného práva. To znamená, že tento zákon vymezuje kromě již zmíněného též subjekty, které jsou oprávněny rezervu tvořit, účel, pro který lze tuto rezervu vytvářet, včetně pravidel pro její tvorbu, čerpání a eventuální zrušení.

Zákon současně vedle tvorby rezerv zakotvuje též možnost tvorby opravných položek, jejichž účelem je poskytnutí satisfakce věřiteli, který byl z důvodů správného zaúčtování pohledávky povinen odvést daň z výnosu, avšak tento se pro něj nestal skutečným příjmem, např. z důvodu toho, že jeho obchodním partnerem byl subjekt s platební neschopností.

 

 

Komentář k § 1

Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“ nebo „ZRE“) upravuje způsob tvorby a výši rezerv a opravných položek. Jedná se o veřejnoprávní normu, která doplňuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).

 

Pokud jde o vyjádření vztahu mezi ZDP a ZRE, nutno dodat, že ZRE je ve vztahu k ZDP lex specialis. ZDP stanoví ve svém § 24 odst. 2 písm. i), které rezervy a opravné položky jsou daňově účinné, tedy jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. V kontextu s tím platí, že podle § 24 odst. 1 ZDP jsou výdaji (náklady) též rezervy a opravné položky, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon, kterým je právě ZRE.

 

V § 24 odst. 9 ZDP jsou pak řešeny případy, kdy pohledávka byla nabyta přeměnou, ovšem s výjimkou rezerv vytvářených poplatníky v souvislosti s dosahováním příjmů plynoucích jim podle § 10 ZDP a s výjimkou rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů podle ZRE. Shrnuto – podtrženo – ZDP vymezil, které rezervy a opravné položky jsou daňově účinné a současně které jsou z tohoto výhodného daňového režimu vyňaty.

 

Zákonodárce v tomto ustanovení stanovuje podmínky, které je nutno všechny splnit už jen proto, aby rezerva byla daňově účinná. Dále zákon vymezuje subjekty, které jsou oprávněny rezervu tvořit, účel tvorby této rezervy a pravidla pro její tvorbu, čerpání, popř. zrušení rezervy. Kromě toho zákon určuje časový způsob tvorby rezerv, což znamená, že tvorba rezervy je vázána na zákonem vymezený časový úsek, období a výkonový způsob tvorby rezerv.

 

Koncepce zákona vychází z toho, že tvorba daňově účinných rezerv má povahu fakultativní. Je tedy na vůli daňového subjektu, zda bude rezervu tvořit, či nikoliv. S tím souvisí i to, že tvorba rezervy představuje možnost ovlivnit hospodářský výsledek podnikatele zahrnutím rezerv do daňově uznatelných výdajů, avšak při splnění zákonem stanovených předpokladů.

 

ZRE souvisí s celou řadou dalších právních norem, které na něj mohou takto odkazovat. Nejčastěji půjde o účetní standardy pro jednotlivé druhy účetních jednotek, které řeší tvorbu rezerv a opravných položek k neuhrazeným pohledávkám z účetního pohledu.

 

Zákonem č. 170/2017 Sb. byla zavedena úprava, která reflektuje skutečnost, že tento zákon upravuje vedle způsobu tvorby a výše rezerv, které jsou uplatňovány poplatníkem daně z příjmů jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů, též tvorbu a výši rezerv, které se tvoří nezávisle na účelově shodné rezervě vytvářené podle právních předpisů upravujících účetnictví (rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů) a které poplatník uplatňuje jako položku snižující základ daně.

 

Komentář k § 2

Zákonodárce v odst. 1 vymezil rezervy, které jsou podle ZDP výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů. ZRE viditelně rozlišuje, které rezervy mohou vytvářet vybrané subjekty a které – z hlediska svého obecnějšího charakteru – mohou vytvářet prakticky všichni poplatníci. Novela zákona, která byla provedena zákonem č. 170/2017 Sb., reflektuje skutečnost, že tento zákon upravuje s účinností od 1. 1. 2016 též rezervu na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do 1. 1. 2013, přičemž tyto rezervy ve výčtu rezerv do přijetí této novely chyběly.

 

-          Pohledávky, ke kterým lze vytvářet opravné položky

Definice pohledávek, ke kterým lze vytvářet ve smyslu tohoto zákona opravné položky, je obsažena v odst. 2. Tato definice je závazná pro celý ZRE, nicméně v některých ustanoveních tohoto zákona může být aplikován odlišný přístup, např. v případě § 5. Takovéto vymezení pohledávek je v tomto zákoně zakomponováno od roku 2001. Již v rozsudku sp.zn. 1 Afs 65/2012 Nejvyšší správní soud zdůraznil, že „smyslem vytvoření opravné položky (§ 2 odst. 2 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů) je poskytnutí „satisfakce“ věřiteli, který byl z důvodů správného zaúčtování pohledávky povinen odvést daň z výnosu, který pro něj však nebyl skutečným příjmem, a proto je oprávněn postupně vytvořit ve svém účetnictví daňově uznatelný náklad [§ 24 odst. 2 písm. i) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů].“

 

Z toho tedy plyne, že opravné položky je možno tvořit toliko k pohledávkám, o kterých bylo při jejich vzniku řádně účtováno ve výnosech a pokud by takový výnos v účetnictví nebyl daňovým subjektem evidován, není možno ani takové opravné položky vytvářet. Zákon tak jako obecné pravidlo stanovil, že o pohledávce musí být při jejím vzniku účtováno do výnosů, když takto vzniklý příjem tvoří pochopitelně základ daně. Oproti tomu opravné položky není možno tvořit k vybraným pohledávkám s ohledem na jejich vznik, tj. z titulu cenných papírů a ostatních investičních nástrojů, úvěrů, zápůjček, ručení, záloh, plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty obchodní korporace, smluvních pokut a úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů, k pohledávkám nabytým bezúplatně a k souboru pohledávek. Zde je zohledněn zejména jejich charakter a skutečnost, že u těchto pohledávek dochází k jejich zahrnutí do základu daně převážně až v době jejich faktické úhrady.

 

-          Nabytí pohledávky postoupením

V odst. 3 je zakotvena koncepce, podle níž opravné položky může poplatník tvořit k rozvahové hodnotě pohledávky nabyté postoupením pouze za podmínky, že uhradil její pořizovací cenu. Pokud jde o samotnou pořizovací cenu, je u poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci, výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění nebo udržení příjmů, avšak jen do výše příjmů plynoucích z jejich úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení, jak plyne z § 24 odst. 2 písm. o) ZDP. Půjde-li o poplatníka, který účtuje v soustavě podvojného účetnictví, bude takovým daňovým výdajem cena pořízení u pohledávky nabyté postoupením, a to do výše příjmů plynoucích z její úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení a zvýšených o částku použité opravné položky nebo rezervy podle ZRE, a u pohledávky postoupené před lhůtou splatnosti o diskont připadající na zbývající dobu do lhůty splatnosti. Při určení výše diskontu je nutno postupovat dle úrokových sazeb obvyklých při poskytování finančních prostředků s odpovídající dobou splatnosti, s přihlédnutím k ust. § 24 odst. 2 písm. s) bod 2 ZDP.

 

Pokud by šlo o postupníka, platí, že tento může opravnou položku tvořit k rozvahové hodnotě pohledávky jen tehdy, pakliže uhradil její pořizovací cenu. To znamená, že správci daně nebude zřejmě postačovat toliko to, že bude předložena smlouva o zápočtu, aniž by byly současně s ní předloženy i související doklady, aby bylo možno ověřit auditní stopu v účetnictví daňového subjektu. Je proto celkem logické, že u těchto pohledávek se bude splnění podmínek zaúčtování vždy posuzovat k okamžiku vzniku pohledávky, tj. u původního věřitele.

 

-          Poplatník je současně věřitelem i dlužníkem

V odst. 4 je řešena problematika, kdy poplatník je současně věřitelem i dlužníkem a při tvorbě opravných položek nepřikročil k zápočtu. Zákonodárce obecně razí koncept, že pouze v případě tvorby bankovních rezerv a opravných položek a v případě opravných položek k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení je možno tvořit opravné položky k pohledávkám, má-li tento poplatník zároveň k dlužníkovi splatné závazky. Půjde-li o jiné, než vyjmenované opravné položky, je možno je tvořit i v případě, že má k dlužníkovi současně splatné závazky a provedl vzájemný zápočet pohledávek a závazků mezi sebou, tj. na straně jedné věřitelem a na straně druhé dlužníkem.

 

-          Zpochybnění pohledávky

V odst. 5 je řešena situace, kdy dochází k zpochybnění pohledávky právním jednáním dlužníka. V takovém případě se postup dle odst. 4 nepoužije na tu část hodnoty pohledávek, která převyšuje hodnotu dluhů dlužníkem zpochybněných, pokud věřitel postupuje dle § 8a zákona a zápočet provede ke dni pravomocného ukončení řízení.

 

-          Rozšíření okruhu pohledávek

V odst. 6 a 7 došlo jednak k rozšíření okruhu pohledávek, ke kterým je možno tvořit opravné položky a současně pamatuje na situace, kdy v některých případech se u pohledávek neúčtuje do výnosů, nýbrž se snižují náklady (např. při přefakturaci). V těchto případech pak má poplatník povinnost pro účely zjištění základu daně z příjmů zvýšit výsledek hospodaření za zdaňovací období, kdy pohledávky vznikla. V souvislosti s tím mu pochopitelně vzniká i povinnost podat dodatečné daňové přiznání. V kontextu s tím pak zákon umožňuje poplatníkovi daňově účinnou tvorbu opravných položek u pohledávek, které byly řádně zdaněny, leč nebyly zaúčtovány do výnosů.

 

Příklad 1

AB, s.r.o. má ve svém účetnictví za rok 2020 evidovánu pohledávku z titulu půjčky, kterou poskytla zaměstnankyni. U této půjčky však již uplynula lhůta splatnosti. V důsledku toho hodlá společnost s ručením omezeným zaúčtovat k této pohledávce opravnou položku.

Takový postup by však nebyl v souladu se zákonem, protože v tomto případě nelze vytvářet zákonnou opravnou položku podle komentovaného zákona. Z toho důvodu bude tvorba opravné položky k této pohledávce toliko účetním nákladem společnosti.

 

Příklad 2

CDE, s.r.o. vznikl za rok 2019 nárok na vrácení přeplatku, jelikož v předchozím roce poskytla zálohu na zboží. Tento přeplatek jí však nebyl ani po několika urgencích vrácen. Proto hodlá tato společnost s ručením omezeným v roce 2020 zaúčtovat k této své pohledávce opravnou položku.

Ani v tomto případě však nelze tvořit zákonnou opravnou položku dle komentovaného zákona, a proto je tvorba opravné položky k této pohledávce opět pouze účetním nákladem uvedené společnosti.

 

Více již najdete v měsíčníku Poradce 6/2021, kde je uveřejněno úplné znění zákona o rezervách s komentářem.

 

V podnikatelské praxi se s výdaji na reklamu nebo dary setkáváme poměrně často. Ne vždy ale poplatníci správně určí daňovou účinnost těchto výdajů. Zatímco v případě darů se vždy jedná o nedaňový výdaj, reklama je výdajem daňovým. Co se týká posouzení daňové účinnosti výdajů na reklamu, tam je nutno vycházet z ustanovení § 24 odst. 1 citovaného zákona, podle kterého – zjednodušeně řečeno – jsou daňové takové výdaje, které souvisí s dosažením zajištěním a udržením zdanitelných příjmů. Vzhledem k tomu, že reklama propaguje činnost podnikatele, souvislost mezi ní (resp. na ni vynaloženými výdaji) a zdanitelnými příjmy lze prokázat a tak se jedná o výdaje daňové. Lze tedy uzavřít a obecně konstatovat, že výdaje na reklamu jsou výdaji daňovými (základ daně snižují).

 

Propagační dárky ve formě poukázek

Někteří podnikatelé poskytují svým obchodním partnerům propagační dárky ve formě poukázek, které slouží k nákupu zboží v hodnotě poukázky, a to jak u poskytovatele tohoto propagačního dárku tak i u dalších smluvních partnerů. Poukázky jsou vydávány třetími osobami a poskytovatel takového propagačního dárku uhradí za vydání poukázky této třetí osobě její nominální hodnotu. Jejich hodnota nepřesáhne 500 Kč a jsou opatřeny obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele nebo názvem propagovaného zboží či služby.

Mohou podnikatelé poukázky považovat za reklamní či propagační předměty?

 

Z povahy reklamního nebo propagačního předmětu ve smyslu § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů vyplývá, že se musí jednat o věc, která má určitou užitnou nebo estetickou hodnotu, a to sama o sobě. Např. se může jednat o diáře, pera, kalendáře, drobné dekorativní předměty apod. Je zřejmé, že poukázka takovou hodnotu sama o sobě nemá, poukázka svojí podobou a podstatou reklamnímu ani propagačnímu předmětu neodpovídá. Jako reklamní nebo propagační předmět lze posoudit samotnou poukázku, nikoli však právo na odběr zboží, případně služby s ní spojené.

 

Reklamní soutěž

Podnikatel uspořádal reklamní soutěž, hodnota ceny ve věcném plnění (výrobek) měla hodnotu 100 000 Kč. Podnikatel zapomněl výhru zdanit 15 % srážkou a tuto skutečnost zjistil správce daně. Jak správce daně vypočítá daň?

 

Při zdaňování věcných výher postupuje správce daně podle § 38s zákona, který pro daný případ stanoví, že základem pro výpočet daně částka, z níž by po sražení daně zbyla částka, která byla plátcem poplatníkovi vyplacena. V daném případě hodnota věcné ceny představuje při výpočtu daně 85 % (100 – 15 % daň) základu daně. Daň ve výši 15 % poté činí již 17 650 Kč. Pro úplnost je třeba doplnit, že tato daň je na straně podnikatele daňovým výdajem v souladu s § 24 odst. 2 písm. u) zákona.

 

Pohoštění zúčastěných na prezentaci výrobků

Podnikatel si najal kinosál, kde probíhala prezentace jeho výrobků. Napsal pozvánky, které rozeslal všem potencionálním odběratelům svých výrobků. Těm, kteří se zúčastnili, byl vystaven certifikát o proškolení. Pro zúčastněné také připravil pohoštění – káva, minerálka, čaj, chlebíčky.

Jedná se o výdaje daňové?

 

Výdaje spojené s úhradou nájmu za kinosál a pozvánkami jsou výdaji daňovými v souladu s § 24 odst. 2 písm. h) a § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Výdaje spojené s pohoštěním zúčastněných nejsou podle § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů výdaji daňovými, jedná se o výdaje na reprezentaci.

 

Výdaje spojené s využíváním mobilního telefonu

Podnikatel podnikající v autodopravě vede daňovou evidenci. Svůj mobil používá také částečně pro osobní potřebu. V praxi je velmi obtížné, vysledovat za 1 nebo 2 měsíce podíl soukromých hovorů (počet a dobu) a z toho stanovit poměrný koeficient.

Může podnikatel stanovit v interní firemní směrnici, že 50 % výdajů bude pro firemní potřebu a dalších 50 % výdajů bude pro osobní potřebu, a to bez jakéhokoliv sledování?

 

Zákon v § 25 odst. 1 písm. u) stanoví, že výdajem daňovým není výdaj na osobní potřebu poplatníka. Jde o obecné ustanovení, zákon výslovně nestanoví jak má podnikatel při uplatňování výdajů spojených s využíváním mobilního telefonu i pro osobní potřebu konkrétně postupovat. Přitom je třeba pamatovat, že daňové výdaje je podnikatel povinen doložit. V daném případě je možno podnikateli doporučit, aby po určitou dobu na výpisu telefonních hovorů sledoval poměr soukromých a pracovních hovorů a na základě této skutečnosti poté stanovil procento výdajů daňových a nedaňových. Tak podnikatel správci daně při případné kontrole doloží, že 50 % podíl výdajů spojených s využíváním mobilního telefonu pro podnikatelské aktivity je správný.

 

Výdaje na reprezentaci u podnikatele ve ztrátě

Výsledek hospodaření poplatníka skončil podle účetnictví ztrátou ve výši 105 000 Kč. V nákladech je zaúčtována částka 10 000 Kč na reprezentaci.

Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?

 

Podle § 23 zákona o daních z příjmů se pro zjištění základu daně u poplatníků, kteří vedou podvojné účetnictví, vychází z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta), upraveného, jak stanoví zákon o daních z příjmů. Ztráta poplatníka činila podle účetnictví 105 000 Kč, zákon o daních z příjmů v § 25 stanoví, že jako daňový výdaj nelze uznat výdaje na reprezentaci. Z tohoto ustanovení je zřejmé, že z hlediska daně z příjmů musí poplatník provést úpravu výsledku hospodaření, tedy výše ztráty: 105 000 – 10 000 = 95 000 Kč. Jako odčitatelnou položku podle § 34 zákona o daních z příjmů může poplatník uplatnit ztrátu pouze ve výši 95 000 Kč, a nikoli ztrátu účetní, která činí 105 000 Kč. Úpravu výsledku hospodaření poplatník provede na tiskopise daňového přiznání, o této úpravě se neúčtuje

 

Náklady na malování provozovny

Podnikatel má provozovnu ve svém domě, výdaje na opravy nedává do výdajů na podnikání.

Může podnikatel uplatnit do daňových výdajů náklady na malování, tj. malířské barvy?

 

Výdaje spojené s opravami a údržbou vlastního domu, ve kterém poplatník provozuje činnost, jsou výdaji daňovými v případě, že předmětný dům je v obchodním majetku poplatníka s příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů, tj. ze samostatné činnosti. Nemá–li poplatník dům v obchodním majetku, jsou výdaje spojené s jeho opravami a údržbou výdaji nedaňovými v souladu s § 25 odst. 1 písm. u) zákona.

 

Slavnostní setkání zaměstnanců

Společnost s r.o. každoročně pořádá slavnostní setkání se zaměstnanci k ukončení kalendářního roku, kde svým zaměstnancům děkuje za dobře vykonanou práci. Na tomto setkání je podáváno občerstvení.

Jaký daňový dopad bude mít tato událost na zaměstnavatele a zaměstnance?

 

U zaměstnance nemá uvedená událost žádný daňový dopad. Jde o nepeněžní plnění, které je osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti – viz zákon o daních z příjmů § 6 odst. 9 písm. b). Od daně je osvobozena hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů. U zaměstnavatele jde o daňově neuznatelné náklady (v tomto případě na základě § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů.), popřípadě je lze hradit ze sociálního fondu, pokud ho tvoří. Nelze ani uplatnit hodnotu DPH na vstupu.

 

Zvelebení pracovního prostředí

Podnikatel provozuje činnost ve větším závodě, má 50 zaměstnanců. V letošním roce nakoupil samozavlažovací truhlíky, zeminu, pelargónie na osázení oken budovy, pokojové květiny včetně květníků, zeminy a ochranných prostředků na květiny (postřik na škodlivý hmyz) ke zvelebení pracovního prostředí.

Může podnikatel uvedené výdaje uplatnit do daňových výdajů?

 

Zákon o daních z příjmů nestanoví, že by výdaje spojené s nákupem samozavlažovacích truhlíků, zeminy, pelargónií, pokojových květin včetně květníků, zeminy a ochranných prostředků na květiny včetně postřiků na škodlivý hmyz, byly výdajem daňovým. Současně však zákon v § 25 ani nestanoví, že by se jednalo o výdaj nedaňový. V tomto případě je proto třeba vyjít ze skutečnosti, zda jde o výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů v souladu s § 24 odst. 1 zákona. Podle mého názoru výzdoba pracoviště přispívá k větší efektivitě práce, a proto jsou příslušné výdaje s ní spojené, výdaji daňovými.

 

Dílna v SJM, nevložena do podnikání

Podnikatel – FO, má dílnu, ve které provádí opravy motorových vozidel. Dílna je ve společném jmění manželů, není vložena do podnikání. Elektřinu i topení (plyn) podnikatel platí jako soukromá osoba, příslušné výdaje nedává do výdajů daňových.

Za jakých podmínek může podnikatel dávat tyto výdaje do výdajů daňových, aniž by vložil dílnu do majetku firmy (odběr přihlásit jako podnikatel, dílnu sám sobě pronajmout apod.)?

 

Pokud poplatník dílnu vlastní, pronajmout sám sobě ji nemůže. Nájemní smlouva je dvoustranný právní vztah (tj. pronajímatel a nájemce) a absence jedné ze stran činí tuto smlouvu neplatnou. Pronajímatel (podnikatel) fyzická osoba je stále jeden a týž právní subjekt, ať vystupuje jako pronajímatel, podnikatel nebo jako občan. Není-li dílna vložena do obchodního majetku podnikatele ve smyslu § 4 odst. 4 zákona, nemůže podnikatel do daňových výdajů uplatnit výdaje vynaložené na opravu, údržbu nebo technické zhodnocení dílny, a to v souladu s § 25 odst. 1 písm. u) zákona o daních z příjmů. Výdaje spojené s nákupem elektřiny a plynu podnikatel do daňových výdajů uplatnit může i v případě, že dílnu nevložil do obchodního majetku, zákon o daních z příjmů mu to nezakazuje.

 

Diáře označeny názvem obchodní korporace

Společnost s r.o. si nechala vyrobit diáře, které pořídila za 230 Kč + DPH za 1 ks, diáře jsou označeny názvem této obchodní korporace.

Jedná se o daňově účinný náklad?

 

Pokud bude s.r.o. tyto diáře bezplatně poskytovat např. svým obchodním partnerům, zákazníkům atd., ale i např. zaměstnancům, nejedná se o dar ve smyslu ZDP a pořízení těchto diářů představuje pro s.r.o. daňově účinný náklad.

 

Příspěvky na slevové akce, bonusy, regálovné

Dodavatel zboží musí obchodníkovi platit příspěvky na různé reklamní letákové (slevové akce), poskytování zpětných bonusů, umístění zboží do regálů (regálovné), poplatek za vstup do řetězce apod.

Jde o výdaj daňový?

 

Podle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů, jsou daňovými výdaji výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Pokud poplatník prokáže, že výdaje vynaložené na různé reklamní letákové (slevové akce), poskytování zpětných bonusů, umístění zboží do regálů (regálovné), poplatek za vstup do řetězce apod. souvisí s dosahovanými příjmy, lze je považovat za výdaje daňové.

 

Neprodané výtisky časopisů

Podnikatel provozuje vydavatelství ekonomických časopisů. Vzhledem ke značné výši výdajů na reklamu v tisku, rozhlase či v televizi, postupuje tak, že neprodané výtisky časopisů zasílá zdarma různým odborným firmám jako reklamu. Tento postup se mu vyplácí, získá takto celou řadu předplatitelů.

Jsou výdaje spojené s touto akcí výdaje daňové nebo se jedná o škodu, protože výtisky neprodal?

 

Výdaje spojené s pořízením a rozesláním neprodaných výtisků časopisů různým odborným firmám, jsou výdaje daňové, jedná se o výdaje na reklamu. Podnikateli lze, pro doložení uvedených výdajů, doporučit vedení evidence zaslaných reklamních vzorků a počtu takto získaných nových předplatitelů.

 

Reklamní služby

Podnikatel proplácí sportovnímu klubu fakturu za reklamní služby. Podstatou této služby je natištění jeho firemního loga na dresy sportovců a jejich údržba.

Je tento náklad daňově uznatelný?

 

Zákon o daních z příjmů výdaje na reklamu nelimituje, výdaje za reklamu uvedené v příkladu jsou výdaji daňovými.

 

Kulturní a sportovní akce

Obchodní společnost má ve vnitřním předpise stanoveno pořádání kulturních a sportovních akcí pro zaměstnance a jejich rodinné příslušníky. V průběhu roku 2020 plánuje uspořádat tyto akce:

a)  odpoledne pro zaměstnance a jejich rodinné příslušníky (v restauraci)

Program pro děti – skákací hrad aj. –, společné posezení v restauraci, občerstvení (jídlo a nápoje – alko i nealko) pro všechny.

b)  setkání všech zaměstnanců ke skončení roku (v restauraci)

Program: – vedení společnosti poděkuje všem zaměstnancům za jejich práci a seznámí s výsledky končícího roku a výhledy pro další rok, – společenská zábava – hudba (diskžokej), – večeře a nápoje (nealko i alko).

c)  sportovní akce pro skupiny zaměstnanců (jednotlivá oddělení)

Společnost uhradí např. společnou návštěvu fit-centra nebo bowlingu (vstup do centra, občerstvení).

Pro společnost jsou veškeré náklady nedaňové? Jak je to u zaměstnanců?

 

Jedná-li se o výše uvedené výdaje zaměstnavatele, nejde o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů ve smyslu § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Zákon v § 25 odst. 1 písm. h) výslovně stanoví, že za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě:

a)  příspěvku na kulturní pořady, zájezdy, sportovní akce a tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy,

b)  možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení, s výjimkou zařízení uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bodech 1 až 3.

Dále pak v § 25 odst. 1 písm. t) zákona stanoví mimo jiné, že daňovým výdajem nejsou výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dar. Oproti tomu na straně zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků jsou výše uvedená plnění od daně z příjmů osvobozena podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů, a to s výjimkou občerstvení (je-li fakturováno zvlášť).

 

Více již najdete v odborné tematické publikaci 100 otázek a odpovědí ZP po novele; Reklama.

 

V aktivním pracovním i soukromém životě už dávno platí, že člověk prakticky po celý den – bez rozdílu, jestli je ve stavu fyzické či psychické zátěže, případně odpočinku, udržuje hladinu svých tělesných tekutin na patřičné úrovni. Dodržování správného pitného režimu přispívá jednoznačně ke zlepšení výkonnosti a dobrého vnitřního pocitu, udržuje organismus v optimálním stavu a přispívá k dobré funkci životně důležitých orgánů i krevního oběhu v průběhu pracovní zátěže.

 

Kdo podceňuje význam tohoto procesu, tahá za kratší konec

– ale to už dnes každý dobře ví. Naproti tomu je vhodné – i s ohledem na blížící se letní měsíce, v nichž je přijetí správného pitného režimu zvláště důležité, zopakovat si, co se vlastně v organismu v průběhu jeho „pracovního procesu“ odehrává a jaký na to má vliv právě pitný režim…

 

Každá fyzická aktivita vede ke vzniku tělesného tepla zvyšujícího teplotu. Když není zabezpečeno odvádění tohoto tepla pomocí termoregulace, jejímž hlavním prostředkem je pocení, dochází k přehřátí organismu.

 

VZNIKAJÍCÍM PSYCHICKÝM I FYZICKÝM NEPŘÍJEMNOSTEM SE DÁ PŘEDCHÁZET

kvalitním pitným režimem, který má svá nepsaná pravidla. V zásadě má příjem tekutin čtyři fáze: pití před začátkem pracovního dne (ráno po probuzení a v průběhu přípravy na den), v jeho průběhu, těsně po něm a v delším období až do usnutí. Svoje „pitné zásobníky“ si tedy začínáme plnit už ráno před odchodem do práce. Množství a typ složení se určuje podle toho, v jakém stavu se nachází – jestli nejsme příliš „vysušení“ z noci (např. po nemoci či po firemním večírku), jestli jsme se dobře vyspali a zregenerovali, či zda se předpokládají vyšší ztráty vlivem velmi a teplého počasí a výraznějšího pracovního (nebo sportovního) nasazení.

 

Celkový objem tekutin by se tak měl ráno (od případu k případu) pohybovat kolem 0,5 litru a víc (káva se do toho nepočítá, je totiž močopudná!). V průběhu hodiny by neměl však ani ten „nejvysušenější“ člověk vypít víc než 0,8 litru.

 

Jestli ho čeká porada nebo jiný typ zatížení, měl by v posledních 60 minutách před začátkem vypít maximálně půl litru, z toho poslední decilitr těsně před odchodem na ni. Protože se předpokládá konzumace tekutin i v jejím průběhu, je dobré navštívit před začátkem WC. Zpříjemní to následující minuty. Základ nápoje závisí vždy na typu poslední konzumované potravy. Před poradou musí být požita lehká strava v dostatečném odstupu dvou hodin před začátkem. Zastoupení cukrů v podobě příloh, minimum tuků a nízký podíl bílkovin určují složení smíšené tekutiny.

U lidí, kteří ráno jdou raději nalačno, hrozí určitým způsobem pokles krevního cukru, což by mohlo mít vliv na výkonnost i myšlení, a proto je s tím třeba počítat při skladbě nápoje. I z toho vyplývá částečná individualizace pitného režimu a dobrého sebepoznání.

Podávání tekutin v průběhu dne naráží samozřejmě na úskalí – pravděpodobně totiž nemůže být pravidelné. Proto je dobré, když využijeme každou možnost k pití. Tu také závisí velmi na složení nápoje, který se mění podle potřeb, resp. typu dne a povětrnostních podmínek, či na druhu práce.

Protože v průběhu dne nemusí být ochota, ale ani vždy možnost řešit ztráty a v organismu vzniká deficit tekutin (specialistkami jsou na to zástupkyně něžného pohlaví), rozhodující fází pro obnovování sil a regenerace musí být určité pevné časové intervaly – ukotvené do pracovního harmonogramu (např. je 14 hodin, musím se napít minerálky pod.).

 

Nejlepší je orientace podle ztráty koncentrace, zvyšování nervozity a vzniku nedobrých pocitů. Definitivní náhrada deficitu tekutin v případě špatné disciplíny a hlavně úniku podstatných minerálů trvá až do dalšího dne – podle strategie regenerace.

 

Kromě klasických iontových nápojů, minerálek a demineralizačních směsí je vhodné používat k náhradě stravu s vysokým obsahem minerálů (zelenina, ovoce, silné polévkové vývary) a speciální přípravky doplňkové výživy a pitného režimu hlavně s obsahem stopových prvků a antioxidantů.

 

PŘÍJEM KVALITNÍCH TEKUTIN A NÁPOJOVÁ REGENERACE MAJÍ VÝZNAM

i pro obnovu jiných funkcí organismu – zlepší se chuť k jídlu, která v průběhu pracovního dne není nijak výrazná , i ledviny začnou pracovat naplno, a tak se může močí vylučovat množství odpadových produktů, které během dne „plavou“ v krvi. Zlepšují se chronické bolesti kloubů, objevuje se psychická pohoda a začíná se upravovat koncentrace na každý typ další práce. Kvalitní pitný režim je balzámem na rány po prohrách a povzbuzením pro další vítězství. Ale hlavně – přispívá k udržení aktivního zdraví.

 

1 Hit pitného režimu – anabolická syrovátka

Když se řekne syrovátka, každý si vzpomene hlavně na její použití při výrobě a zpracování žinčice, případně na poslední návštěvu salaše (kdy že jsme to tam naposled byli?). V některých regionech se jí říká i žinčičník a je to produkt, který vzniká po srážení mléka procesem sýření (syrovátka sladká), anebo při výrobě mléčné bílkoviny kaseinu (syrovátka kyselá). V třetím tisíciletí se uplatňuje stále častěji při výrobě originálních výživných funkčních nápojů zlepšujících výkonnost a regeneraci náročně fyzicky i duševně pracujících. Pak bývá často ochucena ovocnými šťávami.

Před několika roky byly všechny bílkovinné výživové doplňky vyráběny buď z plnotučného mléka, nebo z vajíček. Vajíčka byla pokládána za nejkvalitnější zdroje bílkovin pro doplňkovou výživu, ale v posledních letech musela nutně ustoupit do pozadí, protože pozornost biochemiků a odborníků na výživu se soustředila na syrovátkovou bílkovinu (syrovátkové proteiny). Ta má totiž v současné době nejvyšší biologickou hodnotu ze všech dostupných bílkovin a kvůli tomu rychle vzrůstá její celosvětová popularita.

 

Existuje několik důvodů, proč patří syrovátkové proteiny mezi nejlepší bílkoviny, vhodné pro podnikatele. Obsahují totiž více aminokyselin s rozvětveným řetězcem než jiné druhy proteinů, a mají nejvyšší biologickou hodnotu. Tyto speciální látky jsou proto organismem využívány nejen v procesu kvalitnější stavby svalových vláken, ale mohou sloužit i pro okysličování mozku v průběhu nejrůznějších druhů fyzické a psychické aktivity.

 

Kromě toho má syrovátka velmi nízkou hladinu tuků a laktózy, což je výborné také pro většinu populace, protože mnoho lidé trpí nesnášenlivostí až alergií právě na laktózu (je jí hodně v čistém mléce). Další výhodou syrovátky je zvýšená hladina glutationu, pravděpodobně nej­důležitějšího antioxidantu těla – bojujícího proti nepřátelským volným kyslíkovým radikálům. Na základě studií s jedinci ve vyšším věku se usuzuje, že pokud má člověk nižší hladinu glutationu, je u něho větší předpoklad vzniku Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby. O to výraznější je proto důvod ke konzumaci syrovátkových a kombinovaných produktů obsahujících ve svém složení nadpoloviční množství syrovátky. Mezi pozitivní vlastnosti syrovátkového proteinu patří i jeho rychlé vstřebávání v trávicím traktu a jeho kladná role v posilování imunitního systému – obranyschopnosti organismu vůči infekčním onemocněním.

 

2 Alkoholové mámení by nemělo být ani zdvořilou součástí pracovního pitného režimu

Ve velkém vzorku konzumentů alkoholu se prakticky ve všech zemích nacházejí i podnikatelé, i když vztah alkoholu a soustředění na práci vyznívá určitě nepochopitelně až paradoxně. Chemická továrna lidského organismu – játra – se dlouhodobějším pitím zvětšují a už na dotek přes břišní stěnu mohou být citlivá. V pozdějším období pití se začíná přestavba jejich struktury, původně jaterní buňky se mění na vazivové, játra tvrdnou. Tím se stlačují cévy a krevní oběh uvnitř jater se mění a poškozuje. Krev nemůže protékat játry v dostatečné míře, neprotlačí se přes ně a dochází k dalšímu poškození, někdy se smrtelným následkem . Poškozuje se trávicí trakt – v jícnu vznikají křečové žíly – varix a zánět výstelky – sliznice. Nežádoucím způsobem se zvyšuje tvorba žaludečních šťáv, což poškozuje stěny žaludku s možným zhoubným následkem. Narušuje se činnost pankreasu a může vzniknout cukrovka. Srdce se hlásí těžkostmi – bodavé bolesti za hrudní kostí, bušení, arytmie. Objevuje se vysoký krevní tlak. Periferní nervstvo je poškozeno hlavně nedostatkem přívodu vitaminů, které alkohol ničí (především vitamin B) a projevy jako mravenčení a tuhnutí rukou, bolesti a křeče svalů, třes rukou a nejistá potácivá chůze na sebe nenechají dlouho čekat. Původní zdravý vzhled koncentrace na práci se výrazně mění.

 

RADA!

Mozek poškozuje alkohol ještě výrazněji. Je destrukčním činitelem – vrahem života mozkových buněk, dochází ke ztrátě psychické svěžesti, demenci, úbytku intelektuálních schopností. Syrovátka má aktivnější a výrazně anabolizující efekt, zabezpečující nárůst svalové hmoty, než často potají a draze konzumované zakázané dopingové látky – anabolické steroidy, poškozující zdraví!

 

MUDr. Pavel Malovič

 

* * *

 

Poradce, měsíčník č. 4-5/2021 (IX/2020)

·         Zákon o dani z přidané hodnoty s komentářem – Ing. Václav Benda

 

Poradce, měsíčník č. 6/2021 (IX/2020)

·         Zákon o rezervách s komentářem – Mgr. Petr Taranda

·         Novela školského zákona

·         Kompenzační bonus po novele

·         Novela zákona o daních z příjmů

·         DPH u služeb cestovního ruchu a aktuální změny

·         Oddlužení dle insolvenčního zákona

·         Novela trestního zákona a trestního řádu - častější peněžité tresty

 

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 11-12/2020 (IX/2020)

·         Přechod práv a povinnosti z pracovněprávních vztahů - změny

·         Krácení dovolené nově po novele ZP

·         Kompenzační bonus - novela

·         Změny v doručování písemností dle novely zákoníku práce

·         Změny v úpravě mezd, platů a cestovních náhrad

·         Školský zákon - novela

·         Vyhláška pro vybrané účetní jednotky - novela

·         Specifika cestovních náhrad v neziskovém sektoru

 

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 11-12/2020 (IX/2020)

·         Zákon o daních z příjmů – novela

·         Silniční daň

·         Paušální daň 2020 & paušální daň 2021

·         DPH při zasílání zboží a změny pro rok 2021

·         Neprodejné zásoby

·         Místo plnění při dodání zboží

·         Minimální vyměřovací základ zaměstnance

·         Vznik pracovního poměru – soudní rozhodnutí

 

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 10-11/2020 (VIII/2020)

·         Cenné papíry z pohledu ZDP

• Zásoby z pohledu účetnictví a daní
• Nájemní smlouvy v DE a účetnictví

 

1000 řešení – měsíčník č. 9-10/2020 (VIII/2020)

·         Zákoník práce po novele

·         Dohody a zdravotní pojištění

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

 

Poradce Veřejné Správy č. 9-10/2020 (VIII/2020)

·         Vyhláška č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky

·         Ředitelská důtka – právní dopady

·         Odpovědnost škol žákům, studentům a nově dětem v MŠ

·         Změna pracovního poměru na dobu určitou na pracovní poměr na dobu neurčitou

·         Odbory a rozvázání PP zaměstnavatelem

·         Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty

·         Vyhláška č. 216/2020 Sb. o nastavitelných parametrech přerozdělování finančních prostředků veřejného zdravotního pojištění pro rok 2021

·         Kdy zaměstnavatel neplatí regres zdravotní pojišťovně za léčení zaměstnance

 

Aktualizace I/7 (VIII/2020)

·         Zákon o daních z příjmů

·         Zákon o DPH

·         Zákon o spotřebních daních

·         Živnostenský zákon

 

Aktualizace I/6 (VIII/2020)

·         Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v z.n.p., pro některé vybrané účetní jednotky

 

Aktualizace II/5 (VIII/2020)

• Trestní zákoník
• Trestní řád
• Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

 

Aktualizace V/3 (VIII/2020)

• Školský zákon
• Zákon o zvláštních způsobech hlasování ve volbách do zastupitelstev krajů a do Senátu v roce 2020

 

Aktualizace V/2 (VII/2020)

• Školský zákon
• Zákon o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem
• Zákon o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání
  a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020

 

Aktualizace III/4 (VII/2020)

• Zákoník práce
• Zákon o zaměstnanosti
• Vyhláška o zdravotnické dokumentaci

 

Aktualizace I/5 (VII/2020)

·         Zákon o daních z příjmů

·         Zákon o dani silniční

·         Zákon o spotřebních daních

 

Aktualizace I/4 (VII/2020)

·         Daňový řád

·         Zákon o DPH

·         Zákon o dani z nemovitosti

·         Zákon o hazardních hrách

·         Celní zákon

·         Zákon o finanční správě ČR

·         Zákon o oceňování majetku

 

Aktualizace VI/2 (VI/2020)

·         Vyhláška o energetické náročnosti budov

 

Aktualizace III/3 (VI/2020)

·         Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

·         Zákon o pojistném na sociální zabezpečení

·         Zákon o nemocenském pojištění

 

TAKÉ TYTO ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE VÁM POMOHOU V PODNIKÁNÍ V ČASE PANDEMIE

 

• 100 otázek a odpovědí – GDPR a zákoník práce (řešení na otázky zaměřené na oblastí ochrany osobních údajů, vybrané řešení případů z praxe podle zákoníku práce, odměňování a cestovní náhrady)
• 100 otázek Optimalizace daně, Účetnictví (řešení na otázky zaměřené na optimalizaci daně, paušální výdaje, vedení účetnictví, účetní závěrku a daňovou evidenci)
• Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2020 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)
• Povinnosti zaměstnavatele 2020 (práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele)
• Daňové a mzdové zákony 2020 (daňové a mzdové zákony aktualizované k 1. 1. 2020)
• Souvztažnosti pro podnikatele 2020 (souvztažnosti – aktuální znění)

• Příručka mzdové účetní 2020 (příručka mzdové účetní s příklady)
• 100 otázek Mzdy nově, Archivace (praktická řešení týkající se zpracování a zdaňování mezd a archivace)
• Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2020 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)
• 100 otázek Daňové výdaje, Odpisy (praktická řešení z praxe týkající se daňových výdajů a odpisů)
• Podnikání a koronavirus (komplexní přehled opatření a jejich podrobný popis týkající se daňového řádu, daně z příjmů, DPH, EET, zákoníku práce, mezd)
• 100 otázek Zaměstnávání, Nemovitosti (praktická řešení týkající se pracovněprávních opatření v období pandemie koronaviru a praktická řešení týkající se nájmu, odpisů a prodeje nemovitostí)
• s.r.o. – Průvodce bez chyb, pokut a penále (komplexní a přehledné zpracování problematiky společnosti s ručením omezeným od jejího založení, vzniku až po možnosti zrušení)
• 100 otázek a odpovědí Zaměstnanecké benefity, Obchodování (praktická řešení týkající se poskytování zaměstnaneckých benefitů a obchodování)
• Zaměstnávání v období pandemie (řešení pracovněprávních otázek po pandemii koronaviru)
• 100 otázek a odpovědí Zákoník práce po novele, Reklama, propagace (praktická řešení týkající se změn v zákoníku práce a reklamy z daňového a účetního hlediska)

 

Poradce, měsíčník č. 7/2021 (X/2020)

·         Zákon o obchodních korporacích s komentářem – JUDr. Jiří Nesnídal

 

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 1/2021 (X/2020)

• Novela zákoníku  práce od 1. 1. 2021- přehled změn
• Změny v odškodňování pracovních úrazů po novele ZP
• Platby OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2021
• Novela zákoníku práce a transfer podniků
• Bezpečnostní přestávky v práci podle nařízení vlády
• Termín splatnosti a výplaty mzdy
• Podnikající zaměstnanec a odpočet daňové ztráty za rok 2020
• Drobný majetek v účetnictví příspěvkových organizací
• Trestní odpovědnost poskytovatelů zdravotních služeb

 

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 1/2021 (X/2020)

• Novela zákona o DPH
• Minimální mzda

 

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 12/2020 (X/2020)

• Vzory smluv a písemností dle zákoníku práce
• Přeměny obchodních korporací

 

1000 řešení – měsíčník č. 11-12/2020 (X/2020)

·         Minimální mzda

·         Zaměstnávání osob ze zahraničí

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

 

PODZIMNÍ AKCE

 

PUBLIKACE	PŮVODNÍ CENA	CENA PO SLEVĚ	UŠETŘÍTE
Podnikání a koronavirus – odborná tematická publikace	250 Kč	150 Kč	100 Kč