Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Stoupl počet nespolehlivých plátců DPH
07.01.2021
Počet firem, které nespolehlivě odvádí DPH, se loni zvýšil o deset procent na 22 166. Jde o 5792 nespolehlivých plátců DPH a 16 374 nespolehlivých osob. Vyplývá to ze statistik poradenské společnosti Bisnode. Přírůstek nespolehlivých plátců a osob byl přitom nejnižší od roku 2015. V ČR je aktuálně podle Bisnode 508 355 plátců DPH.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Schodek rozpočtu je 367 miliard, nejhorší v historii
07.01.2021
Hospodaření státu loni skončilo ve schodku 367,4 miliardy korun. V roce 2019 vykázal státní rozpočet deficit 28,5 miliardy korun. Na tiskové konferenci o tom dnes informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Výsledek státního rozpočtu byl ovlivněn dopady pandemie a je nejhorší od vzniku ČR.
Nejvyšší schodek měl doposud rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun. Rozpočet na loňský rok, který schválila Sněmovna, počítal s deficitem 500 miliard korun, poslanci ho na návrh vlády třikrát zvýšili kvůli dopadům epidemie koronaviru z původních 40 miliard korun. Pro letošní rok MF naplánovalo schodek rozpočtu 320 miliard korun, nepočítá ale s dopady daňového balíčku. Celkové příjmy státního rozpočtu loni klesly meziročně o 47,7 miliardy korun na 1475,5 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení se snížily meziročně o 57,8 miliardy na 1,26 bilionu korun. Celkové výdaje rozpočtu vzrostly o 291,2 miliardy na 1842,9 miliardy korun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Česko odmítá euro hlavně z pohodlnosti
05.01.2021
Česká vláda vždy jednou za dva roky hodnotí, zda můžeme přijmout euro a stanovit termín vstupu do eurozóny. Nedávno oznámila, že přijetí nové měny není pro Česko aktuální. Kvůli pandemii koronaviru nesplňuje ekonomika požadovaná kritéria. Ekonomové oslovení Aktuálně.cz jsou ale vesměs přesvědčení, že jde hlavně o politické téma a kritéria sama o sobě problém nejsou. Vláda jednoduše euro nechce.
Aby naše země mohla přijmout euro, musí především splnit takzvaná maastrichtská kritéria. Jde o kritéria cenové stability, stability měnového kurzu, stavu veřejných financí, veřejného deficitu a konvergence úrokových sazeb. Česko dlouhodobě všechna kritéria splňovalo, čekalo se jen na politickou vůli, která nepřicházela. Euru v Česku navíc nefandí ani mnozí centrální bankéři, s jeho přijetím by totiž ztratili většinu pravomocí. Letos se ale šance přijmout euro kvůli prudkému růstu zadlužení opět vzdálila - tentokrát z objektivních důvodů.
V
České e-shopy letos raketově rostly
02.01.2021
Obchody na internetu letos díky vládním opatřením proti šíření koronaviru masivně rostly, do virtuálního prostoru vstoupily tisíce nových podnikatelů a na internet se přesunula také velká část zákazníků.
On-line prodejci tak letos podle odhadů Asociace pro elektronickou komerci (APEK) a internetového srovnávače cen Heureka dosáhnou tržeb ve výši 196 miliard korun. To je o necelou třetinu, tedy 41 miliard korun, více než loni a o 61 miliard více než v roce 2018.
V