Zahraniční obchod Česka skončil v únoru v přebytku 35,5 miliardy korun
08.04.2025
Meziročně byl o 0,5 miliardy nižší. Příznivý vliv na celkovou bilanci měl především obchod s motorovými vozidly, elektřinou, ropou a zemním plynem. Vyplývá to z předběžných výsledků, které zveřejnil Český statistický úřad.
"Únorová obchodní bilance si zachovala příznivý vývoj zejména kvůli nárůstu vývozu motorových vozidel a jejich dílů, a to meziročně o šest procent. Jejich dovoz naopak klesl o 4,9 procenta. K meziročnímu růstu dovozu pak nejvíce přispěla elektrická zařízení, a to o 11,7 procenta," uvedla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu Českého statistického úřadu. Meziročně vzrostl vývoz o 1,3 procenta na 400 miliard korun a dovoz o 1,6 procenta na 364,5 miliardy korun. Letošní únor měl o jeden pracovní den méně než únor 2024.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Tatra do konce září vyrobila víc aut než loni
17.10.2016
Automobilka Tatra vyrobila za první tři čtvrtletí letošního roku 876 vozidel. To bylo o 26 aut více než za celý loňský rok, sdělil za Tatru Jaroslav Martínek.
Více než tisíc aut v jednom roce vyrobila Tatra naposledy v roce 2008. "Vzhledem ke zvýšené kadenci výroby najel podnik na dvě, v některých provozech i na tři směny. Zvýšenému objemu výroby se museli přizpůsobit i subdodavatelé," uvedl Martínek. Od počátku roku přijala Tatra více než 310 nových zaměstnanců. Celkem má nyní přes 1300 kmenových pracovníků. V posledních týdnech automobilka naplnila stavy díky rozsáhlé náborové kampani a nyní už shání jen jednotlivce.
Česko patří k nejvíc rovnostářským zemím
11.10.2016
Příjmová nerovnost je v Česku jedna z nejnižších mezi vyspělými státy světa a také ohrožení příjmovou chudobou patří k nejmenším na světě. Potvrzují to nově zveřejněné statistiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které vycházejí většinou z údajů za rok 2014.
Desetina lidí s nejvyšším příjmem v České republice vydělává v průměru "jen" 5,6krát více než desetina nejchudších. To řadí Česko na čtvrté místo mezi 35 členskými státy OECD. Nejvíce jsou si v příjmech rovni Islanďané, kde deset procent nejbohatších vydělává jen pětkrát více než ti nejchudší. Následují Dánsko a Finsko (shodně 5,3krát). Naopak největší příjmová nerovnost – zůstaneme-li u vyspělých ekonomik členů OECD – panuje v Mexiku a Chile, kde desetina lidí s nejvyššími příjmy vydělává téměř 21krát více než desetina nejchudších. Ze statistik za celou OECD dále vyplývá, že příjmové rozdíly se zvyšují. Nejbohatší si nyní vydělají v průměru 9,4krát více, zatímco v osmdesátých letech to bylo jen sedmkrát více.
zdroj: ihned.cz
Průmysl po červencovém poklesu opět stoupl
07.10.2016
Průmyslová produkce se v srpnu vrátila k růstu. Meziročně posílila o 13,1 procenta, zatímco v červenci o 14,1 procenta klesla. Údaje z obou letních měsíců ovlivnil rozdílný počet pracovních dnů. Oznámil to v pátek Český statistický úřad (ČSÚ).
Letošní srpen měl ve srovnání se stejným měsícem loňského roku o dva pracovní dny více. Po očištění o kalendářní vlivy vzrostla průmyslová produkce v srpnu meziročně o 7,7 procenta a ve srovnání s letošním červencem byla vyšší o 12,1 procenta. Hodnota nových zakázek vzrostla proti srpnu 2015 o 18,7 procenta, uvedl ČSÚ. K meziročnímu růstu průmyslové produkce nejvíce přispěla výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů, která vzrostla o 53,1 procenta. O více než 17 procent posílila produkce pryžových a plastových výrobků. Zhruba o desetinu vyšší byla výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. Naopak pokles v srpnu postihl zejména produkci základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků. Ta se meziročně propadla skoro o 16 procent. Do minusu zamířil také sektor výroby a rozvodu elektřiny, plynu i tepla (pokles o 7,2 procenta). Tržby z průmyslové činnosti v srpnu meziročně vzrostly o 14,9 procenta. Tržby z přímého vývozu se zvýšily skoro o pětinu, zatímco domácí tržby byly vyšší o 9,1 procenta.
zdroj: ihned.cz
Export do Ruska dál klesá
04.10.2016
Export do Ruska výrazně klesl, jen během loňského roku to bylo o 40 procent. A projevuje se to i na množství a velikosti obchodů, které do této země pojistila státní exportní pojišťovna EGAP. Zatímco loni šéf EGAP Jan Procházka na Mezinárodním strojírenském veletrhu oznamoval pojištěné případy za pět miliard, letos to jsou jen 2,7 miliardy. Pojištění na vývoz za dalších pět miliard má ale EGAP prý rozjednáno. Detaily jednotlivých případů nechce EGAP komentovat.
Právě EGAP měl před dvěma lety z ruské ekonomické krize největší obavy. Na Rusko dopadly nejen mezinárodní sankce, ale hlavně dramatický propad cen plynu a ropy a na to navázaný pokles rublu. Mnoho podniků, pro které české firmy dodávaly a kterým poskytly EGAP a Česká exportní banka (ČEB) financování, tak měly problémy splácet. Dnes má EGAP v Rusku stále pojištěnou zhruba stovku případů za 47 miliard korun. Z toho tři velké jsou stále problémové. Jedná se o developerský projekt Megapolis v Kazani, elektrárnu Krasavino a sibiřský plynový zdroj Poljarnaja. Jen kvůli tomuto projektu si ČEB s EGAP rozdělí ztrátu okolo šesti miliard korun. Turbulence na ruském trhu zasahují i do současných obchodů České exportní banky. "Bilance naší banky se snižuje. A nebudu zastírat, ze to je kvůli tomu, ze nám klesá byznys v Rusku," říká generální ředitel ČEB Karel Bures. Ruské případy tvořily v minulosti více než polovinu bilance banky, dnes je to asi z aktuálně 90 miliardové bilance jen třetina.
zdroj: ihned.cz