Zahraniční obchod Česka skončil v únoru v přebytku 35,5 miliardy korun
08.04.2025
Meziročně byl o 0,5 miliardy nižší. Příznivý vliv na celkovou bilanci měl především obchod s motorovými vozidly, elektřinou, ropou a zemním plynem. Vyplývá to z předběžných výsledků, které zveřejnil Český statistický úřad.
"Únorová obchodní bilance si zachovala příznivý vývoj zejména kvůli nárůstu vývozu motorových vozidel a jejich dílů, a to meziročně o šest procent. Jejich dovoz naopak klesl o 4,9 procenta. K meziročnímu růstu dovozu pak nejvíce přispěla elektrická zařízení, a to o 11,7 procenta," uvedla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu Českého statistického úřadu. Meziročně vzrostl vývoz o 1,3 procenta na 400 miliard korun a dovoz o 1,6 procenta na 364,5 miliardy korun. Letošní únor měl o jeden pracovní den méně než únor 2024.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Začátek jara byl v Česku ve znamení nákupů
10.05.2017
Meziroční růst tržeb v maloobchodě v březnu zrychlil z únorových 0,6 procenta na 7,8 procenta bez očištění o kalendářní vlivy.
Za celé první čtvrtletí tržby stouply bez očištění oproti loňsku o 4,8 procenta. Oznámil to v úterý Český statistický úřad. Nejdynamičtější je stále růst internetového a zásilkového prodeje, kterému tržby v březnu stouply o 25,8 procenta. Růst tržeb ve srovnání s loňskem zrychlil i po očištění o kalendářní vlivy. V únoru činil 4,9 procenta a v březnu rovných sedm procent. Čtvrtletní očištěný růst dosáhl 5,1 procenta.
Jak si vedl začátkem jara zahraniční obchod?
10.05.2017
Zahraniční obchod skončil v březnu v přebytku 22,6 miliardy korun. To je o 1,7 miliardy korun lepší výsledek než ve stejném měsíci loňského roku.
Bilanci příznivě ovlivnil zejména růst přebytku obchodu se stroji a motorovými vozidly. Naopak negativní vliv mělo prohloubení deficitu obchodu s ropou a zemním plynem. Vyplývá to z v úterý zveřejněných předběžných výsledků Českého statistického úřadu. Dovoz i vývoz meziročně vzrostly. Export stoupl o 12,7 procenta na 329,9 miliardy korun a import o 13 procent na 307,3 miliardy korun.
Koruně pomohl výsledek francouzských voleb
09.05.2017
Zatímco začátkem minulého pracovního týdne se česká měna držela poblíž hladiny 26,90 koruny za euro, v úterý dopoledne vstupovala do dalšího zkráceného pracovního týdne téměř o třicet haléřů silnější. Pomohlo jí zejména vítězství proevropsky orientovaného centristy Emmanuela Macrona ve francouzských prezidentských volbách. Na domácí politický vývoj naopak česká měna téměř nereaguje. "Za o něco lepší náladou na koruně stojí několik vzájemně provázaných faktorů. Na prvním místě se ukazuje, že kombinace rizikových faktorů jako francouzské prezidentské volby a česká politicko-ústavní krize není pro korunu alespoň zatím dostatečným argumentem pro další ztráty," uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Rychlé posílení české měny, ve které věřili před ukončením intervencí mnozí zahraniční spekulanti, ani prudké výkyvy kurzu, jež předpovídali analytici, se ale za měsíc od opuštění kurzového závazku nedostavily. Koruna se po 6. dubnu, kdy ČNB nechala poprvé po 3,5 roku utváření jejího kurzu vůči euru opět výhradně na poptávce a nabídce na trhu, pohybuje v úzkém pásmu 26,50 až 27,10 za euro. "ČNB umožnila do tuzemské ekonomiky v letošním roce přitéct extrémní objem spekulativního kapitálu v řádech desítek procent HDP. Koruna je tak extrémně překoupená a jejímu posílení brání postupné uzavírání pozic spekulativního kapitálu," uvedl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Mezi investory, kteří ještě před koncem intervencí nakoupili českou měnu při kurzu 27 korun za euro nebo levněji, se nyní při každém výraznějším posílení měny najdou takoví, kteří chtějí svoje zisky vybrat. Koruny proto prodávají, a českou měnu tak znovu oslabují. "Prozatím se však z relativně poklidného vývoje kurzu koruny po exitu zdá, že spekulativní kapitál v tuzemské ekonomice poměrně trpělivě vyčkává. Jeho postupný odliv z Česka však bude posilování koruny v letošním roce zpomalovat," odhaduje Seidler.
zdroj: ihned.cz
Státní rozpočet si na konci dubna pohoršil o 24 miliard
02.05.2017
Státní rozpočet vykázal na konci dubna přebytek 6,3 miliardy korun. Oproti loňsku je tak výsledek za první třetinu roku horší o více než 24 miliard korun. Hlavní příčinou je podle ministerstva financí meziroční propad přílivu peněz z Evropské unie o více než 51 miliard.
"V první polovině roku 2016 byly propláceny relativně vysoké objemy prostředků z EU, které souvisely s výdaji předfinancovanými ze státního rozpočtu v předchozích letech," uvedl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Zároveň upozornil na to, že přebytek rozpočtu ke konci dubna byl loni rekordní. Po očištění příjmů a výdajů o evropské peníze skončil rozpočet letos ke konci dubna ve schodku 7,8 miliardy korun. Na konci loňského dubna by schodek v takovém případě činil podle ministerstva financí 23,7 miliardy korun. "Oživení kapitálových výdajů, spolufinancované prostředky z EU, se zatím nedostavilo a jejich růst bude letos jen pozvolný," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Podle Jáče proto může dojít k dalšímu zpomalení tempa růstu české ekonomiky až ke dvěma procentům za celý letošní rok. Propad příjmů z EU se státu částečně podařilo vyvážit tím, že v prvních čtyřech měsících roku vybral na daních a sociálním pojištění o 25,6 miliardy korun více než loni. Nejvíce se na tomto nárůstu podílelo pojistné na sociální zabezpečení, které odráží nízkou nezaměstnanost a růst mezd. Druhou největší částkou se o meziroční nárůst daňových příjmů státního rozpočtu zasloužila DPH, jejíž inkaso se meziročně zvýšilo o 10 procent na více než 85 miliard korun. "Meziroční nárůst příjmů z DPH za leden až duben naznačuje efektivitu opatření v boji proti daňovým únikům, jako je například kontrolní hlášení nebo EET," uvedl mluvčí ministerstva Michal Žurovec.
zdroj: ihned.cz