Mzdy letos navyšuje 85 procent výrobních firem
08.04.2025
Mzdy zaměstnancům letos v Česku zvyšuje 85 procent výrobních, velkoobchodních a logistických firem. Průměrné zvýšení činí 4,8 procenta, což je méně než loňských 5,5 procenta. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Hofmann Personal, kterého se zúčastnilo 255 respondentů z řad personalistů mezi výrobními, velkoobchodními a logistickými firmami v Česku s více než stovkou zaměstnanců. "Je pozitivní, že podniky navyšují mzdy, i když tempo růstu je nižší než průměr celé ekonomiky. Podle dat Českého statistického úřadu se meziročně průměrná nominální měsíční mzda v ekonomice zvýšila o 7,2 procenta. Spotřebitelské ceny se za toto období zvýšily o tři procenta, reálně tak mzda vzrostla o 4,2 procenta. Zaměstnanci ve zkoumaných podnicích si tak reálně si polepšili o 1,8 procenta," uvedla ředitelka Hofmann Personal Gabriela Hrbáčková.
Nižší stavy zaměstnanců hlásí 28 procent firem. Naopak 21 procent podniků uvádí, že letos zaměstnance přibíralo. Podle úřadu práce míra nezaměstnanosti vzrostla meziročně o 0,3 procentního bodu na 4,3 procenta v lednu 2025. To naznačuje, že pracovní trh dokáže propouštěné pracovníky dobře absorbovat. "I když téměř třetina firem hlásí nižší stavy, na celkové nezaměstnanosti se tento trend výrazně neprojevuje. Zaměstnanci si nacházejí nové uplatnění, což ukazuje na přetrvávající poptávku po pracovní síle," doplnila Hrbáčková.
Průzkum ukázal na to, že zhoršení ekonomické situace očekává především 27 procent firem s německým vlastníkem, a to kvůli obavám z možné krize v Německu. Největší obavy z poklesu poptávky mají podniky v automobilovém a lehkém průmyslu, stejně jako větší firmy s více než 500 zaměstnanců. Firmy z velkoobchodu, logistiky a služeb, které rovněž očekávají zhoršení ekonomické situace, za hlavní příčinu svých obav považují inflaci.
reklama
I přes propouštění většina firem, 62 procent, stále čelí nedostatku určitých typů zaměstnanců, zejména kvalifikovaných dělníků. Data úřadu práce ukazují změny ve struktuře nezaměstnaných podle délky setrvání v jeho evidenci. Podíl těch, kteří jsou bez práce méně než tři měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných klesl o 3,6 procentního bodu na 33,2 procenta. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než rok, vzrostl o 2,3 procentního bodu na 30,7 procenta.
Průměrná mzda v Česku se v loňském roce zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 46 165 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3044 korun. Reálně po zohlednění inflace průměrná mzda po předchozích dvou letech poklesu loni vzrostla o 4,6 procenta, vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Vláda plánuje program COVID III
27.03.2020
Pro podnikatele a firmy zasažené koronavirem a vládními opatřeními ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravuje třetí pokračování bezúročných půjček COVID. Na záruky by mě stát vyčlenit dalších deset miliard korun, čímž by měli mít podnikatelé k dispozici úvěry v objemu 40 miliard korun. V České televizi to ve čtvrtek řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Jak by měl program COVID III fungovat, Havlíček neuvedl. V objemu úvěrů by se však mělo postupně dosáhnout až ke 100 miliardám korun. V pondělí by měl být spuštěn COVID II. O termínu zahájení přijímání žádostí informoval Havlíček ve čtvrtek po mimořádném jednání vlády. Do programu vláda vyčlenila pět miliard korun, stejně jako do první vlny. Do pokračování byly ale přizvány komerční banky, a podnikatelé budou mít díky tomu k dispozici půjčky kolem 30 miliard korun. Ručit za ně bude stát prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB). Spodní hranice půjček není stanovena, horní hranice by měla být 15 milionů korun.
Na mzdy zaměstnanců poprvé v historii ve velkém přidá stát
25.03.2020
Poprvé v historii bude stát ve velkém platit firmám za to, že nebudou propouštět své zaměstnance. Vláda v pondělí schválila takzvaný kurzarbeit a výrazně tak rozšířila počet případů, kdy bude z rozpočtu přispívat na mzdy pracovníků. Ministři zároveň přišli i s dalšími návrhy, jak pomoci ekonomice zasažené pandemií koronaviru.
"Smyslem programu je přispívat firmám, dotovat jejich zaměstnance přes mzdy, aby nepropouštěly," řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Příspěvek se bude týkat už březnových výplat. Jak dlouho mohou firmy s podporou počítat, ale Maláčová neřekla. Stát zaměstnavatelům přispěje na náhrady mezd v rozmezí od 50 do 80 procent. Na podporu budou mít nárok například společnosti, kterým v karanténě skončí podstatné množství zaměstnanců, nebo ty, které budou muset omezit výrobu kvůli výraznému propadu poptávky či chybějícímu materiálu. Už minulý týden vláda rozhodla, že stát bude částečně hradit mzdy pracovníků restaurací či obchodů, které jsou kvůli nařízení vlády uzavřeny. Za podniky také stát převzal výplatu náhrad mezd lidem, kteří jsou v dvoutýdenní karanténě.
Daně pro studenty i absolventy
20.03.2020
Mladí lidé, kteří loni nastoupili po škole do zaměstnání, mají zpravidla nárok na takzvanou daňovou vratku, která může představovat i několik tisíc korun. Studenti, kteří si loni přivydělávali na brigádě, mohou zase dostat zpět zaplacené daně. Poradíme, jak na to.
Absolventi, kteří nastoupili do práce v loňském roce, jsou z daňového pohledu klasičtí zaměstnanci. Těm je z hrubé mzdy odváděna vedle pojistného i zálohová daň z příjmu. Jenže i přestože pracovali jen část roku, mohou si v daňovém přiznání za rok 2019 uplatnit nekrácenou roční daňovou slevu na poplatníka ve výši 24 840 korun. Dostanou tak část peněz zpět. V ročním zúčtování lze uplatnit také slevu na studenta, přestože studium skončilo před nástupem absolventa do zaměstnání. Daňová sleva na studenta činí za každý měsíc splnění podmínky studia 335 korun.
ČNB kvůli koronaviru snížila úrokovou sazbu na 1,75 procenta
18.03.2020
Bankovní rada České národní banky v pondělí na mimořádném jednání snížila jednomyslně základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta. Cílem je zmírnění dopadů situace způsobené epidemií koronaviru na české firmy, podnikatele a domácnosti. Bankovní rada je zároveň připravena úrokové sazby dále snížit, pokud si to vyžádá ekonomický vývoj.
"Dnes není schopen nikdo odhadnout, jak bude vypadat ekonomika, až se podaří zvládnout problém s epidemií. Lze čekat ale dramatické negativní dopady do ekonomiky a na to se snaží ten souhrn opatření reagovat," uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok na tiskové konferenci po mimořádném zasedání rady. Dodal, že ČNB bude dále na denní bázi sledovat situaci a zvažovat další kroky, pokud si to situace vyžádá. Zároveň ČNB také potvrdila připravenost reagovat na případné nadměrné výkyvy kurzu koruny svými nástroji. ČNB má k dispozici devizové rezervy 3,4 bilionu korun. Koruna přitom v posledních dnech oslabuje až nad hranici 27 korun za euro.