Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Češi bohatnou dvojnásobně rychleji než eurozóna
03.12.2021
Čistý průměrný disponibilní příjem, které představuje příjmy jednotlivce očištěné o daně a další odvody, stoupl v Česku za posledních deset let o 29,8 procenta. To je výrazně nad průměrem zemí eurozóny, kde vzrostl o 16,1 procenta. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus.
"Mnohem více než Češi si však přilepšili obyvatelé Polska, kterým za poslední dekádu vzrostl čistý disponibilní příjem o téměř 60 procent," řekla analytička Cyrrusu Anna Píchová. Podobně rychlé tempo zaznamenali také Maďaři. Naopak na Slovensku byl růst čistého disponibilního příjmu dokonce pod průměrem eurozóny a dosáhl jen 10,3 procenta, což odpovídá tempu růstu o jedno procento ročně.
V pondělí informoval Český statistický úřad ve Statistické ročence 2021 o tom, že životní úroveň v Česku se i přes pandemii koronaviru loni opět přiblížila průměrné úrovni zemí EU. Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly stoupl loni na 94 procent EU z předchozích 92 procent. Česko je tak na úrovni Itálie a nad úrovní Portugalska (77 procent) a Španělska (86 procent).
Píchová uvedla, že v uplynulých deseti letech byl pro českou ekonomiku charakteristický poměrně rychlý růst mezd. Za poslední dekádu vzrostly nominální mzdy v Česku o 59 procent, což znamená nárůst o 14 159 Kč.
V
Cena emisních povolenek v EU vystoupila
24.11.2021
Cena emisních povolenek v Evropské unii dnes poprvé překročila hranici 70 eur (zhruba 1780 Kč) za tunu, ukazují grafy. Růst cen povolenek je jedním z faktorů, které přispívají k růstu cen energií.
Cena se dopoledne vyšplhala až na 70,43 eura za tunu, později mírně klesla a kolem poledne se pohybovala v blízkosti 69,90 eura za tunu.
Do cen se promítlo chladné počasí a nižší výkon větrných elektráren. Tím stoupla výroba energií pomocí fosilních paliv a následně se zvýšila poptávka po povolenkách, řekla agentuře Reuters analytička společnosti Refinitiv Ingvild Sorhusová.
Systém obchodování s povolenkami je hlavním nástrojem EU k omezování emisí skleníkových plynů, zprovozněn v roce 2005.
V
Růst cen v Evropské unii opět zrychlil
17.11.2021
Růst cen v Evropské unii poháněný zejména pokračujícím zdražováním energií v říjnu prudce zrychlil a nabral nejvyšší tempo od doby před finanční krizí z roku 2008. Meziroční míra inflace dosáhla 4,4 procenta, čímž převýšila zářijovou hodnotu o osm desetin bodu. Ve své závěrečné zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat.
V zemích eurozóny rostly ceny o 4,1 procenta, zatímco v září tam inflace činila 3,4 procenta. Růst cen tak již třetí měsíc v řadě výrazně překračuje dvouprocentní cíl Evropské centrální banky (ECB), která však výzvy ke zpřísnění měnové politiky odmítá.
Tempo zdražování energií, jehož dopady na obyvatele se snaží zmírňovat vlády většiny členských zemí, zrychlilo v říjnu na 23,7 procenta, zatímco v září šly ceny vzhůru o 17,6 procenta. Mírně se zvýšila i inflace u služeb, které meziročně zdražily o 2,1 procenta. Naopak u potravin, alkoholu a tabákových výrobků zdražování proti září o desetinu procentního bodu zpomalilo na 1,9 procenta.
Zdražování energií doléhá také na německé domácnosti
04.11.2021
Domácnosti v Německu, stejně jako v Česku a dalších evropských zemích, letos čelí prudkému zdražování energií.
Náklady na ně Němcům během letošního ledna až září stouply v průměru skoro o pětinu (18,6 procenta). A vlna zdražování podle ekonomů jen tak neopadne. Města a obce v sousední zemi i mnozí politici volají po urychleném zásahu státu hlavně na pomoc domácnostem s nízkými příjmy.
V