Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
ECB ukončí nouzový pandemický program nákupů dluhopisů
17.12.2021
Evropská centrální banka (ECB) na konci března ukončí nákupy dluhopisů v rámci pandemického programu PEPP, který má k dispozici 1,85 bilionu eur (46,8 bilionu korun). Banka ve čtvrtek oznámila, že v prvním čtvrtletí bude podle očekávání nákupy postupně utlumovat, v průběhu roku ale bude ekonomiku dál podporovat jinými nástroji, i když program PEPP už skončí. ECB tak potvrdila svůj uvolněný pohled na inflaci, která podle ní postupně odezní.
Centrální banka tak naznačila, že jakýkoli odchod z léta trvající uvolněné měnové politiky bude jen pozvolný. ECB se prostřednictvím uvolněné měnové politiky snažila podporovat oživování ekonomiky eurozóny z útlumu způsobeného pandemií covidu-19. V poslední době však čelila tlaku na zpřísňování politiky v důsledku sílícího růstu spotřebitelských cen.
Meziroční míra inflace v eurozóně v listopadu vystoupala na 4,9 procenta, a dostala se tak na nejvyšší hodnotu od zavedení společné evropské měny euro před dvaceti lety. Nacházela se také vysoko nad dvouprocentním cílem ECB.
Centrální banka také uvedla, že nákupy aktiv v rámci jejího staršího programu APP se počínaje druhým čtvrtletím zvýší na 40 miliard eur měsíčně. Ve třetím kvartálu pak budou činit 30 miliard eur za měsíc a od října zůstanou na 20 miliardách eur – a to tak dlouho, jak to bude nutné.
Nákupy dluhopisů pomáhají státům i firmám. Za situace, kdy je centrální banka velkým kupcem na trhu, nemusí za své cenné papíry nabízet tak vysoké úrokové sazby. ECB nakoupila v rámci programu PEPP hlavně státní dluhopisy, na což vynaložila zhruba 1,6 bilionu eur.
V
Volání v EU bude dál bez poplatků
10.12.2021
Zákazníci evropských telefonních operátorů budou moci volat ve všech zemích Evropské unie za stejné ceny jako doma nejméně do roku 2032. Na prodloužení dosavadních pravidel, která ruší roamingové poplatky, se ve čtvrtek dohodli zástupci členských států s Evropským parlamentem.
Unie se na zrušení vysokých poplatků dohodla v roce 2017, tehdejší úprava ale platí jen do června příštího roku. Zástupci států proto s europoslanci vyjednávali o jejím prodloužení, na kterém se přes spory o detaily bez větších obtíží domluvili.
"Zákazníci i firmy budou moci nadále využívat tuto podstatnou výhodu, která je v souladu s jednou z našich základních hodnot - volným pohybem lidí v rámci EU," komentoval dohodu slovinský ministr pro administrativu Boštjan Koritnik, který vedl za členské země vyjednávání s europoslanci.
Zástupci Evropského parlamentu chtěli navíc prosadit výrazné omezení poplatků při volání do zahraničí, což se jim ale nakonec nepodařilo. Evropská komise ale podle čtvrteční dohody v roce 2023 zhodnotí, zda je namístě navrhnout jejich redukci nebo zákaz.
"Zákazníci i firmy budou moci nadále využívat tuto podstatnou výhodu, která je v souladu s jednou z našich základních hodnot - volným pohybem lidí v rámci EU," komentoval dohodu slovinský ministr pro administrativu Boštjan Koritnik, který vedl za členské země vyjednávání s europoslanci.
Zástupci Evropského parlamentu chtěli navíc prosadit výrazné omezení poplatků při volání do zahraničí, což se jim ale nakonec nepodařilo. Evropská komise ale podle čtvrteční dohody v roce 2023 zhodnotí, zda je namístě navrhnout jejich redukci nebo zákaz.
V
Češi bohatnou dvojnásobně rychleji než eurozóna
03.12.2021
Čistý průměrný disponibilní příjem, které představuje příjmy jednotlivce očištěné o daně a další odvody, stoupl v Česku za posledních deset let o 29,8 procenta. To je výrazně nad průměrem zemí eurozóny, kde vzrostl o 16,1 procenta. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus.
"Mnohem více než Češi si však přilepšili obyvatelé Polska, kterým za poslední dekádu vzrostl čistý disponibilní příjem o téměř 60 procent," řekla analytička Cyrrusu Anna Píchová. Podobně rychlé tempo zaznamenali také Maďaři. Naopak na Slovensku byl růst čistého disponibilního příjmu dokonce pod průměrem eurozóny a dosáhl jen 10,3 procenta, což odpovídá tempu růstu o jedno procento ročně.
V pondělí informoval Český statistický úřad ve Statistické ročence 2021 o tom, že životní úroveň v Česku se i přes pandemii koronaviru loni opět přiblížila průměrné úrovni zemí EU. Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly stoupl loni na 94 procent EU z předchozích 92 procent. Česko je tak na úrovni Itálie a nad úrovní Portugalska (77 procent) a Španělska (86 procent).
Píchová uvedla, že v uplynulých deseti letech byl pro českou ekonomiku charakteristický poměrně rychlý růst mezd. Za poslední dekádu vzrostly nominální mzdy v Česku o 59 procent, což znamená nárůst o 14 159 Kč.
V
Cena emisních povolenek v EU vystoupila
24.11.2021
Cena emisních povolenek v Evropské unii dnes poprvé překročila hranici 70 eur (zhruba 1780 Kč) za tunu, ukazují grafy. Růst cen povolenek je jedním z faktorů, které přispívají k růstu cen energií.
Cena se dopoledne vyšplhala až na 70,43 eura za tunu, později mírně klesla a kolem poledne se pohybovala v blízkosti 69,90 eura za tunu.
Do cen se promítlo chladné počasí a nižší výkon větrných elektráren. Tím stoupla výroba energií pomocí fosilních paliv a následně se zvýšila poptávka po povolenkách, řekla agentuře Reuters analytička společnosti Refinitiv Ingvild Sorhusová.
Systém obchodování s povolenkami je hlavním nástrojem EU k omezování emisí skleníkových plynů, zprovozněn v roce 2005.
V