Zahraniční obchod Česka skončil v únoru v přebytku 35,5 miliardy korun
08.04.2025
Meziročně byl o 0,5 miliardy nižší. Příznivý vliv na celkovou bilanci měl především obchod s motorovými vozidly, elektřinou, ropou a zemním plynem. Vyplývá to z předběžných výsledků, které zveřejnil Český statistický úřad.
"Únorová obchodní bilance si zachovala příznivý vývoj zejména kvůli nárůstu vývozu motorových vozidel a jejich dílů, a to meziročně o šest procent. Jejich dovoz naopak klesl o 4,9 procenta. K meziročnímu růstu dovozu pak nejvíce přispěla elektrická zařízení, a to o 11,7 procenta," uvedla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu Českého statistického úřadu. Meziročně vzrostl vývoz o 1,3 procenta na 400 miliard korun a dovoz o 1,6 procenta na 364,5 miliardy korun. Letošní únor měl o jeden pracovní den méně než únor 2024.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Česko si chce koncem roku půjčit rekordních 80 miliard
20.09.2016
Český stát chce ke konci roku využít toho, že v současnosti se na trhu často půjčuje se zápornou sazbou. Tedy investor zaplatí zemi za to, že jí může půjčit. Ministerstvo financí v pondělí odpoledne oznámilo plán, kolik peněz si chce skrze vládní dluhopisy půjčit.
Finance uspořádají dvě aukce, 5. a 19. října. Na nich hodlají prodat dluhopisy s různou dobou splatnosti, od 3,5 roku do 15 let. Těmi chtějí získat až 38 miliard korun v konkurenčním kole, dalších 20 procent, tedy přes sedm miliard korun, si můžou napůjčovat ještě navíc v nekonkurenčním kole aukce. Navíc zájem o české dluhopisy bude velký, protože investoři budou spekulovat na posílení koruny. Počítají s tím, že i když by koupili dluhopis s téměř nulovým nebo dokonce záporným výnosem, budou nakonec v zisku díky posílení koruny, ke kterému má dojít, až Česká národní banka ukončí umělé oslabování měny. Dalšími zájemci budou i tuzemské banky, které drží většinu českých státních dluhopisů. "Poptávka je a bude silná i díky snaze domácích bank zmenšit rozvahu nákupem dluhopisů před vypočítáním příspěvků do rezolučního fondu na konci roku," dodává Dřímal.
zdroj: ihned.cz
Česká stavební společnost kvůli potížím v Rusku skončila ve ztrátě
12.09.2016
Na stavební společnost PSJ tvrdě dopadla ekonomická krize v Rusku. Těžkosti tamní ekonomiky i problémy na projektu v Ufě dostaly jednu z největších českých stavebních firem do ztráty převyšující čtvrt miliardy. PSJ se nicméně ruského trhu nevzdává a chce tam působit dál.
Na Rusko tvrdě dopadá hlavně výrazný pokles cen ropy a plynu v posledních dvou letech. A jak PSJ píše ve své nedávno vydané výroční zprávě za minulý rok, firma kvůli tomu v Ruské federaci čelila "propadu ruské ekonomiky, určitému zagresivnění podnikatelského prostředí a kurzovému poklesu rublu". Problémem jsou ale i nové zakázky, tržby PSJ se loni propadly o více než 30 procent na necelé 4,5 miliardy korun. Projektů je sice dost, ale ruská strana má hlavně kvůli kurzovým rizikům problém sehnat vlastní financování. Hlavně u ČEB s EGAP je ale opatrnost pochopitelná. Kvůli zbrklému půjčování z minulých let odepisují jeden miliardový projekt z Ruska za druhým. A zpeněžit například rozestavěnou elektrárnu Poljarnaja za polárním kruhem za šest miliard korun či další zkrachovalé projekty nebude pro českou stranu jednoduché. Nutno dodat, že problémy s placením má i několik bývalých zákazníků PSJ.
zdroj: ihned.cz
Objem veřejných zakázek ve stavebnictví stoupl o 16 procent
24.08.2016
Veřejní investoři vypsali od ledna do konce července výběrová řízení na 2010 stavebních zakázek za 73,6 miliardy korun. Jejich počet meziročně vzrostl zhruba o čtvrtinu, objem se zvýšil o 16,1 procenta. Konkrétním firmám však tito investoři zadali zakázky v hodnotě, která byla meziročně o 40 procent nižší.
Aktivita veřejných investorů v ukončování výběrových řízení je stále velmi nízká. Konkrétním firmám do konce července zadali 2381 zakázek za 42,7 miliardy korun. Jejich počet meziročně klesl o 28,2 procenta, hodnota se snížila o 40 procent. Podle údajů inženýrské společnosti ÚRS Praha bylo největším zadavatelem zakázek z vládního sektoru Ředitelství silnic a dálnic (9,96 miliardy korun), následují Správa železniční dopravní cesty (6,57 mld. korun) a ministerstvo financí (613 mil. korun). Z komunálního sektoru zadal největší objem zakázek Kraj Vysočina (1,64 mld. korun).
zdroj: ihned.cz
Za osm radarů zaplatí ministerstvo obrany asi 3,6 miliardy korun
18.08.2016
Mobilní radary pro českou armádu nabídly francouzská, izraelská a švédská vláda. V tiskové zprávě to ve čtvrtek sdělilo ministerstvo obrany. Úřad chce vítěze vybrat do konce roku. Podle dřívějších informací by mělo ministerstvo za osm mobilních radarů zaplatit asi 3,6 miliardy korun. O nabídkách ve čtvrtek informoval i deník Právo.
Nové 3D radiolokátory MADR mají nahradit zastaralé radary sovětské výroby a zajistit armádě přehled o vzdušné situaci ve výškách od 100 do 3000 metrů. Součástí zakázky je zabezpečení logistické podpory po dobu dvacetileté technické životnosti. O zakázku měla zájem i britská firma BAE Systems. Británie ale v červenci oznámila, že se soutěže nezúčastní, protože britský radar nesplňuje vypsané podmínky.
zdroj: ihned.cz