Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Průměrná mzda v 1. čtvrtletí letošního roku reálně klesla
08.06.2022
Průměrná mzda v Česku v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 7,2 procenta na 37.929 Kč. Zaměstnanci si tak polepšili v průměru o 2533 korun. Po započtení inflace ale měsíční výdělek ve srovnání se stejným obdobím loňského roku průměrně klesl o 3,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Vysoká inflace podle ekonomů bude růst mezd znehodnocovat celý letošní rok, přičemž v druhém čtvrtletí lze čekat ještě větší reálný pokles.
"V 1. čtvrtletí 2022 byla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců 37.929 Kč, to je o 7,2 procenta více než ve stejném období roku 2021. Spotřebitelské ceny se ale v tomto období zvýšily o 11,2 procenta, a proto mzda reálně klesla, tentokrát o 3,6 procenta," uvedla vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová. Zhruba dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl za první tři měsíce tohoto roku meziročně o 6,6 procenta na 31.923 korun. U mužů dosáhl 34.362 Kč, u žen byl 29.262 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 16.733 a 60.467 korunami měsíčně. Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezonních vlivů dvě procenta, uvedli statistici. Objem mezd se zvýšil o 4,8 procenta, počet zaměstnanců vzrostl o 0,8 procenta.
S
Vláda schválila návrh zákona o vyplacení příspěvku na dítě
02.06.2022
Rodiny s loňským příjmem do milionu korun hrubého by mohly začít ve druhé polovině letních prázdnin dostávat 5000 korun na děti, kterým nebude 1. srpna ještě 18 let. Domácnosti, které pobírají přídavky na děti, by měly podporu získat automaticky. Ostatní rodiče o ni budou žádat.
Návrh zákona o vyplacení jednorázového příspěvku schválila podle informací ČTK vláda. Dávkou chce zmírnit dopady zdražování na rodiny. Normu dostane teď k projednání Sněmovna. Opozice už ohlásila, že bude navrhovat změny. Na vyplacení 5000 korun na dítě se vláda shodla 27. dubna. Návrh zákona začala projednávat minulý týden. Kvůli vážným výhradám některých resortů a legislativců debatu přerušila. Dnes schválila novou verzi. Proti původní předloze se v ní výrazně rozšiřuje výčet příjmů, které se do milionové hranice mají započítat. Upravuje se i proces. Dávku mohou dostat také cizinci. Naopak z normy vypadla možnost, že by vláda mohla vyplacení jednorázového příspěvku zopakovat.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Sněmovna schválila opakování tzv. milostivého léta v exekucích
02.06.2022
Někteří dlužníci v exekuci zřejmě znovu dostanou šanci splatit vymáhané peněžité závazky bez úroků nebo penále. Předpokládá to vládní předloha, kterou schválila Sněmovna zrychleně už v úvodním kole.
Hlasovalo pro ni 152 ze 153 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opakování takzvaného milostivého léta bude trvat tři měsíce od září. Umožní lidem zbavit se vymáhaných dluhů u veřejných institucí a státních či polostátních firem. Předlohu nyní dostanou k posouzení senátoři.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Na seznam nespolehlivých plátců DPH bylo zařazeno cca 32 000 firem a podnikatelů
02.06.2022
Na seznam nespolehlivých plátců daně z přidané hodnoty (DPH) bylo v Česku zařazeno zhruba 32.000 firem a podnikatelů, někteří již několikrát. V samotném květnu přibylo přes 400 nespolehlivých plátců. Zhruba 17.500 nespolehlivých plátců DPH má sídlo v Praze, přičemž pětina z nich sídlí pouze na deseti adresách.
V Brně na pěti adresách sídlí více než třetina všech nespolehlivých plátců DPH, kteří mají sídlo v Brně. Jde o 1262 firem z více než 3500. Vyplývá to z analýzy CRIF, o které společnost informovala v tiskové zprávě. Z analýz dále vyplývá, že zařazení firem do registru nespolehlivých plátců DPH pro většinu z nich znamená konec podnikání. " Za nespolehlivou je považována firma, která nemá v pořádku daňové doklady a úřad jí vyměří daň alespoň 500.000 Kč, a také podnik podezřelý z účasti na podvodu. Za nespolehlivého plátce může být označena i společnost, která opakovaně neplní lhůty pro povinná podání. Nespolehlivou osobou se na základě rozhodnutí správce daně může stát fyzická i právnická osoba. Jde buď o subjekty, které nejsou plátci DPH a závažným způsobem poruší povinnosti vztahující se ke správě daně, nebo o subjekty, jež přestaly být plátcem DPH v okamžiku, kdy byly uvedeny v registru nespolehlivých plátců DPH.
S