Daňové změny 2025
04.12.2024
Od 1. ledna 2025 vstoupí v účinnost řada nových daňových opatření, která přinášejí významné změny pro jednotlivce i firmy.
• Nový limit pro zdravotní výdaje
Zaměstnancům přináší novela možnost osvobození benefitů v podobě zdravotnických služeb a prostředků až do výše průměrné mzdy, což umožní větší podporu zdraví zaměstnanců. Zůstává však původní limit pro ostatní benefity.
• Nové limity pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů
„Jednou z nejvýraznějších změn, kterou novela přináší, je omezení dosud neomezeného daňového osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Od ledna 2025 bude platit roční limit 40 milionů Kč na osvobozené příjmy. Toto omezení se týká brutto příjmů a zahrnuje veškeré prodeje, které splňují podmínky časového testu, tedy 3 roky u cenných papírů, 5 let u podílů,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group.
Důležitým aspektem je, že rozhodující bude datum přijetí příjmů, nikoli datum uzavření smlouvy o prodeji. Pokud například prodávající uzavře smlouvu v roce 2024, ale finanční prostředky obdrží až v roce 2025, bude nový limit aplikován i na tento příjem. Pro příjmy nad limit 40 milionů Kč bude možné využít daňově uznatelný náklad – buď ve formě nabývací ceny cenného papíru nebo podílu, nebo v podobě tržní hodnoty stanovené k 31. prosinci 2024. Možnost uplatnění tržní hodnoty však vyžaduje znalecký posudek, což představuje další náklad pro poplatníky.
• Změna pravidel pro obrat a nové povinnosti pro plátce
„Pro plátcovství k dani z přidané hodnoty (DPH) přicházejí zásadní změny, které budou mít dopad zejména na podnikatele. Od roku 2025 se bude obrat počítat na základě kalendářního roku místo dosavadního období 12 po sobě jdoucích měsíců. Limit pro povinnost registrovat se k DPH zůstává dva miliony Kč. Dále je zaveden nový obratový limit 2 536 500 Kč, po jehož překročení se osoba povinná k dani stává plátcem DPH ihned následující den,“ dodává Michal Jelínek.
„Mezi další změny patří prodloužení lhůty pro uplatnění nároku na odpočet DPH, vracení uplatněného odpočtu v případě nezaplacení do šesti měsíců od splatnosti, a také nové možnosti uplatnění odpočtu při registraci nového plátce,“ uvádí Jelínek.
• Osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv
Zcela novou oblastí daňové legislativy je osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv u fyzických osob. Dle nového návrhu by měly být příjmy z prodeje kryptoaktiv osvobozeny do limitu 100 000 Kč ročně, nebo pokud držení kryptoaktiv přesáhne dobu tří let. Tento krok reaguje na rostoucí význam kryptoaktiv a přibližuje legislativu evropským standardům.
„Pro fyzické osoby znamená tato změna daňové zvýhodnění při obchodování s kryptoaktivy, ale současně bude existovat roční souhrnný limit 40 milionů Kč, který zahrnuje příjmy z prodeje kryptoaktiv, cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Novela však neumožňuje uplatnit tržní hodnotu kryptoaktiv jako daňový náklad, jako je tomu u cenných papírů nebo podílů,“ říká Jelínek.
• Úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců
K dalším změnám patří úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců, která má zaměstnavatelům umožnit návrat ke způsobu zdanění platnému do roku 2023. „Zaměstnavatelé budou mít možnost zvolit, zda chtějí zdanění odložit, nebo zdanit příjem již v okamžiku, kdy zaměstnanec akcie či opce nabude. Cílem této změny je snížení administrativní náročnosti spojené s novým režimem odloženého zdanění zavedeného v roce 2024,“ komentuje Michal Jelínek z V4 Group.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Průměrná mzda se zvýšila o čtyři procenta
05.12.2016
růměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27 220 korun, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace, se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom v pondělí Český statistický úřad. Růst mzdy se shoduje s odhady analytiků.
Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián mezd, tedy prostřední hodnota, činil ve sledovaném období 23 527 korun a proti loňskému třetímu čtvrtletí byl vyšší o 5,1 procenta. U mužů dosáhl 25 720 korun, u žen byl o 4759 korun nižší. Medián představuje číslo, kdy polovina hodnot mezd je vyšší než tento údaj, a druhá polovina zase nižší. Výdělky v podnikatelské i nepodnikatelské sféře rostly zhruba stejně. V podnikatelské stoupla průměrná mzda o 4,5 procenta a po odečtení inflace o čtyři procenta, zatímco v nepodnikatelské oblasti nominální nárůst činil 4,6 procenta a reálný 4,1 procenta.
zdroj: ihned.cz
Zálohy na pojistné v roce 2017
01.12.2016
Kdy OSVČ není povinna platit zálohy na pojistné v roce 2017?
Osoby samostatně výdělečně činné, jako jediná ze skupin plátců ve zdravotním pojištění, platí pojistné formou záloh (je-li to jejich povinností) a případného doplatku pojistného. Pokud se však u OSVČ jedná o samostatnou výdělečnou činnost jako jediný (případně při souběhu se zaměstnáním hlavní) zdroj příjmů, pak musejí být pravidelně každý měsíc placeny alespoň minimální zálohy, což je od ledna 2017 částka 1 906 Kč. Naopak, v roce 2017 (reálně pak od roku 2013) neplatí pro OSVČ ve zdravotním pojištění maximální vyměřovací základ, což znamená, že po toto období není omezena horní hranice placené zálohy a ani celkové částky pojistného za rozhodné období kalendářního roku.
Odvod pojistného za zaměstnance od ledna 2017
30.11.2016
Zaměstnání, které trvá po celý kalendářní měsíc.
Trvá-li zaměstnání po celý kalendářní měsíc, musí být od ledna 2017 odvedeno zaměstnavatelem za zaměstnance pojistné nejméně z vyměřovacího základu 11 000 Kč, tedy v částce pojistného alespoň 1 485 Kč v situaci, kdy zaměstnanec není jako výjimka vyjmenován v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.
Sleva na dani za vyživované dítě v r. 2017
29.11.2016
Slevu na dani lze uplatnit pouze, žije-li vyživované dítě s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.
Slevu lze uplatnit za vyživované dítě poplatníka, pokud se nejedná o vnuka nebo vnuka druhého z manželů. Za vnuka nebo vnuka druhého z manželů lze slevu uplatnit pouze, pokud jsou v péči, která nahrazuje péči rodičů. Za každé vyživované dítě lze uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy, tj. v r. 2014 do výše 8 500 Kč, v r. 2015 do výše 9 200 Kč, v r. 2016 do výše 9 900 Kč a v r. 2017 v souladu s nařízením vlády č. 336/2016 Sb., do výše 11 000 Kč.