Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Plán zařadit jádro a plyn mezi čisté zdroje je pro Rakousko nepřijatelný
05.01.2022
Plán Evropské komise zařadit za určitých podmínek jádro a zemní plyn mezi zelené investice je pro Rakousko nepřijatelný. Uvedla to dnes rakouská ministryně pro klima a energetiku Leonore Gewesslerová, která již dříve v této věci pohrozila žalobou. Vídeň podle ní na evropské úrovni počítá s podporou Berlína a Madridu, informovala dnes agentura APA.
Záměrem Bruselu je dát takzvanou taxonomií návod investorům, do jakých technologií se vyplatí vložit peníze. Podle návrhu komise by investice do nových jaderných elektráren měly být označovány jako ekologické, pokud budou splňovat nejnovější technické normy a pokud bude předložen konkrétní plán pro nakládání s vysoce radioaktivním odpadem nejpozději po roce 2050. Kromě toho by nové elektrárny musely získat stavební povolení nejpozději do roku 2045. Také investice do nových plynových elektráren by měly mít možnost být po přechodnou dobu za přísných podmínek označeny za ekologické.
Ministryně za Zelené Gewesslerová o víkendu uvedla, že Rakousko chystá proti plánu Bruselu právní kroky, pokud bude přijat za současných podmínek. Nyní sdělila, že chce odpor proti záměru komise koordinovat s Německem a Španělskem a vytvořit tak v této otázce širší spojenectví. Vlády v Berlíně i Madridu již oznámily, že plán nepodpoří.
V
Brusel dává za pravdu ekologům
31.12.2021
Celkem šedesát stránek dotazů a připomínek zaslala Evropská komise české straně k jejímu návrhu zemědělského plánu. Na jeho základě se má mezi domácí farmáře rozdělit během příštích pěti let 140 miliard korun z EU. Nejasnosti se podle reakce Bruselu týkají především oblasti ochrany přírody, podpory ekologického zemědělství nebo opatření na zmírnění dopadů klimatické změny.
Návrh takzvaného strategického plánu Společné zemědělské politiky připravený ministerstvem zemědělství za vlády Andreje Babiše (ANO) kritizovaly již dříve ekologické organizace i Asociace soukromého zemědělství zastupující spíše menší farmáře. S jeho podobou jsou naopak spokojené Agrární komora nebo Zemědělský svaz, jejichž členy jsou i nejvlivnější zemědělci v zemi.
V
EU se pře o podporu jádra jako zelené investice
17.12.2021
Otázka zařazení jádra mezi klimaticky šetrné zdroje energie dnes rozděluje prezidenty a premiéry zemí Evropské unie na summitu v Bruselu. Skupina států včetně Česka navrhla prosadit do závěrů jednání, aby Evropská komise jádro zařadila na seznam zelených investic. Rakouský kancléř Karl Nehammer podporovaný několika dalšími zeměmi se však postavil proti a shoda zatím není.
Lídři jsou rozděleni i v pohledu na regulaci trhu s emisními povolenkami, kterou požaduje zejména Polsko a Česko. Debata se proto přesunula k dalším tématům a k energiím by se měla vrátit později. Šéfové států se týden před dlouho očekávaným rozhodnutím komise přou o to, jakými dostupnými zdroji budou moci členské země nahradit energii a teplo vyráběné z uhlí, jehož se mají v rámci přechodu ke klimaticky čistým technologiím v příštích letech zbavovat. "Odmítáme, aby jádro zůstalo v investiční nevýhodě," uvedl slovenský premiér Eduard Heger, podle něhož skupina států vyzvala komisi, aby do Vánoc jádro na seznam zařadila. Spolu s Českem, Polskem a několika dalšími zeměmi chtějí tento závazek prosadit do závěrů vrcholné schůzky. Rakouský kancléř byl však rázně proti. "Jsme proti označování jaderné energie za zelenou," prohlásil při příchodu na svůj první summit a podle diplomatického zdroje to zopakoval i přímo v jednacím sále. Jeho postoj podporuje například Lucembursko, větší skupina zemí včetně vlivné Francie však prosazuje jádro.
V
ECB ukončí nouzový pandemický program nákupů dluhopisů
17.12.2021
Evropská centrální banka (ECB) na konci března ukončí nákupy dluhopisů v rámci pandemického programu PEPP, který má k dispozici 1,85 bilionu eur (46,8 bilionu korun). Banka ve čtvrtek oznámila, že v prvním čtvrtletí bude podle očekávání nákupy postupně utlumovat, v průběhu roku ale bude ekonomiku dál podporovat jinými nástroji, i když program PEPP už skončí. ECB tak potvrdila svůj uvolněný pohled na inflaci, která podle ní postupně odezní.
Centrální banka tak naznačila, že jakýkoli odchod z léta trvající uvolněné měnové politiky bude jen pozvolný. ECB se prostřednictvím uvolněné měnové politiky snažila podporovat oživování ekonomiky eurozóny z útlumu způsobeného pandemií covidu-19. V poslední době však čelila tlaku na zpřísňování politiky v důsledku sílícího růstu spotřebitelských cen.
Meziroční míra inflace v eurozóně v listopadu vystoupala na 4,9 procenta, a dostala se tak na nejvyšší hodnotu od zavedení společné evropské měny euro před dvaceti lety. Nacházela se také vysoko nad dvouprocentním cílem ECB.
Centrální banka také uvedla, že nákupy aktiv v rámci jejího staršího programu APP se počínaje druhým čtvrtletím zvýší na 40 miliard eur měsíčně. Ve třetím kvartálu pak budou činit 30 miliard eur za měsíc a od října zůstanou na 20 miliardách eur – a to tak dlouho, jak to bude nutné.
Nákupy dluhopisů pomáhají státům i firmám. Za situace, kdy je centrální banka velkým kupcem na trhu, nemusí za své cenné papíry nabízet tak vysoké úrokové sazby. ECB nakoupila v rámci programu PEPP hlavně státní dluhopisy, na což vynaložila zhruba 1,6 bilionu eur.
V