Zahraniční obchod Česka skončil v únoru v přebytku 35,5 miliardy korun
08.04.2025
Meziročně byl o 0,5 miliardy nižší. Příznivý vliv na celkovou bilanci měl především obchod s motorovými vozidly, elektřinou, ropou a zemním plynem. Vyplývá to z předběžných výsledků, které zveřejnil Český statistický úřad.
"Únorová obchodní bilance si zachovala příznivý vývoj zejména kvůli nárůstu vývozu motorových vozidel a jejich dílů, a to meziročně o šest procent. Jejich dovoz naopak klesl o 4,9 procenta. K meziročnímu růstu dovozu pak nejvíce přispěla elektrická zařízení, a to o 11,7 procenta," uvedla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu Českého statistického úřadu. Meziročně vzrostl vývoz o 1,3 procenta na 400 miliard korun a dovoz o 1,6 procenta na 364,5 miliardy korun. Letošní únor měl o jeden pracovní den méně než únor 2024.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Ceny v průmyslu v srpnu meziročně klesly a klesly již pátý měsíc za sebou
18.09.2020
Ceny v průmyslu v srpnu zrychlily meziroční pokles na 0,5 procenta z červencových 0,1 procenta. Současně klesly pátý měsíc za sebou. Zlevnily i zemědělské výrobky, u kterých ale pokles cen zvolnil na 1,9 procenta z červencových 4,1 procenta.
Pandemie je pro hypotéky paradoxně jako živá voda
16.09.2020
Zájem o hypotéky je opět velký. S objemem poskytnutých hypoték ve výši 19,173 miliardy korun se letošní srpen stal nejsilnějším osmým měsícem v sedmnáctileté historii hypoindexu. Průměrná úroková sazba sice klesá již pátý měsíc v řadě, ale pokles pomalu brzdí. Je na 2,11 procenta. Proč je o úvěry na bydlení i přes problémy s pandemií stále mimořádný zájem?
Banky poskytly v srpnu 6868 hypoték za 19,173 miliardy korun. Průměrná výše hypotéky v srpnu vzrostla na nové historické maximum - dosáhla 2 791 673 korun. Podle hypoindexu se tak potvrzuje, že růst cen nemovitostí stále nepolevuje. "Jedinou klesající hodnotou je tak nyní průměrná sazba hypoték, kdy po pěti klesajících měsících se prozatím zastavila na hodnotě 2,11 procenta," uvedl Jiří Sýkora, specialista ze společnosti Fincentrum & Swiss Life Select.
Banky v Česku zavírají desítky poboček
14.09.2020
Komerční banka a Česká spořitelna, dvě ze tří největších tuzemských bank, uzavírají po celém Česku desítky svých poboček. Klienti jejich služeb nevyužívají tak často, navíc jich stále víc pro správu svých účtů používá on-line bankovní aplikace. Mění se i dlouhodobá strategie finančních domů. Ty chtějí, aby do budoucna lidé chodili za bankéři na pobočky pouze v takových případech, kdy hodlají řešit významnou životní událost, jako jsou například sjednání hypotéky, pojištění nebo investování životních úspor.
Kamenné pobočky bank by tak během několika let měly sloužit spíše jako odborná poradenská centra. "Očekáváme, že běžný servis, jako jsou hotovostní transakce nebo zadávání převodů mezi účty, bude většina klientů řešit prostřednictvím on-line nástrojů či vzdálené obsluhy. Proto významně investujeme do urychlení digitalizace našich služeb," řekl mluvčí Komerční banky Pavel Zúbek. Třetí největší česká banka co do počtu klientů a objemu peněz, které spravuje, ke konci srpna zavřela zhruba pětinu svých menších poboček, nově jich tak má po celém Česku 241 z původních 305.
Lidé chtějí po pandemii pracovat jinak
10.09.2020
Především chtějí mít všichni jistou práci. I bez slibů kariérního růstu a pravidelného přidávání peněz. Zaměstnanci také touží víc pracovat z domova, protože pandemie koronaviru ukázala, že to u řady profesí jde. Nové průzkumy velkých personálních společností ale odhalily i problém, který trh práce čeká.
"Od března dochází k největší proměně pracovní síly a poptávky po dovednostech od druhé světové války. Změna je navíc velice rychlá," říká ředitelka společnosti ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová. Podle ní se současná krize stává katalyzátorem nové budoucnosti práce. Z aktuálního průzkumu této personální společnosti vyplývá, že největší prioritou zaměstnanců je udržet si práci. Uvedlo to 91 procent respondentů z osmi tisíc dotázaných v několika státech světa včetně tisícovky v Česku. Ještě větší procento lidí má však obavy z návratu starého způsobu práce a ztráty flexibility, kterou během karanténních opatření získali.