Publikace Vzory smluv, žalob a podání urychlí a ulehčí přípravu smluv a dalších dokumentů, zajistí jejich správné a přesné znění, přičemž nevyžadují žádné právní znalosti. K napsání smlouvy, či žaloby si stačí z nabídky vybrat příslušný vzor, doplnit ho o vlastní údaje a požadovaný právní dokument je připraven. Doprovodný komentář poskytuje informace a pomoc při realizování smluvních vztahů s odvolávkou na příslušný právní předpis. Součástí publikace je také editovatelné CD.

Kupní smlouva – prodej movité věci

uzavřená dle ust. § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,

kterou níže uvedeného dne, měsíce a roku plně svéprávní uzavřeli

Smluvní strany:

Jan Nováček

RČ: 701110/2222

bytem: Slavkov u Brna, Nádražní 11, PSČ 684 01

dále jako „prodávající“ na straně jedné

Jan Novák

r.č. 851010/1111

bytem: Ostrava, Masarykova 58, PSČ 702 00

dále jako „kupující“ na straně druhé

II.

Předmět převodu

Prodávající prohlašuje, že má ve svém výlučném vlastnictví osobní automobil Ford Mondeo 1.5 EcoBoost, barvy červené, registrační značky 7B08770 rok výroby 2015, identifikační číslo vozidla VIN – 1111111111111111111 (dále již jen „předmětný automobil“).

III.

Předmět smlouvy

1. Předmětem této smlouvy je převod vlastnického práva k předmětnému automobilu, který je specifikován v čl. II. této smlouvy.

2. Prodávající převádí na základě této smlouvy za dohodnutou kupní cenu předmětný automobil do výlučného vlastnictví kupujícího. Kupující na základě této smlouvy předmětný automobil do svého vlastnictví od prodávajícího přijímá a zavazuje se zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou kupní cenu.

3. Kupující prohlašuje, že si předmět koupě řádně prohlédl a podpisem smlouvy potvrzuje, že jeho stav odpovídá obvyklému opotřebení. Žádné viditelné poškození při vynaložení obvyklé pozornosti při uzavírání smlouvy účastníci, zejména pak kupující, neshledali. Vady odpovídající stáří předmětného automobilu jsou blíže uvedeny v čl. VII. odst. 1 této smlouvy.

IV.

Kupní cena

1. Prodávající a kupující se dohodli, že kupní cena za předmětný automobil činí částku ve výši 150.000,-- Kč (slovy: jeden sto padesát tisíc korun českých).

2. Prodávající a kupující se tímto výslovně dohodli, že kupní cenu uhradí kupující prodávajícímu v hotovosti při předání předmětného automobilu.

3. Vlastnické právo k předmětnému automobilu přechází na kupujícího okamžikem úhrady kupní ceny v plné výši.

Povinnosti prodávajícího

1. Prodávající se zavazuje předat předmět této smlouvy – předmětný automobil kupujícímu bezprostředně po podpisu této smlouvy a odhlášení prodávajícího jako vlastníka a držitele osobního automobilu z evidence motorových vozidel.

2. Prodávající při předání předmětného automobilu předá kupujícímu potřebnou dokumentaci k vozidlu, klíče od automobilu v počtu 2 ks a příslušenství automobilu, a to jedno rezervní kolo, lékárničku, návod k obsluze.

3. Prodávající se zavazuje učinit veškeré kroky vedoucí k odhlášení prodávajícího jako vlastníka a držitele osobního automobilu z evidence motorových vozidel na příslušném úřadě, a to bezprostředně po uzavření této kupní smlouvy.

4. Prodávající bez zbytečného odkladu od uzavření této kupní smlouvy oznámí pojišťovně, že předmětný automobil byl prodán, s tím, že kupující sjedná pojištění z odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla bez zbytečného odkladu po koupi vozidla.

VI.

Povinnosti kupujícího

1. Kupující je povinen převzít prodávaný předmětný automobil a zaplatit za něj dohodnutou kupní cenu způsobem uvedeným v článku III. této smlouvy.

2. Kupující se zavazuje nejpozději do 5 (pěti) pracovních dnů ode dne uzavření této kupní smlouvy zajistit na svůj náklad přepis vlastníka a držitele předmětného osobního automobilu na svou osobu v evidenci motorových vozidel u věcně a místně příslušného správního orgánu.

VII.

Prohlášení smluvních stran

1. Prodávající prohlašuje, že kupujícího seznámil s technickým stavem předmětného automobilu odpovídajícímu stáří a opotřebení vozidla před podpisem této kupní smlouvy a upozornil kupujícího na vady předmětného automobilu, a to zejména:

- poškrábaná karoserie

…………………………………………………………………………………………………

Předmětný automobil má podle stavu tachometru najeto ke dni uzavření této smlouvy 125.500 km.

2. Kupující tímto prohlašuje, že byl podrobně seznámen s technickým stavem předmětného vozidla. Kupující si před podpisem této smlouvy předmětný automobil řádně prohlédl, provedl zkušební jízdu, jeho stav a provozní vlastnosti jsou mu známy a neshledal vady, které by bránily jeho užívání. Kupující tímto prohlašuje, že předmětný automobil přijímá do svého vlastnictví za sjednanou kupní cenu, která odpovídá stavu vozidla.

VIII.

Závěrečná ustanovení

1. Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti podpisem posledního z jejích účastníků.

2. Tato smlouva je vyhotovena ve dvou stejnopisech, z nichž každá smluvní strana obdrží jeden.

3. Tuto smlouvu lze upravovat a měnit jen písemnou formou za souhlasu smluvních stran.

4. Tuto smlouvu lze upravovat a měnit jen formou číslovaných písemných dodatků odsouhlasených oběma smluvními stranami.

5. Otázky touto smlouvou neupravené se řídí obecně závaznými právními předpisy České republiky, zejména zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění.

6. Dle ust. § 1765 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník na sebe obě smluvní strany převzaly nebezpečí změny okolností. Před uzavřením smlouvy strany zvážily plně hospodářskou, ekonomickou i faktickou situaci a jsou si plně vědomy okolností smlouvy.

7. Smluvní strany shodně prohlašují, že tato smlouva byla uzavřena na základě jejich pravé, svobodné a vážné vůle, nikoliv v tísni nebo za jinak jednostranně nevýhodných podmínek. Smluvní strany shodně prohlašují, že jsou svéprávné, tuto smlouvu uzavírají po řádném uvážení, jsou si vědomy právních účinků plynoucích z této smlouvy a že tyto právní účinky odpovídají jejich vůli touto smlouvou projevené. Na důkaz bezvýhradného souhlasu obou smluvních stran se zněním této smlouvy, připojují níže své vlastnoruční podpisy.

V ………….. dne …………….

..................................... ................................................

Jan Nováček Jan Novák

prodávající kupující

Poznámka:

Právní úprava kupní smlouvy je obsažena v ust. § 2079 až § 2183 občanského zákoníku. Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Pro úpravu kupní smlouvy je podstatné její rozlišování především podle předmětu a postavení stran kupní smlouvy. Občanský zákoník rozlišuje smlouvu, jejímž předmětem je věc movitá a věci nemovitá. Podle subjektů (stran) kupní smlouvy a jejich postavení lze rozlišovat mezi kupní smlouvou uzavřenou mezi podnikateli, mezi spotřebiteli a mezi podnikatelem a spotřebitelem. Pokud je uzavřena kupní smlouva mezi podnikatelem a spotřebitelem, jedná se o spotřebitelskou smlouvu (§ 2158 až 2174 - zvláštní ustanovení o prodeji zboží v obchodě).

Dle ust. § 2085 občanského zákoníku jako koupě movité věci se posoudí každá koupě, jejímž předmětem není nemovitá věc, jakož i koupě součásti nemovité věci, má-li kupující podle smlouvy nabýt součást po oddělení jako věc movitou. Za kupní smlouvu se vždy považuje smlouva o dodání spotřebního zboží, které je nutné sestavit nebo vytvořit.

Povinností prodávajícího je odevzdat věc, jakož i doklady, které se k věci vztahují, a umožnit kupujícímu nabýt vlastnického práva k věci v souladu se smlouvou. Vedle povinností odevzdat věc a související dokumenty a převést vlastnictví (hlavní povinnosti), má prodávající zpravidla i další povinnosti (vedlejší povinnosti). Tyto povinnosti mohou být ve smlouvě zvláště ujednány nebo vyplývají z obecné praxe či zvyklostí. Mezi hlavní povinnosti kupujícího je zaplacení kupní ceny a převzetí věci.

Žádost o vrácení přeplatku na dani

(§ 154 a § 155 daňového řádu)

Finanční úřad pro....................

územní pracoviště...................

V....................dne....................

Věc: Žádost o vrácení přeplatku

Vážení,

na základě dodatečného přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku............... a ověřeného aktuálního stavu osobního daňového účtu jsem zjistil, že mám u vás ke dni podání této žádosti přeplatek na této dani ve výši......................Kč. Jelikož nemám k dnešnímu dni u nadepsaného správce daně žádný jiný nedoplatek na daních, je tento přeplatek vratitelný a žádám o jeho vrácení v zákonem stanovené lhůtě na můj účet u banky č.......................

Předem děkuji za kladné vyřízení žádosti.

Karel Mareš

DIČ CZ 1234567890

Údolní 17, Louny

Poznámka:

Zákon vychází z koncepce, že správce daně vrátí daňovému subjektu vratitelný přeplatek na základě žádosti o vrácení přeplatku, nebo pokud tak stanoví zákon. Přitom platí, že vratitelný přeplatek nižší než 100 Kč správce daně vrátí jen ve výjimečných případech tak, aby byla zajištěna zásada hospodárnosti. Je-li žádáno o přeplatek ve výši nejméně 100 Kč, poukáže jej správce daně do 30 dnů od obdržení žádosti o jeho vrácení. V opačném případě žádosti vyhoví jen v případě, pokud částky 100 Kč dosáhne do 60 dnů ode dne požádání žádosti, přičemž lhůta pro jeho vrácení počíná běžet ode dne následujícího po dosažení této částky.

Od 1. 1. 2021 platí, že žádosti o vrácení přeplatku správce daně vyhoví jen tehdy, jestliže tento vratitelný přeplatek dosahuje v době podání žádosti částku nejméně 200 Kč. V opačném případě správce daně žádosti vyhoví pouze tehdy, pokud vratitelný přeplatek této částky dosáhne do 60 dnů ode dne podání žádosti. Registrovaný daňový subjekt je povinen určit k vrácení přeplatku jeden z účtů u poskytovatelů peněžních služeb uvedených v registraci.

Žádost o prodloužení lhůty k podání řádného daňového tvrzení

(§ 36 odst. 1, 4 daňového řádu)

Finanční úřad pro..........

územní pracoviště.........

V.............dne...........

Věc: Žádost o prodloužení lhůty k podání řádného daňového tvrzení

Vážení,

dle § 36 odst. 4 daňového řádu vás tímto žádám o prodloužení lhůty k podání řádného daňového tvrzení k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku ............Do 1.4......mám povinnost toto přiznání podat, avšak v lednu …............na mě byla uvalena vyšetřovací vazba, která trvala až do 28.3............., kdy jsem z ní byl propuštěn a další vyšetřování mé osoby je již prováděno na svobodě. Z uvedeného je zřejmé, že nejsem schopen při souběhu těchto událostí a v tak krátké době, která mi zbývá do uběhnutí lhůty pro podání tohoto přiznání, tuto povinnost řádně a včas splnit. Nemohu se ani obrátit na odborníka, protože v důsledku výkonu vazby jsem nebyl výdělečně činný (nemohl jsem provozovat svoji živnost) a nemám tudíž ani dostatečné finanční prostředky k tomu, abych si zaplatil službu daňového poradce. Do výkonu vazby jsem si však vůči správci daně svoje veškeré daňové povinnosti plnil vždy řádně a včas, což je i jeden z hlavních důvodů pro to, abych takto žádal nadepsaného správce daně o prodloužení lhůty k podání tohoto řádného daňového tvrzení k dani z příjmů fyzických osob za zmíněné zdaňovací období, a to nejlépe až do 30.4...........

Předem děkuji za kladné vyřízení žádosti.

Příloha: usnesení Okresního státního zastupitelství v Lounech č.j.................

Karel Mareš

DIČ CZ 1234567890

Údolní 17, Louny

Poznámka:

Správce daně povolí ze závažného důvodu na žádost osoby zúčastněné na správě daní prodloužení lhůty stanovené správcem daně, pokud byla žádost o prodloužení lhůty podána před jejím uplynutím – za stejných podmínek lze prodloužit i lhůtu zákonnou, pokud tak stanoví zákon.

Správce daně může na žádost daňového subjektu nebo z vlastního podnětu prodloužit až o 3 měsíce lhůtu pro podání řádného daňového tvrzení. Pokud předmět daně tvoří i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

Z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp.zn. 2 Afs 165/2016 vyplývá, že samo rozhodnutí správce daně, kterým zamítne žádost o prodloužení této lhůty, není rozhodnutím, které by podléhalo jako takové soudnímu přezkumu. Takto podaná žádost podléhá správnímu poplatku ve výši 300 Kč.

Více vzorů smluv z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, správního práva, rodinného práva, trestního práva, exekucí a soudních sporů již najdete v odborné tematické publikaci Vzory smluv, žalob a podání.

Daňový kalendář - DUBEN 2003

Termíny pro praxi v prosinci 2020

Termín zákonné povinnosti	Charakteristika zákonné povinnosti	Povinná osoba a zákon v platném znění	Sankce za nesplnění povinnosti
8. prosinec Úterý	Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za listopad 2020	Osoba samostatně výdělečně činná § 7 odst. 2, § 26b zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění	Penále 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den prodlení.
15. prosinec Úterý	Zaplacení „čtvrtletní“ zálohy na daň silniční za říjen a listopad 2020	Poplatník daně silniční § 10 odst. 1 a 4 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční	Úrok z prodlení 14,25 % p.a. za každý den prodlení, počínaje 5. pracovním dnem po splatnosti.
	Zaplacení „roční“ zálohy 70 % daně silniční na rok 2020 za nákladní automobil a přípojné vozidlo s největší povolenou hmotností 12 a více tun, využívající sazbu daně sníženou o 48 %	Poplatník daně silniční § 6 odst. 9 a 10, § 10 odst. 6 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční	Úrok z prodlení 14,25 % p.a. za každý den prodlení, počínaje 5. pracovním dnem po splatnosti.
	Odvod 2. pololetní zálohy na daň z příjmů na rok 2020 (ve výši 40 %), pokud daň za rok 2019 byla mezi 30 000 Kč a 150 000 Kč, a zdaňovacím obdobím je kalendářní rok	Poplatník daně z příjmů § 38a odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů	Úrok z prodlení 14,25 % p.a. za každý den prodlení, počínaje 5. pracovním dnem po splatnosti.
	Odvod 4. čtvrtletní zálohy na daň z příjmů na rok 2020 (ve výši 25 %), pokud daň za rok 2019 byla vyšší než 150 000 Kč, a zdaňovacím obdobím je kalendářní rok	Poplatník daně z příjmů § 38a odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů	Úrok z prodlení 14,25 % p.a. za každý den prodlení, počínaje 5. pracovním dnem po splatnosti.
21. prosinec Pondělí (za neděli 20. 12.)	Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (z mezd) za listopad 2020	Zaměstnavatel § 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů	Úrok z prodlení 14,25 % p.a. za každý den prodlení, počínaje 5. pracovním dnem po splatnosti.
	Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za listopad 2020	Zaměstnavatel § 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení	Penále 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den prodlení.
	Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za listopad 2020	Zaměstnavatel § 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení	Pokuta až 50 000 Kč za včasné nepředložení přehledu příslušné správě sociálního zabezpečení.
	Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za listopad 2020	Zaměstnavatel § 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění	Penále 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den prodlení.
	Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za listopad 2020	Zaměstnavatel § 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění	Pokuta až 50 000 Kč za včasné nepředložení tiskopisu přehledu příslušné zdravotní pojišťovně.
28. prosinec Pondělí (za svátky a neděli 25. až 27. 12.)	Podání přiznání k DPH a její zaplacení za listopad 2020 u plátců s měsíčním zdaňovacím obdobím	Plátce DPH § 99, § 99a, § 101 odst. 1 až 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty § 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád	Pokuta za více než 5 pracovních dnů opožděné přiznání činí 0,05 % (nejvýše 5 %) stanovené daně nebo daňového odpočtu za každý den prodlení. Úrok z prodlení 14,25 % p.a. (ročně) za prodlení úhrady, od 5. pracovního dne po splatnosti.
	Podání kontrolního hlášení plátce za listopad 2020 - u všech právnických osob, zatímco u osob fyzických jen pokud mají měsíční zdaňovací období	Plátce DPH § 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty	Pokuta od 1 000 Kč do 500 000 Kč závisí na druhu, závažnosti a četnosti provinění.
	Podání souhrnného hlášení plátce za listopad 2020, o intrakomunitárních plněních (přes hranici ČR, ale v rámci EU): dodání zboží, přemístění obchodního majetku, dodání zboží formou třístranného obchodu (byl-li plátce prostřední osobou) a poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce	Plátce DPH § 102 odst. 1, 3 až 6 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty	Pokuta za více než 5 pracovních dnů opožděné hlášení činí 0,05 % (nejvýše 0,5 %) z celkové daně, kterou byla povinnost v hlášení uvést, za každý další den prodlení.
	Podání přiznání k DPH identifikované osoby za listopad 2020, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení	Identifikovaná osoba (ve smyslu DPH) § 99, § 101 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty § 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád	Pokuta za více než 5 pracovních dnů opožděné přiznání činí 0,05 % (nejvýše 5 %) stanovené daně nebo daňového odpočtu za každý den prodlení. Úrok z prodlení 14,25 % p.a. (ročně) za prodlení počínaje 5. pracovním dnem po splatnosti.
	Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za listopad 2020, o intrakomunitárních plněních (přes hranici ČR, ale v EU): poskytnutí služby dle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce, nebo dodání zboží formou třístranného obchodu (jen prostřední osoba)	Identifikovaná osoba (ve smyslu DPH) § 102 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty	Pokuta za více než 5 pracovních dnů opožděné hlášení činí 0,05 % (nejvýše 0,5 %) z celkové daně, kterou byla povinnost v hlášení uvést, za každý další den prodlení.
31. prosinec Čtvrtek	Odvod „srážkové“ daně sražené v listopadu 2020	Plátce daně z příjmů vybírané srážkou § 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů	Úrok z prodlení 14,25 % p.a. za každý den prodlení, počínaje 5. pracovním dnem po splatnosti.
	Oznámení plátce daně, který je plátcem příjmu plynoucího v listopadu 2020 ze zdroje na území ČR nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou (i když je osvobozen od daně či nepodléhá zdanění v ČR, ale kromě „mezd“ podle § 6 odst. 4, a příjmů osvobozených nebo nezdaňovaných do 100 000 Kč)	Plátce příjmu plynoucího do zahraničí § 38da zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů	Pokuta za nesplnění nepeněžité povahy až do výše 500 000 Kč.
	Odvod zajištění daně sraženého v listopadu 2020 ze stanovených druhů příjmů nerezidentů ČR odjinud z EU/EHP ze zdroje na území ČR a hlášení plátce daně o zajištění daně	Plátce zajišťující daň z příjmů § 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů	Úrok z prodlení 14,25 % p.a. za každý den prodlení, počínaje 5. pracovním dnem po splatnosti.
	Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za listopad 2020	Osoba samostatně výdělečně činná § 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení	Penále 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den prodlení.
	Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za listopad 2020	Osoba samostatně výdělečně činná § 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení	Penále 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den prodlení.
	Zveřejnění účetní závěrky a výroční zprávy povinně auditovaných účetních jednotek za kalendářní rok 2019 (respektive do 30 dnů po ověření a schválení)	Účetní jednotka § 21a odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví	Pokuta až do výše 3 % hodnoty aktiv celkem.

* * *

INSOLVENČNÍ ZÁKON - ODDLUŽENÍ

Oddlužení dle insolvenčního zákona nazývané také často jako osobní bankrot je způsobem řešení úpadku. Právní úprava je obsažena v zákoně o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Proces oddlužení umožňuje dlužníkovi za splnění určitých podmínek osvobození od části jeho dluhů. Jaká je právní úprava oddlužení? Kdo může podat návrh na oddlužení? Jak se posuzují manželé v oddlužení? Jaké způsoby oddlužení existují? Jaké změny nastaly v insolvenci dle „Lex Covid“?

Oddlužení je možností, jak mohou zejména fyzické nepodnikatelské osoby řešit svou zadluženost

a mnohdy i velmi tíživou finanční situaci. Účelem oddlužení je především poskytnout dlužníkům, kteří mají v poctivém úmyslu vůli řešit svoji tíživou finanční situaci, možnost za určitých podmínek se oprostit od dluhů a umožnit jim začít nanovo. Oddlužení tak nesleduje pouze co nejvyšší míru uspokojení věřitelů, což je obecným cílem insolvenčního zákona, ale obsahuje rovněž prvek sociální. Smyslem oddlužení je konsolidování dlužníkových dluhů tak, aby byli nezajištění věřitelé uspokojeni částečně a zajištění v zásadě zcela a od zbytku dluhů byl dlužník osvobozen. Cesta k tomuto odpuštění části dluhů však není jednoduchá.

Právní úprava oddlužení je obsahem § 389 až § 418 insolvenčního zákona. Z § 389 insolvenčního zákona vyplývá, že o oddlužení rozhoduje soud pouze na návrh. Návrh na oddlužení je oprávněn podat pouze dlužník. Není tedy možné, aby tento návrh podal věřitel nebo insolvenční správce, takový návrh by soud odmítl. Při oddlužení je třeba si uvědomit, že není přípustné u všech dlužníků obecně a nikoliv každý dlužník úspěšně oddlužením projde. Insolvenční zákon stanoví přesná pravidla a vždy před samotným podáním návrhu by měl dlužník zvážit, jaké jsou jeho reálné šance, aby soud oddlužení povolil. Insolvenční zákon prošel za dobu své účinnosti několika novelizacemi. Rozsáhlou novelu přinesl zákon č. 31/2019 Sb., jejímž cílem bylo zpřístupnit oddlužení pro širší okruh „předlužených“ osob a jejich návrat do aktivního ekonomického života.

Kdo může podat návrh na oddlužení

Dle insolvenčního zákona dlužník může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením. Insolvenční zákon připouští i možnost, že návrh na oddlužení podává dlužník, který je podnikatelem. Podstatné ovšem je, zda dluhy tohoto dlužníka jsou z podnikání či nikoliv.

Dle § 389 odst. 1 insolvenčního zákona může návrh podat:

• právnická osoba, která podle zákona není považována za podnikatele a současně nemá dluhy z podnikání, nebo

• fyzická osoba.

Zároveň ovšem § 389 odst. 2 insolvenčního zákona uvádí, že ani dluh z podnikání nebrání řešení dlužníkova úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, pokud:

a) s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde, nebo

b) jde o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurs na majetek dlužníka pro nedostatek majetku dlužníka, nebo

c) jde o pohledávku zajištěného věřitele.

Insolvenční zákon také výslovně uvádí, že se má za to, že věřitel (s pohledávkou související s podnikáním dlužníka) souhlasí s oddlužením, pokud nejpozději spolu s přihláškou své pohledávky výslovně nesdělí, že s řešením úpadku oddlužením nesouhlasí, a toto své stanovisko odůvodní.

Návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem

Takto je postupováno v případě, že je celé insolvenční řízení iniciováno ze strany dlužníka, který má v úmyslu řešit svou situaci. Možný je ale i takový postup, že insolvenční návrh podá jiná osoba – věřitel. Obvykle věřitel navrhuje řešení úpadku dlužníka konkursem. V takovém případě má dlužník ještě možnost podat návrh na povolení oddlužení nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu věřitele. O této možnosti musí být také dlužník při doručení insolvenčního návrhu věřitele soudem poučen. Dle insolvenčního zákona dlužník musí být při podání návrhu na povolení oddlužení zastoupen advokátem, notářem, insolvenčním správcem nebo osobou, která disponuje akreditací vydanou ministerstvem spravedlnosti. Zároveň dle § 97 odst. 5 insolvenčního zákona platí, že pokud není insolvenční návrh podán kvalifikovanými subjekty, insolvenční soud k takovému návrhu nepřihlíží.

Zastoupení dlužníka při podání návrhu na povolení oddlužení

Dle § 390a insolvenčního zákona musí být návrh na povolení oddlužení sepsán a za dlužníka podán:

a) advokátem, notářem, soudním exekutorem, insolvenčním správcem, nebo

b) akreditovanou osobou (akreditovanou osobou je právnická osoba, které byla rozhodnutím ministerstva udělena akreditace pro poskytování služeb v oblasti oddlužení).

Zároveň dále insolvenční zákon stanoví, že uvedená povinnost neplatí, pokud je dlužníkem fyzická osoba, která má právnické nebo ekonomické vzdělání v magisterském studijním programu nebo vykonala zkoušku insolvenčního správce, nebo je-li dlužníkem právnická osoba a jedná-li za ni osoba uvedená v ust. § 21 občanského soudního řádu, která má právnické nebo ekonomické vzdělání v magisterském studijním programu nebo vykonala zkoušku insolvenčního správce.

V případě porušení uvedených ustanovení, když fyzická osoba jinému dlužníku sepíše návrh na povolení oddlužení, případně insolvenční návrh, nebo jej v jeho zastoupení podá nebo mu poskytne jiné služby s tím související, se dopustí přestupku tím, že neoprávněně poskytuje jinému služby v oblasti oddlužení a za tento přestupek lze uložit pokutu do 500 000 Kč. Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že poskytuje služby v oblasti oddlužení bez akreditace a za tento přestupek se uloží pokuta do 500 000 Kč.

Insolvenční zákon také výslovně omezuje výši odměny, kterou mohou za své služby požadovat kvalifikované subjekty. Osobě dle ust. § 390a odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona, která sepsala a za dlužníka podala návrh na povolení oddlužení anebo také insolvenční návrh, náleží odměna, jejíž maximální výše činí 4 000 Kč bez DPH a v případě společného oddlužení manželů 6 000 Kč bez DPH, přičemž v odměně je zahrnuta také náhrada nákladů vynaložených v souvislosti se sepisem a podáním návrhů. Za sepis a podání návrhu na povolení oddlužení anebo také insolvenčního návrhu a další činnosti s tím nezbytně spojené, zejména poradu s klientem a odstranění vad návrhu, jiné plnění osobě nenáleží. Osobě dle ust. § 390a odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona odměna ani jiné plnění za sepis a podání návrhu na povolení oddlužení anebo také insolvenčního návrhu nebo poskytnutí jiné služby poskytované v oblasti oddlužení nebo v souvislosti s oddlužením nenáleží. Akreditované osoby tedy dlužníkům mohou poskytovat služby v souvislosti s oddlužením zcela bezplatně. Zároveň je stanoveno, že osoba, která sepsala a za dlužníka podala návrh na povolení oddlužení anebo také insolvenční návrh, může odměnu uplatnit pouze v insolvenčním řízení ve lhůtě podle ust. § 136 odst. 3 insolvenčního zákona a tato pohledávka se považuje za pohledávku postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou.

Návrh na povolení oddlužení musí obsahovat obecné náležitosti

podání dle občanského soudního řádu, tj. z podání musí být patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno.

Insolvenční zákon výslovně stanoví, že návrh na povolení oddlužení musí obsahovat:

• označení dlužníka a osob oprávněných za něho jednat,

• údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 12 měsících,

• údaje o příjmech dlužníka za posledních 12 měsíců,

• návrh způsobu oddlužení nebo sdělení, že dlužník takový návrh nevznáší.

Pro usnadnění podávání návrhů na povolení oddlužení zákon výslovně také stanoví, že návrh může být podán pouze na předepsaném formuláři. Formulář je veřejně přístupný na internetových stránkách provozovaných Ministerstvem spravedlnosti – www.justice.cz.

Podstatné pro další rozhodování soudu je uvedení údajů o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 12 měsících a údaje o jeho příjmech za posledních 12 měsíců. Takto je uvedeno po novele s účinností od 1. 6. 2019, do té doby bylo nutné uvádět údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech a údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky. Tyto údaje je povinen dlužník uvést bez ohledu na to, jestli navrhuje oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře. Kromě očekávaného příjmu z pracovněprávního vztahu je dlužník povinen uvést jakékoliv další částky, u nichž očekává, že je v následujících 12 měsících obdrží, např. starobní důchod, peněžitou pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek, výživné, stipendium apod. Pro oddlužení plněním splátkového kalendáře lze totiž užít veškeré příjmy dlužníka, nejen příjem z pracovního poměru. Údaje o dlužníkových příjmech jsou pro posouzení návrhu na povolení oddlužení jedním z nejdůležitějších údajů.

Dlužník má rovněž povinnost ve svém návrhu na povolení oddlužení uvést způsob oddlužení, případně sdělit, že způsob oddlužení nenavrhuje. Jako způsoby řešení dlužníkova úpadku oddlužením zákon stanovuje provedení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty dlužníka nebo plněním splátkovým kalendářem se zpeněžením majetkové podstaty.

Insolvenční zákon připouští možnost nižších než zákonem určených měsíčních splátek. Dle § 391 odst. 2 insolvenčního zákona dlužník, který navrhuje oddlužení plněním splátkového kalendáře, může v návrhu na povolení oddlužení požádat insolvenční soud o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek. V takovém případě musí v návrhu na povolení oddlužení uvést také výši navrhovaných měsíčních splátek nebo způsob jejich určení a vysvětlit důvody pro snížení splátek a důvody, které vedly k jeho úpadku.

S tím souvisí další ustanovení insolvenčního zákona – ust. § 398 odst. 5, dle kterého dlužníku, který o to požádal v návrhu na povolení oddlužení nebo v odůvodněných případech nejpozději při jednání s insolvenčním správcem podle ust. § 410 odst. 2, může insolvenční soud stanovit jinou výši měsíčních splátek. Učiní tak jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že je výše splátek určená podle ust. § 398 odst. 3 způsobilá ohrozit plnění splátkového kalendáře, nebo že míra uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů bude vyšší i při jiné výši měsíčních splátek. Přitom dále přihlédne k důvodům, které vedly k úpadku dlužníka, k celkové výši dlužníkových závazků, k dosavadní a očekávané výši dlužníkových příjmů, k opatřením, která dlužník činí k zachování a zvýšení svých příjmů a ke snížení svých závazků, a k doporučení věřitelů. Dlužníkovým návrhem jiné výše měsíčních splátek není insolvenční soud vázán. Insolvenční soud může obdobně stanovit jinou výši měsíčních splátek i po schválení oddlužení, jestliže o to požádá dlužník pro změnu poměrů. Soud tak učiní jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že je výše dosavadních splátek způsobilá ohrozit plnění splátkového kalendáře nebo že míra uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů bude vyšší i při jiné výši měsíčních splátek.

Přílohy návrhu na povolení oddlužení

Insolvenční zákon rovněž stanoví, jaké přílohy musí dlužník k návrhu připojit. Přílohy návrhu na povolení oddlužení doplňují jednak samotný insolvenční návrh, tak návrh na povolení oddlužení.

K návrhu na povolení oddlužení musí dlužník připojit:

• seznam majetku,

• listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za posledních 12 měsíců,

• písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se na tom s dlužníkem dohodl, s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než míra uspokojení podle ust. § 412a odst. 1 písm. b) nebo c) insolvenčního zákona,

• čestné prohlášení, že byl při sepisu insolvenčního návrhu poučen o svých povinnostech v insolvenčním řízení, že v oddlužení bude řádně platit pohledávky svých věřitelů, že vynaloží veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, k jejich plnému uspokojení, že bude plnit všechny povinnosti vyplývající z tohoto zákona a z rozhodnutí o schválení oddlužení a že bude přiznávat veškeré své příjmy v plné výši.

S účinností od 1. 6. 2019 tedy již není potřeba, aby dlužník ke svému návrhu na povolení oddlužení přikládal seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů. To ho ale na druhé straně v žádném případě nezbavuje povinnosti tvrdit a osvědčit svůj vlastní (hrozící) úpadek, tj. musí i tak uvést alespoň 2 své věřitele a jejich pohledávky. Tímto došlo k značnému zjednodušení návrhu na povolení oddlužení.

V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, které je povinen označit jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) jde-li o fyzickou osobu a jde-li o podnikatele, též identifikačním číslem osoby. Ve formuláři dlužník uvede údaje o době pořízení majetku, o jeho pořizovací ceně a odhad obvyklé ceny majetku ke dni pořízení seznamu.

Znalecký posudek oceňující nemovitosti ve vlastnictví dlužníka není povinnou přílohou návrhu na povolení oddlužení, a proto jeho nedoložení nemůže vést k odmítnutí návrhu na povolení oddlužení. Pokud nemá dlužník žádné své dlužníky, uvede to výslovně. Majetek, který je předmětem zajišťovacích práv sloužících k uspokojení věřitelů se uvádí zvlášť. Seznam majetku musí dlužník datovat, podepsat a výslovně v něm uvést, že je správný a úplný.

Dále se k návrhu na povolení oddlužení dokládá seznam zaměstnanců. V seznamu zaměstnanců je dlužník povinen označit všechny své zaměstnance (jménem, příjmením a bydlištěm). Nemá-li dlužník žádné zaměstnance, musí to uvést v seznamu výslovně. Seznam zaměstnanců musí dlužník datovat, podepsat a výslovně v něm uvést, že je správný a úplný.

Dlužník je povinen k návrhu na povolení oddlužení doložit listiny dokládajícího jeho příjmy za posledních 12 měsíců, zejména kopie potvrzení o příjmech z pracovního poměru, kopie daňových přiznání nebo výpisy z bankovních účtů. Jsou-li zde osoby ochotné poskytnout dlužníkovi za účelem splnění oddlužení dar nebo mu po dobu trvání oddlužení platit pravidelné peněžní dávky, může dlužník přiložit i písemnou darovací smlouvu nebo smlouvu o důchodu.

V případě, že nejsou k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu a je-li insolvenční návrh podán za dlužníka osobou podle § 390a odst. 1 insolvenčního zákona, vyzve ji insolvenční soud usnesením k doplnění insolvenčního návrhu v jím určené lhůtě a toto usnesení doručí také dlužníku. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů. Je-li insolvenční návrh podán za dlužníka osobou podle ust. § 390a odst. 1 insolvenčního zákona, nezačne tato lhůta běžet dříve, než je usnesení doručeno jak dlužníku, tak osobě podle § 390a odst. 1 insolvenčního zákona. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Více již najdete v měsíčníku Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále 2/2021.

Termíny pro praxi v prosinci 2020

Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za listopad 2020

§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení

Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za listopad 2020

§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení

Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za listopad 2020

Osoba samostatně výdělečně činná

§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení

Účetní jednotka

§ 21a odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví