Zahraniční obchod Česka skončil v únoru v přebytku 35,5 miliardy korun
08.04.2025
Meziročně byl o 0,5 miliardy nižší. Příznivý vliv na celkovou bilanci měl především obchod s motorovými vozidly, elektřinou, ropou a zemním plynem. Vyplývá to z předběžných výsledků, které zveřejnil Český statistický úřad.
"Únorová obchodní bilance si zachovala příznivý vývoj zejména kvůli nárůstu vývozu motorových vozidel a jejich dílů, a to meziročně o šest procent. Jejich dovoz naopak klesl o 4,9 procenta. K meziročnímu růstu dovozu pak nejvíce přispěla elektrická zařízení, a to o 11,7 procenta," uvedla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu Českého statistického úřadu. Meziročně vzrostl vývoz o 1,3 procenta na 400 miliard korun a dovoz o 1,6 procenta na 364,5 miliardy korun. Letošní únor měl o jeden pracovní den méně než únor 2024.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
České dráhy loni hospodařily se ziskem 984 milionů korun
02.05.2018
Zisk táhla hlavně nákladní doprava. Velký vliv na konečný výsledek hospodaření celé skupiny měla nákladní doprava reprezentována nákladním dopravcem ČD Cargo. Vykázal čistý zisk 743 milionů korun, což je meziročně o 163 milionů korun více. České dráhy v loňském roce hospodařily se ziskem 984 milionů korun, meziročně o 102 miliony korun vyšším.
K zisku po mnoha letech přispěla i osobní doprava, která skončila v mírném zisku. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou společnost zveřejnila. Vedle osobní dopravy se významně na zisku podílel také růst tržeb z nákladní dopravy a sílící kurz koruny. Osobní doprava zaznamenala čistý zisk šest milionů korun, což je o 652 milionů korun více než v roce 2016. Podle generálního ředitele skupiny Pavla Krtka je za zlepšenými výsledky zejména růst tržeb z jízdného, které se zvýšily o 246 milionů na více osm miliard korun.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
V Česku vzniklo letos o 13 procent firem méně
30.04.2018
Zájem podnikatelů o zakládání nových firem letos ochabl. V prvním čtvrtletí 2018 vzniklo 8416 firem, což je téměř o 13 procent méně než ve stejném období loni. V roce 2017 přitom bylo registrováno nejvíc firem od předkrizového roku 2007. Vyplývá to z databází a výpočtů poradenské společnosti Bisnode.
"Pokles zájmu podnikatelů o zakládání nových firem může být předstihovým signálem, že ekonomika začne zpomalovat v reakci na přehřívání z posledních měsíců, zejména kvůli nižšímu růstu v zahraniční a s tím souvisejícím poklesem poptávky exportního zboží nebo silnější koruny," komentovala statistiky analytička Bisnode Petra Štěpánová. Loňský rekord 32 187 nově registrovaných společností se podle ní již letos zřejmě překonat nepodaří. "Přesto tempo, jakým se v ČR zakládají nové podnikatelské subjekty, je stále velmi vysoké," dodala. V ČR aktuálně působí 480 591 firem, z toho 454 272 společností s ručením omezeným a 26 319 akciových společností. Přestože za první tři měsíce letošního roku vzniklo 8416 nových firem, celkový počet registrovaných společností se zvýšil o 4973. To znamená, že 3443 subjektů v tomto období zaniklo.
Veřejné finance budou v přebytku minimálně další tři roky
27.04.2018
Veřejné finance by měly až do roku 2021 zůstat v přebytku. Letos by měl přebytek klesnout na 1,5 procenta z loňských 1,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
V roce 2019 by měl přebytek dále klesnout na 1,1 procenta, v roce 2020 na jedno procento a v roce 2021 na 0,9 procenta HDP. Vyplývá to z aktualizované verze Konvergenčního programu, kterou vláda v pondělí projedná společně s Rozpočtovou strategií sektoru veřejných institucí. Evropská unie požaduje deficit pod třemi procenty HDP. Konvergenční program je základním dokumentem země pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech. MF přitom už do odhadů v programu zahrnulo vládou schválené zvýšení důchodů, slevy na jízdném pro důchodce a studenty nebo plánovanou reformu financování regionálního školství.
Hypotéky zřejmě čeká další zpřísnění
25.04.2018
Česká národní banka možná přistoupí k přísnější regulaci hypoték ještě před tím, než na to získá silnější nástroje vynutitelné zákonem. Zpřísnění by se mělo týkat dalších dvou nových úvěrových kritérií – maximální výše zadlužení žadatele k jeho ročnímu příjmu (debt to income) a maximální měsíční splátky k jeho měsíčnímu příjmu (debt service to income).
"V současnosti uvažujeme, že bychom maximální limity na tyto dva ukazatele zahrnuli do našeho doporučení bankám," uvedl člen bankovní rady Marek Mora pro deník E15. Z Morova vyjádření vyplývá, že snahou ČNB je, aby dluh žadatele o hypotéku nebyl vyšší než osminásobek ročního příjmu a splátka všech dluhů nebyla vyšší než 40 procent měsíčního příjmu.