Zahraniční obchod Česka skončil v únoru v přebytku 35,5 miliardy korun
08.04.2025
Meziročně byl o 0,5 miliardy nižší. Příznivý vliv na celkovou bilanci měl především obchod s motorovými vozidly, elektřinou, ropou a zemním plynem. Vyplývá to z předběžných výsledků, které zveřejnil Český statistický úřad.
"Únorová obchodní bilance si zachovala příznivý vývoj zejména kvůli nárůstu vývozu motorových vozidel a jejich dílů, a to meziročně o šest procent. Jejich dovoz naopak klesl o 4,9 procenta. K meziročnímu růstu dovozu pak nejvíce přispěla elektrická zařízení, a to o 11,7 procenta," uvedla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu Českého statistického úřadu. Meziročně vzrostl vývoz o 1,3 procenta na 400 miliard korun a dovoz o 1,6 procenta na 364,5 miliardy korun. Letošní únor měl o jeden pracovní den méně než únor 2024.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Průmyslové ceny v Česku zrychlily v září růst na 1,7 procenta
16.10.2017
Průmyslové ceny v září zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta ze srpnových 1,4 procenta. Proti loňskému září se zvýšily i ceny v zemědělství, stavebnictví a službách. Nejvíce, téměř o 11 procent, zdražili zemědělští výrobci. Informoval o tom v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ), který současně zveřejnil srpnové výsledky zahraničního obchodu. Vývozní ceny klesly meziročně o 1,2 procenta, dovozní ceny o 1,1 procenta.
Meziroční růst průmyslových výrobců ovlivnily hlavně ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku, které stouply o 4,1 procenta. Rostly také ceny obecných kovů a kovodělných výrobků, dále koksu a rafinovaných ropných produktů. Naopak zlevnily dopravní prostředky, počítače, elektronika nebo plyn a elektřina. Ceny v zemědělství rostly stejně jako v předchozích měsících meziročně dvouciferným tempem. Jejich růst však zpomalil na 10,8 procenta ze srpnových 12,5 procenta. V živočišné výrobě zdražilo hlavně mléko a vejce. V rostlinné výrobě rostly nejvíce ceny čerstvého ovoce a brambor. Ceny stavebních prací se v září meziročně zvýšily o 1,7 procenta, tedy o desetinu procentního bodu než v srpnu. Ceny tržních služeb v podnikatelské sféře byly v září vyšší o 1,7 procenta. Vzrostly například ceny za pojištění a penzijní financování.
Spotřebitelské ceny zrychlily růst
12.10.2017
Spotřebitelské ceny v září meziročně stouply o 2,7 procenta, jde o rychlejší tempo než srpnových 2,5 procenta. Tahounem růstu cen zůstávají potraviny. Máslo zdražilo o 55 procent, průměrná cena kostky másla stoupla v září na 57,36 koruny.
Vajíčka byla dražší o 26 procent, mléko skoro o 12 procent, sýry o 14 procent, a máslo dokonce o 55 procent. Dražší byly také pekárenské výrobky o šest procent, ale i maso o pět procent. Vedle potravin působilo na vyšší inflaci také bydlení, kde nájemné zdražilo o 2,7 procenta a tuhá paliva o 5,3 procenta. Vodné bylo meziročně vyšší o 1,2 procenta, stočné o 0,4 procenta a ceny elektřiny o 0,3 procenta. Dražší bylo proti loňsku i stravování (7,6 procenta) a ubytování (1,7 procenta). Růst cen pokračoval také v oddíle doprava vlivem vyšších cen pohonných hmot o tři procenta.
(Zdroj: byznys.lidovky.cz)
Nezaměstnaných lidí je nejméně za téměř 20 let
12.10.2017
Nezaměstnanost v září klesla na 3,8 procenta. Nezaměstnanost v Česku v září klesla na 3,8 procenta ze srpnových čtyř procent. Uchazečů o práci bylo 284 915, což je nejnižší počet od května 1998.
Oznámil to v pondělí Úřad práce ČR. Meziročně se nezaměstnanost snížila o 1,4 procentního bodu. Počet volných pracovních míst se naopak meziměsíčně i meziročně zvýšil. Některé kraje hlásí rekordní hodnoty za dobu existence českých veřejných služeb zaměstnanosti. V mezinárodním srovnání mělo Česko podle evropského statistického úřadu Eurostat za srpen nejnižší míru nezaměstnanosti v celé Evropské unii.
(Zdroj: byznys.lidovky.cz)
České mzdy rostly od revoluce téměř nejrychleji v Evropě
10.10.2017
Másla si dnes lidé koupí více než před sametovou revolucí, neplatí to ale už o mléku nebo návštěvě kadeřnictví. Hospodářské noviny porovnaly v analýze ceny oblečení, uhlí nebo spotřebičů dnes a před revolucí na základě toho, kolik si jich mohli či mohou Češi koupit.
V devadesátých letech bylo na výplatní pásce nejčastěji čtyřciferné číslo, dnes jsou mzdy na první pohled téměř devětkrát vyšší. Průměrná hrubá mzda v roce 1989 činila něco přes tři tisíce československých korun. V loňském roce dosáhla 27 575 korun. Pokud se ale dané mzdy očistí o inflaci a převedou do dnešních cen, je rozdíl mnohonásobně nižší. Průměrná výplata v roce 1989 by dnes odpovídala necelým 17 tisícům korun. Reálně se tedy mzdy zvedly o 63 procent. V první polovině 90. let mzdy v důsledku transformace ekonomiky klesaly. Na úroveň před revolucí se dostaly až v roce 1996. Od té doby s několika výkyvy rostou kontinuálně. Růst o více než 60 procent je ale i tak v evropském srovnání úctyhodný výkon. Rychleji vzrostly mzdy mezi lety 1996 a 2016 už jen v Pobaltí, kde přidaly přes 150 procent, a na Slovensku. Například v Německu vzrostly mzdy za 20 let jen o patnáct procent. Naopak růst mezd ve Švédsku či Norsku byl poměrně rychlý, mzdy se zvýšily o polovinu. Poraženými v rámci evropských zemí OECD jsou jižané. Mzdy v Portugalsku vzrostly za zmíněných dvacet let jen o tři procenta. S jednociferným růstem se pak potýká Španělsko nebo Itálie.