Mzdy letos navyšuje 85 procent výrobních firem
08.04.2025
Mzdy zaměstnancům letos v Česku zvyšuje 85 procent výrobních, velkoobchodních a logistických firem. Průměrné zvýšení činí 4,8 procenta, což je méně než loňských 5,5 procenta. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Hofmann Personal, kterého se zúčastnilo 255 respondentů z řad personalistů mezi výrobními, velkoobchodními a logistickými firmami v Česku s více než stovkou zaměstnanců. "Je pozitivní, že podniky navyšují mzdy, i když tempo růstu je nižší než průměr celé ekonomiky. Podle dat Českého statistického úřadu se meziročně průměrná nominální měsíční mzda v ekonomice zvýšila o 7,2 procenta. Spotřebitelské ceny se za toto období zvýšily o tři procenta, reálně tak mzda vzrostla o 4,2 procenta. Zaměstnanci ve zkoumaných podnicích si tak reálně si polepšili o 1,8 procenta," uvedla ředitelka Hofmann Personal Gabriela Hrbáčková.
Nižší stavy zaměstnanců hlásí 28 procent firem. Naopak 21 procent podniků uvádí, že letos zaměstnance přibíralo. Podle úřadu práce míra nezaměstnanosti vzrostla meziročně o 0,3 procentního bodu na 4,3 procenta v lednu 2025. To naznačuje, že pracovní trh dokáže propouštěné pracovníky dobře absorbovat. "I když téměř třetina firem hlásí nižší stavy, na celkové nezaměstnanosti se tento trend výrazně neprojevuje. Zaměstnanci si nacházejí nové uplatnění, což ukazuje na přetrvávající poptávku po pracovní síle," doplnila Hrbáčková.
Průzkum ukázal na to, že zhoršení ekonomické situace očekává především 27 procent firem s německým vlastníkem, a to kvůli obavám z možné krize v Německu. Největší obavy z poklesu poptávky mají podniky v automobilovém a lehkém průmyslu, stejně jako větší firmy s více než 500 zaměstnanců. Firmy z velkoobchodu, logistiky a služeb, které rovněž očekávají zhoršení ekonomické situace, za hlavní příčinu svých obav považují inflaci.
reklama
I přes propouštění většina firem, 62 procent, stále čelí nedostatku určitých typů zaměstnanců, zejména kvalifikovaných dělníků. Data úřadu práce ukazují změny ve struktuře nezaměstnaných podle délky setrvání v jeho evidenci. Podíl těch, kteří jsou bez práce méně než tři měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných klesl o 3,6 procentního bodu na 33,2 procenta. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než rok, vzrostl o 2,3 procentního bodu na 30,7 procenta.
Průměrná mzda v Česku se v loňském roce zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 46 165 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3044 korun. Reálně po zohlednění inflace průměrná mzda po předchozích dvou letech poklesu loni vzrostla o 4,6 procenta, vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Senát schválil nová pravidla takzvaného kurzarbeitu
14.06.2021
Novelu dostane k podpisu prezident. Tuto zkrácenou práci se státním příspěvkem by mohla po dohodě v tripartitě zavést vláda. Lidé by v době výpadku dostávali za neodpracovanou dobu 80 procent výdělku. Stát by poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy.
Zaměstnanci by doma mohli být jeden den až čtyři dny v týdnu. Opatření upravuje novela o zaměstnanosti a k tomu, aby začala platit, musí ji podepsat prezident. Ministryně práce Jana Maláčová senátorům řekla, že návrh kurzarbeitových pravidel má podporu odborů i zaměstnavatelů. Kurzarbeit prošel Senátem! V době krize zajistí firmám 80 % nákladů na náhrady mzdy a odvody a zaměstnanci si udrží práci a příjem. Čas, kdy nepracují, mohou využít na vzdělávání. Jsem si jistá, že se ta roční práce vyplatila a když bude třeba, Kurzarbeit nám dobře poslouží!
V
Podporu loni dostávalo 35 procent nezaměstnaných
07.06.2021
Podporu v nezaměstnanosti dostává v Česku 35 procent lidí bez práce. Podíl loni klesl. Člověk bez místa pobíral měsíčně v průměru 8534 korun. Na tuto částku nedosáhlo 58 procent uchazečů o zaměstnání. Nejčastěji loni lidé měli buď víc než 11 501 korun, nebo mezi 3501 a 4500 korunami. Vyplývá to z analýzy vývoje zaměstnanosti za loňský rok, kterou připravilo ministerstvo práce. S výsledky by se měla v pondělí seznámit vláda.
Podpora odpovídá určitému procentu z výdělku. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) před rokem po nástupu epidemie řekla, že při skokovém růstu nezaměstnanosti navrhne navýšení částky. Podíl lidí bez práce se ale zvedl v minulém roce mírně. V průměru dosahoval 3,5 procenta, meziročně byl tak vyšší o 0,7 procentního bodu. Na konci prosince činila nezaměstnanost 4,0 procenta. Úřady evidovaly 292 500 uchazečů o zaměstnání. O rok dřív jich bylo o 76 500 méně, nezaměstnanost tehdy dosahovala 2,9 procenta. Na podpory stát v minulém roce vydal 10,57 miliardy korun. Meziročně je částka o 30 procent vyšší, tedy o 2,42 miliardy korun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Plánovaná konsolidace veřejných financí je nedostatečná
07.06.2021
Plánovaná konsolidace veřejných financí tak, jak ji chystá ministerstvo financí, je nedostatečná. Výpočty Národní rozpočtové rady totiž ukazují, že dosažení tzv. dluhové brzdy ve výši 55 procent HDP nastane pravděpodobně již v roce 2024. Navíc jsou přijímána a navrhována další daňová a výdajová opatření, která dodatečně zvyšují již existující nerovnováhu veřejných financí, což je podle rady nezodpovědné.
S
Daňové fígle nadnárodních firem stojí Česko miliardy
04.06.2021
Na první pohled nevinný název převodní ceny ve skutečnosti znamená miliardové ztráty pro státní rozpočet a přelévání zisků nadnárodních firem do daňových rájů. Obcházení daňové povinnosti spočívá v tom, že pobočka sídlící v zemi s nízkým zdaněním fakturuje své sesterské firmě například prodej zboží nebo poskytnutí poradenství za přemrštěné ceny. Tím zisky odcházejí bez zdanění ze země, kde vznikly.
Stát se tomu snaží zabránit kontrolou, zda účtované ceny odpovídají obvyklým taxám. Jen za loňský rok tak finanční správa doměřila téměř 1,4 miliardy korun. Experti však upozorňují, že částka je jenom malým dílem toho, co prostřednictvím převodních cen opustí Česko bez odvedené daně.
V