Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Sto milionů za linku Penamu zaplatí Češi
25.11.2020
Evropská komise s konečnou platností neproplatí dotaci 100 milionů korun, kterou Česko již dalo na stavbu linky na výrobu toastového chleba v pekárně společnosti Penam z holdingu Agrofert. Projekt nebyl inovativní, což potvrdily tři nezávislé posudky, informoval irozhlas.cz. Agrofert vzkázal, že na unikátnosti linky trvá. Ministryně Dostálová uvedla, že stát po Agrofertu peníze zatím chtít nebude.
Penam patří Agrofertu od roku 2004, majitelem je nynější premiér Andrej Babiš (ANO), který holding v roce 2017 vložil do svěřenských fondů. Babiš sice o Agrofertu mluví jako o "své bývalé firmě", je ale příjemcem veškerých zisků firem z fondu a v radě spravující fondy sedí například jeho manželka Monika či jeho právní zástupce. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), jehož úřad je za dotační projekt zodpovědný, se na dotaz rozhlasu k auditnímu řízení nevyjádřil s tím, že k tomu nemá žádné informace. Mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová uvedla, že "pokud by byl případ uzavřen v neprospěch příjemce dotace, řídicí orgán by finanční prostředky vymáhal v souladu se zákonem". Podle ní se ale daný případ nedá považovat za uzavřený a ministerstvo chce prověřit možnosti dalšího postupu.
V
Průměrná cena povinného ručení v říjnu stoupla
24.11.2020
V říjnu průměrná cena povinného ručení dosáhla 6460 Kč, což je o 50 korun více než v září. Za tuto částku bylo možné podle Broker Consulting POVIndexu sjednat povinné ručení pro vůz Škoda Octavia 1,6 TDI, 85 kW, tedy typický vůz, kterým jezdí české domácnosti.
Průměrná cena pojistného v povinném ručení v letošním roce zatím podle České kanceláře pojistitelů stoupla o 2,9 procenta, zatímco za celý loňský rok to bylo o 4,5 procenta. Proti tomu trend minulých let v růstu průměrné škody stále pokračuje, když se v roce 2020 zatím zvýšil o 5,2 procenta. Průměrná škoda na majetku nyní dosahuje 44 000 Kč a průměrná újma na zdraví téměř 380 000 Kč.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Stravenky čeká revoluce
23.11.2020
Sněmovna schválila takzvaný stravenkový paušál jako alternativu k současným stravenkám. Zaměstnavatelé si tak budou moci sami zvolit, zda svým zaměstnancům na stravování přispějí stravenkami, nebo nezdaněnou hotovostí. Jeho schválení vítají podnikatelské organizace. Proti jsou naopak stravenkářské firmy či odbory. Zavedení paušálu musí ještě posoudit Senát a zákon musí nakonec podepsat prezident.
Stravenkový paušál, který v Česku budí značné emoce, je součástí daňového balíčku. Ten obsahuje rovněž nové sazby u daně z příjmů, zvýšení spotřební daně z tabákových výrobků nebo snížení sazby spotřební daně z motorové nafty. Samotný paušál pochází z pera ministerstva financí a od roku 2021 se má stát alternativou ke stravenkám. Daňové zvýhodnění by v jeho případě mělo zůstat stejné jako u stravenek - v případě stokorunové stravenky by tak zaměstnanci měli mít 55 korun za každý odpracovaný den. Zaměstnanci by hotovost dostávali vyúčtovanou samostatně, protože by na rozdíl od mzdy nepodléhala povinným odvodům a daním.
V
Jeden zákazník na 15 metrů čtverečních
18.11.2020
Potravinářeské řetězce dokončují přípravy k restrikcím k omezení počtu zákazníků na metry čtvereční, které začne platit ve středu.
Vláda o tom rozhodla v pondělí odpoledne. Vzhledem k omezenému času na přípravu někteří prodejci ve středu zavedou dočasná řešení, dlouhodobá budou následovat v dalších dnech. Návštěvnost obchodních sítí, které ČTK oslovila, byla dnes srovnatelná s jinými svátky či víkendovými dny.