Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Každý dostane 1200 eur měsíčně
11.11.2020
Šťastnější, svobodnější a kreativnější společnost, která se nebude trápit strachem o zajištění živobytí. To je podle zastánců nepodmíněného příjmu hlavní výhoda navrhované revoluce v sociálním zabezpečení. Jak by takový život vypadal, si od jara nadcházejícího roku mohou vyzkoušet rovněž obyvatelé Německa, kde je úterý 10. listopadu poslední možností přihlásit se do takové studie.
Zajímavostí experimentu, který už v různých podobách vyzkoušelo několik států, je fakt, že financován bude výhradně ze soukromých zdrojů, nikoli z veřejného rozpočtu. Vědci pro výzkum hledají přinejmenším 122 lidí, kteří po tři roky budou dostávat bez jakýchkoli podmínek 1200 eur (asi 31 800 Kč). "Nebudete za to muset dělat vůbec nic, jen během tří let vyplnit sedm on-line dotazníků," uvádějí odborníci. Lidí, kteří dotaci k bezstarostnějšímu životu budou dostávat, může být více, pokud projekt dostane od sponzorů další finance.
V
Evropská komise zmírnila odhad propadu české ekonomiky
09.11.2020
České hospodářství čeká letos kvůli omezením spojeným s šířením nového koronaviru propad o 6,9 procenta, což je ale zlepšení proti dřívějším odhadům. Evropská komise (EK) ve své makroekonomické prognóze naopak zhoršila vyhlídky oživení české ekonomiky na příští rok, kdy by se hrubý domácí produkt (HDP) měl zvýšit o 3,1 procenta. To je o 1,4 procentního bodu méně, než předpovídala komise v létě.
Pomalejší proces hospodářského zotavení podle komise souvisí se současnou druhou vlnou pandemie, kvůli níž česká vláda stejně jako na jaře přistoupila k výraznému omezení ekonomických aktivit.
"Prognóza Evropské komise pro ČR se zdá prozatím mírně optimističtější, než činí současné odhady na trhu. To je patrně dáno tím, že prognóza je postavena na datech do 22. října, a v případě tuzemské ekonomiky tak ještě plně nezohlednila další zpřísnění ekonomických restrikcí z předminulého týdne, jelikož v té době již byly odhady prognózy hotové," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
V
Menu Hledat Evropská komise zmírnila odhad propadu české ekonomiky
06.11.2020
České hospodářství čeká letos kvůli omezením spojeným s šířením nového koronaviru propad o 6,9 procenta, což je ale zlepšení proti dřívějším odhadům. Evropská komise (EK) ve své makroekonomické prognóze naopak zhoršila vyhlídky oživení české ekonomiky na příští rok, kdy by se hrubý domácí produkt (HDP) měl zvýšit o 3,1 procenta. To je o 1,4 procentního bodu méně, než předpovídala komise v létě.
Pomalejší proces hospodářského zotavení podle komise souvisí se současnou druhou vlnou pandemie, kvůli níž česká vláda stejně jako na jaře přistoupila k výraznému omezení ekonomických aktivit.
"Prognóza Evropské komise pro ČR se zdá prozatím mírně optimističtější, než činí současné odhady na trhu. To je patrně dáno tím, že prognóza je postavena na datech do 22. října, a v případě tuzemské ekonomiky tak ještě plně nezohlednila další zpřísnění ekonomických restrikcí z předminulého týdne, jelikož v té době již byly odhady prognózy hotové," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
V
Německo na rozdíl od Česka reaguje brzy
30.10.2020
Německo, která má násobně méně případů koronaviru na 100 tisíc obyvatel než Česko, razantně reaguje na šíření nákazy. Od pondělí Berlín přijímá přísnější karanténní opatření, než v počátcích druhé vlny zaváděla česká vláda. Nařízení v rozhovoru pro Aktuálně.cz hodnotí německý vědec Dirk Brockmann, který se věnuje modelování a předpovídání šíření infekčních nemocí.
Německo zavádí takzvaný lockdown. Celý listopad budou zavřená divadla, kina, bazény, fitcentra i restaurace a kavárny. Potkat se bude smět nanejvýš deset lidí, a to ne z víc než dvou domácností. Sama kancléřka nová opatření označila za velmi tvrdá, zavádí je navíc v situaci, kdy je na tom Německo mnohem lépe než třeba Česko. Jakými modely nebo odhady německá vláda jejich zavedení odůvodnila?
Pro modelování šíření epidemie existuje po celém světě celá řada přístupů a předpovědí. Většina z nich nicméně shodně ukazuje, že intenzivní a časově ohraničené lockdowny fungují lépe než slabší opatření platná delší dobu.
V