Zahraniční obchod Česka skončil v únoru v přebytku 35,5 miliardy korun
08.04.2025
Meziročně byl o 0,5 miliardy nižší. Příznivý vliv na celkovou bilanci měl především obchod s motorovými vozidly, elektřinou, ropou a zemním plynem. Vyplývá to z předběžných výsledků, které zveřejnil Český statistický úřad.
"Únorová obchodní bilance si zachovala příznivý vývoj zejména kvůli nárůstu vývozu motorových vozidel a jejich dílů, a to meziročně o šest procent. Jejich dovoz naopak klesl o 4,9 procenta. K meziročnímu růstu dovozu pak nejvíce přispěla elektrická zařízení, a to o 11,7 procenta," uvedla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu Českého statistického úřadu. Meziročně vzrostl vývoz o 1,3 procenta na 400 miliard korun a dovoz o 1,6 procenta na 364,5 miliardy korun. Letošní únor měl o jeden pracovní den méně než únor 2024.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Banky v Česku zavírají desítky poboček
14.09.2020
Komerční banka a Česká spořitelna, dvě ze tří největších tuzemských bank, uzavírají po celém Česku desítky svých poboček. Klienti jejich služeb nevyužívají tak často, navíc jich stále víc pro správu svých účtů používá on-line bankovní aplikace. Mění se i dlouhodobá strategie finančních domů. Ty chtějí, aby do budoucna lidé chodili za bankéři na pobočky pouze v takových případech, kdy hodlají řešit významnou životní událost, jako jsou například sjednání hypotéky, pojištění nebo investování životních úspor.
Kamenné pobočky bank by tak během několika let měly sloužit spíše jako odborná poradenská centra. "Očekáváme, že běžný servis, jako jsou hotovostní transakce nebo zadávání převodů mezi účty, bude většina klientů řešit prostřednictvím on-line nástrojů či vzdálené obsluhy. Proto významně investujeme do urychlení digitalizace našich služeb," řekl mluvčí Komerční banky Pavel Zúbek. Třetí největší česká banka co do počtu klientů a objemu peněz, které spravuje, ke konci srpna zavřela zhruba pětinu svých menších poboček, nově jich tak má po celém Česku 241 z původních 305.
Lidé chtějí po pandemii pracovat jinak
10.09.2020
Především chtějí mít všichni jistou práci. I bez slibů kariérního růstu a pravidelného přidávání peněz. Zaměstnanci také touží víc pracovat z domova, protože pandemie koronaviru ukázala, že to u řady profesí jde. Nové průzkumy velkých personálních společností ale odhalily i problém, který trh práce čeká.
"Od března dochází k největší proměně pracovní síly a poptávky po dovednostech od druhé světové války. Změna je navíc velice rychlá," říká ředitelka společnosti ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová. Podle ní se současná krize stává katalyzátorem nové budoucnosti práce. Z aktuálního průzkumu této personální společnosti vyplývá, že největší prioritou zaměstnanců je udržet si práci. Uvedlo to 91 procent respondentů z osmi tisíc dotázaných v několika státech světa včetně tisícovky v Česku. Ještě větší procento lidí má však obavy z návratu starého způsobu práce a ztráty flexibility, kterou během karanténních opatření získali.
Firmy brzdí investice. Třetina podniků bude propouštět
10.09.2020
Ve chvíli, kdy ještě doznívá letní heslo vlády, že český průmysl se z koronavirové krize proinvestuje, samotné firmy nemají kde na investice vzít. V anketě Národního centra Průmyslu 4.0, která proběhla mezi více než dvěma sty řediteli výrobních podniků, téměř polovina z nich potvrdila snížení investic do inovací a nových technologií. A to v průměru o 40 procent.
"Firmy neinvestují a každý vyčkává. Na příští rok se posouvají také objednávky, které si už podniky zadaly," řekl HN Miroslav Václavík, generální ředitel liberecké společnosti VÚTS, která stroje pro strojírenské firmy vyvíjí. Zároveň nečeká, že by se současný stav do konce roku zlepšil. Důvodem je to, že firmám postupně ubývají rezervy. To potom vede ke snižování výdajů na robotizaci výroby. Výrazný pokles zájmu o nové investice vidí i Oldřich Paclík ze Svazu strojírenských technologií sdružujícího výrobce obráběcích a tvářecích strojů, kteří mají v Česku dlouhou tradici. Tyto podniky, jež svoje výrobky často exportují a zajišťují jim servis, ale zažily nižší poptávku už vloni, kdy jim produkce klesla asi o 15 procent.
Podíl lidí pracujících pro stát roste
09.09.2020
Podíl státních zaměstnanců na celkové pracovní síle v Česku roste, což stále více zatěžuje státní rozpočet. Podíl výdajů na jejich platy na celkových příjmech státního rozpočtu v posledních letech navíc roste a tento trend je alarmující, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad. Na platy zaměstnanců státu loni směřovalo 13,5 procenta výdajů rozpočtu a tento podíl od roku 2015 roste.
Průměrný plat zaměstnance na výplatní listině státu loni vzrostl nominálně téměř o desetinu na 37 061 Kč měsíčně. V posledních deseti letech byl počet zaměstnanců státu nejnižší v roce 2013, kdy klesl na 413 595 lidí. Od té doby až do loňského roku však jejich počet narostl o 35 423 na 449 018 lidí. Od roku 2013 se navíc zvýšil objem výdajů na platy zaměstnanců státu o 75,2 miliardy Kč, ale efektivita vládního sektoru se nezvýšila, a v posledních letech naopak klesá, informuje NKÚ.