Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Zahraniční dluh Česka loni klesl na 4,454 bilionu
24.03.2023
Zahraniční dluh České republiky činil na konci loňského roku téměř 4,454 bilionu Kč. V meziročním srovnání byl o 65 miliard nižší. Představoval 65,7 procenta hrubého domácího produktu. Za samotné čtvrté čtvrtletí loňského roku se zahraniční dluh zvýšil o 47,9 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Zahraniční dluh je sumou závazků se stanovenou lhůtou splatnosti. "Výše dluhu není nijak překvapivá, dramatická a s ohledem na strukturu vlastně ani nebezpečná. Krátkodobý dluh je třeba stále nižší než devizové rezervy ČNB," uvedl hlavní ekonom Banky Creditas. Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti Česka byl 39,6 procenta. Podíl vládního sektoru činil 14,6 procenta. Zahraniční závazky ostatních sektorů zaujímají 45,8 procenta z celkového zahraničního dluhu.
"Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů byl ve čtvrtém čtvrtletí patrný nárůst stavu zadluženosti sektoru vládních institucí a podnikového sektoru," uvedla ČNB. Podle ní se zahraniční dluh sektoru vládních institucí zvýšil v souvislosti s čerpáním dlouhodobých půjček ze zahraničí a u podnikového sektoru to bylo v důsledku čerpání úvěrů podniky v rámci přímých investic a nákupů podnikových dluhopisů zahraničními investory.
Na soukromý sektor připadá ze zahraničního dluhu 75,7 procenta. Zbývající část tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky sektoru vládních institucí, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.
B
Analýza ukázala, co by bylo s důchody, kdyby neprošly reformou
24.03.2023
Pokud stát nepřistoupí k reformě důchodového systému, začne se od 30. let rychle snižovat poměr penze k průměrné mzdě. V roce 2059 by dosáhl minima na 27,2 procenta, když v současnosti činí 48 procent. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus. Pokud si budou chtít mladí lidé v budoucnu udržet standard dnešních důchodců, budou se muset spolehnout na vlastní investování, uvedli dnes analytici Cyrrusu.
"Demografický vývoj je velmi nepříznivý. Zatímco dnes pracují zhruba tři ekonomicky aktivní lidé na jednoho důchodce, v blízké budoucnosti to budou jen dva. Z toho vyplývá, že důchodový systém, jak je dnes nastavený, bude kolabovat," uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Připomněl, že loni skončil důchodový systém v deficitu zhruba 22 miliard korun, letos se očekává kolem 70 miliard korun.
Prohlubování problému očekávají analytici Cyrrusu ve 30. letech, kdy Česku hrozí dosažení dluhové brzdy při dosažení zadlužení ve výši 55 procent hrubého domácího produktu (HDP). Analýza vychází z předpokladu, že následně bude muset stát uvést důchodový systém do rovnováhy, aby se zadlužení nezvyšovalo.
Pokud by se nezvýšil věk odchodu do penze nebo se nezvýšily odvody sociálního pojištění, musel by se snižovat poměr důchodů k průměrné mzdě. "Ročníky 1965 a starší si ještě v průměru důchod užijí nad 40 procenty náhradového poměru. Zažijí tak důchody, které se historicky v České republice dají považovat za normální." "Nejhůř na tom bude ročník 1985, průměrně budou dostávat 28 procent průměrné mzdy."
Podle expertů je důchodový systém neudržitelný. Národní ekonomická rada vlády (NERV) doporučuje zvyšovat důchodový věk, zpomalit valorizace či omezit počet předčasných důchodů.
B
Internetové bankovnictví loni používalo šest milionů Čechů, od 2012 dvojnásobek
23.03.2023
Internetové bankovnictví loni v Česku používalo šest milionů lidí, od roku 2012 se jejich počet zdvojnásobil. Do služeb veřejné správy se přes bankovní identitu přihlásilo asi 23 procent Čechů starších 16 let. Vyplývá to z tiskové zprávy Českého statistického úřadu (ČSÚ). V uplynulém roce podle ČSÚ stoupl také počet lidí, kteří internet používali ke komunikaci s úřady nebo lékaři.
Přes web se loni k doktorovi objednalo 15 procent lidí starších 16 let, o recept na internetu zažádalo 19 procent lidí a online konzultaci s lékařem mělo osm procent osob starších 16 let, informoval ČSÚ. O službách veřejné správy si podle něj na internetu informace hledala více než polovina lidí starších 16 let.
K internetu bylo ve druhém čtvrtletí loňského roku připojeno 85 procent, tedy asi 3,9 milionu, českých domácností. Z rodin s dětmi a mladých rodin bez dětí měly internet téměř všechny, z domácností seniorů pak každá druhá. Mobilní telefon v Česku loni vlastnilo 99 procent lidí starších 16 let, stojí ve zprávě.
"V roce 2017 poprvé více než polovina dospělých obyvatel používala internet ve svém telefonu. O pět let později mělo chytrý telefon 80 procent a internet v mobilu používalo 77 procent Čechů starších 16 let," řekl ředitel odboru statistik rozvoje ČSÚ Martin Mana.
B
MPSV spustilo kontroly podpory na ubytování Ukrajinců s dočasnou ochranou, od července chystá změny
23.03.2023
Na základě podezření o zneužívání příspěvku pro solidární domácnost zahájilo MPSV kontroly, které prověří, zda tato pomoc míří skutečně tam, kam má. Výplata podpory na ubytování osob s dočasnou ochranou byla pozastavena a někteří příjemci byli vyzváni, aby doložili, že skutečně ubytovávají ukrajinské uprchlíky. Příspěvek pro solidární domácnost bude v nezměněné podobě fungovat další tři měsíce. Vláda ve středu schválila jeho prodloužení až do 30. června.
„Na konci ledna přišly z krajských poboček na generální ředitelství ÚP ČR zprávy, že existuje podezření na zneužívání příspěvku pro solidární domácnosti. Generální ředitelství o této skutečnosti neinformovalo MPSV, ani neučinilo kroky, které by tomuto jednání zabránily. Teprve dne 21. února bylo MPSV upozorněno ze strany Zlínského kraje, Ústeckého, Olomouckého a Moravskoslezského na již zaslanou urgenci na generální ředitelství. Neprodleně jsme začali konat,“ uvedl zastupující ředitel ÚP Karel Trpkoš, který ještě tentýž den zastavil výplaty solidárních příspěvků všem žadatelům. „Okamžitě jsme zaslané informace vyhodnotili a na nezbytný čas pozastavili výplaty, abychom měli jistotu, že příspěvek vyplácíme skutečně a prokazatelně pouze těm domácnostem, které ubytovávají Ukrajince s dočasnou ochranou,“ doplnil Trpkoš. Někteří příjemci solidárního příspěvku byli vyzváni, aby doložili osobně na Úřadu práce potřebné dokumenty prokazující skutečnost, že ubytovávají konkrétní Ukrajince s dočasnou ochranou. Pak mohou dále čerpat příspěvek každý měsíc nadále, a to až do konce června.
B