Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Stavební spořitelny poskytly o polovinu více úvěrů, ale klesl počet nových smluv
13.04.2021
Stavební spořitelny v prvním čtvrtletí poskytly úvěry za 22,9 miliardy korun, meziročně o zhruba polovinu více. Zároveň ale evidují meziroční pokles nově uzavřených smluv o čtyři procenta na zhruba 129 000. Vyplývá to z údajů všech pěti tuzemských spořitelen. Za celý loňský rok spořitelny poskytly úvěry za 68,3 miliardy korun, meziročně o 35 procent více.
Zájem o nové smlouvy o stavebním spoření loni podle srovnatelných dat klesl o pět procent na zhruba 520 000. "Meziroční nárůst objemu poskytnutých úvěrů o 50 procent významně překonává očekávání Asociace českých stavebních spořitelen. Jde samozřejmě o příjemné překvapení. Výsledek také ilustruje, jak velký zájem mají lidé o úvěry na lepší bydlení, a to nejen na pořízení nemovitostí, ale také na rekonstrukce a vylepšování těch stávajících," řekl tajemník Asociace českých stavebních spořitelen Jiří Šedivý.
Ohledně nových smluv se situace podle něj v prvním čtvrtletí vyvíjela podobně jako loni. "Z dlouhodobého hlediska je stabilní, takže zdrojů pro další úvěrovou činnost stavebních spořitelen by měl být i nadále dostatek," dodal.
S
(Zdroj: zpravyaktualne.cz)
MMF zhoršil výhled růstu české i slovenské ekonomiky na letošní rok
07.04.2021
Mezinárodní měnový fond nyní počítá s růstem o 4,2 procenta, zatímco loni na podzim čekal vzestup o 5,1 procenta. Fond to v úterý uvedl ve svém jarním výhledu. Výrazně hůř si povede i Slovensko, kterému fond zhoršil výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) na letošní rok na 4,7 procenta z podzimní prognózy 6,9 procenta.
Ve Washingtonu se tento týden koná jarní zasedání MMF a Světové banky (SB), kvůli pandemii ale pouze virtuálně. Výkonná ředitelka fondu Kristalina Georgieová už minulý týden naznačila, že MMF se chystá výhled za celý svět zlepšit, což zdůvodnila rozsáhlými stimulačními opatřeními ve Spojených státech a pokračujícím očkováním proti covidu-19. Globální ekonomika tak podle fondu letos vykáže šestiprocentní růst, zatímco na podzim fond očekával růst o 5,2 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Téměř polovina nárůstu výdajů rozpočtu nesouvisela s covidem
07.04.2021
Vysvětlení, že za loňským nejhorším výsledkem hospodaření v historii Česka je pandemie, neobstojí. Například za téměř polovinou nárůstu loňských výdajů státního rozpočtu nestála protiepidemická opatření, ale růst výdajů na provoz státu, sociální výdaje a další položky.
Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala v úvodním slově k výroční zprávě za loňský rok. Pandemie nemoci covid-19 na sebe vzala podobu zesilovače problémů, se kterými se Česko dlouhodobě potýká při nakládání s veřejnými penězi, uvádí NKÚ. Hospodaření státního rozpočtu loni skončilo schodkem 367,4 miliardy korun, zatímco původně schválený rozpočet počítal se schodkem 40 miliard. Za horším výsledkem stál nejen propad příjmů rozpočtu, absence úsporných opatření a výdaje spojené s covidem, ale i růst běžných výdajů, které s pandemií nesouvisely, uvádí zpráva. Celkové výdaje státního rozpočtu loni vzrostly meziročně o 291 miliard korun. Z toho ale minimálně 147 miliard korun nesouviselo s pandemií nemoci covid-19, tvrdí NKÚ. Uvádí přitom, že ministerstvo financí ve svém pokladním plnění zařadilo mezi výdaje, které měly souviset s opatřeními proti covidu, i takové položky, které s nimi přímo nesouvisely. Jako příklad uvádí jednorázový příspěvek důchodcům nebo oddlužení nemocnic.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
HDP loni propadl nejvýrazněji od vzniku samostatné republiky
05.04.2021
Česká ekonomika se v loňském roce propadla o 5,6 procenta, potvrdil ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). Hrubý domácí produkt tak klesl nejvýrazněji od vzniku samostatné České republiky. Předtím šest let rostl. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 se HDP meziročně snížil o 4,8 procenta, ve srovnání se třetím čtvrtletím ale stoupl o 0,6 procenta. Loňský rok výrazně ovlivnila pandemie koronaviru. Proti předchozímu odhadu ze začátku března statistici mírně upravili meziroční změnu ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí, celoroční výsledek zůstal beze změny.
„Domácnostem v loňském roce vzrostly celkové příjmy o 2,8 procenta. Naopak jejich výdaje poklesly o 2,9 procenta, a to zejména v souvislosti s přijatými protiepidemickými opatřeními,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Míra úspor domácností tak byla loni na rekordní úrovni. „Ve čtvrtém čtvrtletí dosáhla hodnoty 23,3 procenta, což je téměř dvojnásobek průměru za historii měření,“ dodal Kermiet.
V