Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Schodek rozpočtu bude podle ekonomů ještě vyšší
21.12.2020
Schválený státní rozpočet na příští rok se schodkem 320 miliard korun je podle ekonomů postaven na nerealistických očekáváních, především kvůli dopadům daňového balíčku. Většinou očekávají během roku novelu zákona o státním rozpočtu, která schodek zvýší. Podle některých ekonomů Česko čeká dokonce největší schodek rozpočtu. Jako dobrou zprávu označují to, že se Česko vyhne rozpočtovému provizoriu.
Sněmovna v pátek schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 320 miliard korun. Pro rozpočet menšinové vlády ČSSD a ANO hlasovala i KSČM, která svoji podporu podmiňovala odebráním deseti miliard korun z rozpočtu ministerstva obrany. Sněmovna tento přesun v dílčím hlasování schválila. Prezident Miloš Zeman je připraven rozpočet podepsat, předpokládá ale, že bude novelizován v případě schválení daňového balíčku. O něm má Sněmovna hlasovat v úterý. "Nepamatuji se, že by mělo Česko kdy v minulosti tak problematický státní rozpočet, jako je ten na rok 2021. Jeho příjmová strana by víceméně mohla odpovídat skutečnosti, jak si ji představujeme, nebýt daňového balíku. Ten ovšem sníží příjmy rozpočtu o 80 až 100 miliard, což činí celý rozpočet nerealistickým," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Dohody s KSČM ohledně deseti miliard pro armádu jsou ve srovnání s jinými aspekty rozpočtu podle něj zanedbatelné.
V
Českým bankám a spořitelnám klesl za tři čtvrtě roku čistý zisk o 31,7 miliardy
17.12.2020
Bankám a spořitelnám v Česku za letošní tři čtvrtletí klesl souhrnný čistý zisk meziročně o 31,7 miliardy korun na 38,63 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Bilanční suma ke konci září činila 8,498 bilionu korun, což je proti konci roku 2019 pokles o 951 miliard korun.
Bankám se podle analytiků zisky propadly kvůli tvorbě opravných položek v souvislosti s koronavirovou krizí a nouzovými opatřeními. Přispěl k tomu i pokles sazeb České národní banky.
Zisk z finanční a provozní činnosti bank klesl koncem září meziročně o 14,85 miliardy na 136,9 miliardy korun. Úrokové výnosy se snížily o 20,6 miliardy na 146,5 miliardy korun. Výnosy z poplatků a provizí jim klesly o 2,5 miliardy na 31,4 miliardy korun.
"Zisk bank klesl pod vlivem pandemie. S ohledem na zhoršený makroekonomický výhled přistoupily peněžní ústavy k masivní tvorbě rezerv, což se promítá do slabšího profitu. Česká národní banka snížila úroky, a finanční domy tak nyní generují nižší reinvestiční výnosy z úložek u centrální banky," řekl analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Z největších bank České spořitelně klesl za tři čtvrtletí čistý zisk meziročně o 38,9 procenta na 7,9 miliardy korun, ČSOB o 53 procent na 6,3 miliardy korun, Komerční bance o 45 procent na 6,1 miliardy korun a UniCredit Bank v Česku a na Slovensku o 45 procent na 4,2 miliardy korun.
V
ČNB nebude měnit úrokové sazby, shodují se analytici
14.12.2020
Bankovní rada České národní banky ponechá na svém čtvrtečním zasedání úrokové sazby beze změny. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Zároveň ale nevylučují, že by sazby mohla začít zvyšovat od poloviny příštího roku. Nejnovější odhady totiž díky očekávanému očkování proti koronaviru a dopadům daňového balíčku počítají s rychlejším ekonomickým oživením.
S
Strategickým firmám klesl zisk na 25 miliard korun
11.12.2020
Strategické firmy státu, kterých je 34, loni vykázaly souhrnný čistý zisk 25,2 miliardy korun, který jim meziročně klesl o 24 procent. Vyplývá to ze Zprávy o činnosti a výsledcích strategických společností s majetkovou účastí státu, státních podniků a národního podniku, kterou ve čtvrtek zveřejnilo ministerstvo financí. Státu loni nejvíce vyplatila společnost ČEZ, a to devět miliard korun.
Zpráva navazuje na Strategii vlastnické politiky státu. Tu vláda schválila letos v únoru. Zpráva přináší ucelený přehled firem, ve kterých má stát podíl včetně finančních ukazatelů, informací o personálním obsazení řídících orgánů nebo o zastoupení mužů a žen. Stát loni spravoval strategické společnosti prostřednictvím sedmi resortů, a to ministerstva financí (12), ministerstvo vnitra (2), ministerstva průmyslu a obchodu (2), ministerstvo dopravy (3), ministerstva obrany (5) a ministerstva zemědělství (10). Na řízení Českomoravské záruční a rozvojové banky se vedle ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva financí podílí také ministerstvo pro místní rozvoj. Z 34 firem je 16 akciových společností, 16 státních podniků, jeden národní podnik a jedna státní organizace.
V