DaÚ č. 10

Zákon č. 176 ze dne 18. června 2019 novelizoval s účinnosti od 31. července 2019 zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon ve své osmé části novelizuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. K novele zákona bylo přistoupeno zejména z důvodu zajištění transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2016/801/EU ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair. K dosažení souladu právního řádu České republiky s touto směrnicí přistoupilo Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy také k novele zákona o uznávání odborných kvalifikací a zákona o veřejných výzkumných institucích a dílčím způsobem byly upraveny také zákony v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva zdravotnictví. Dále novela v zákoně o pobytu cizinců zejména zavádí povinnost absolvovat po příjezdu do České republiky adaptačně-integrační kurz, upravuje zákonné zmocnění vlády k vydání kvót pro ekonomickou migraci…

Firmy, živnostníci a pronajímatelé musí platit daň i z budoucích a tedy nejistých příjmů. Sice jde pouze o zálohy na daň, takže při horších hospodářských výsledcích jim bude posléze část nebo celá zaplacená částka vrácena, na což si však počkají i déle než rok. Přičemž nezaplacení zálohy na daň je prohřeškem, za který bude poplatník potrestán, případně jí na něm lze exekučně vymáhat, a to i v případě, že výsledná daň za zálohované období bude nulová. Povinné zálohy provázejí rovněž roční silniční daň a překvapivě také daň z nabytí nemovitých věcí, ačkoli nemá vymezeno zdaňovací období, ale platí se při každé relevantní události. Naproti tomu roční daň z nemovitých věcí namísto záloh umožňuje její úhradu ve dvou splátkách, přesahuje-li 5 000 Kč. Na placení záloh na daň není radno zapomínat, protože jejich prodlení bude "odměněno" obdobně jako pozdní úhrada daně...

Zákonná úprava zdravotního pojištění nefunguje izolovaně, ale je v mnoha případech navázána na související právní úpravu, mimo jiné i na oblast pracovního práva, především pak v přímé souvislosti na zákon č. 262/2006 Sb., ve znění p.p. Daně jsou zpravidla stanovovány a placeny za určité časové úseky - rok, čtvrtletí, měsíc - které na sebe plynule navazují, aby nebyl ani den, který by se zdanění vyhnul. Vymezením takovýchto "zdaňovacích období" se poplatníkům, plátcům i správcům daně značně usnadňuje administrativa. Třeba plátci DPH nemusejí posílat na berní úřad samostatně daň z každé jednotlivé tržby, ale jednoduše sečtou DPH ze svých zdanitelných plnění za celý měsíc (nebo čtvrtletí), od ní odečtou DPH z nákupů - a pouze výslednou částku DPH pošlou finančnímu úřadu, případně jej požádají o její "vrácení"...V souladu s ustanovením § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 zákoníku práce (dále jen "ZP") se v případě pracovního poměru považuje za den nástupu do zaměstnání den, který je takto uveden v pracovní smlouvě. Jelikož lze jako den nástupu do práce sjednat i den pracovního klidu (nebo také státní svátek), považuje se pro účely zdravotního pojištění za den nástupu zaměstnance do zaměstnání den vzniku pracovního poměru, uvedený v pracovní smlouvě. To znamená, že například v případě sjednání pracovního poměru od 1. 5. 2019 vzniká účast na zdravotním pojištění tímto dnem a k tomuto datu přihlašuje zaměstnavatel zaměstnance v zákonné osmidenní lhůtě u zdravotní pojišťovny...