Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Ve třetím důchodovém pilíři ubylo letos 32 tisíc účastníků
14.12.2020
Na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému si na konci letošního třetího čtvrtletí spořilo 4,423 milionu lidí. Bylo to o 32.000 méně než na konci loňského roku. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.
S
Zvýšení minimální mzdy
10.12.2020
Vláda schválila zvýšení minimální mzdy pro rok 2021 na 15 200 Kč měsíčně, minimální mzda v roce 2021 bude tedy o 600 Kč vyšší než v roce 2020. Zvýšení minimální mzdy ovlivní zaručenou mzdu pro rok 2021 a také některé parametry výpočtu mzdy v roce 2021.
Výše minimální mzdy ovlivňuje zaručenou mzdu - nejnižší mzdu stanovenou podle profesí a podle složitosti, odpovědnosti a náročnosti práce. Zvýšení minimální mzdy pro rok 2021 znamená tedy také zvýšení zaručené mzdy v roce 2021.
S
Příspěvek důchodcům i valorizace
10.12.2020
O kolik si od nového roku senioři přilepší? Důchodci obdrží do konce roku 2020 jednorázový příspěvek ve výši pěti tisíc korun. Dalšího přilepšení se pak dočkají od 1. ledna 2021, kdy dojde k tzv. valorizaci.
S
Víc než polovina Čechů letos nedosáhne na mzdu, za kterou se dá důstojně žít
09.12.2020
Minimální důstojná mzda je částka, za kterou lidé pracující na plný úvazek zvládnou při stávající hladině cen pokrýt výdaje za všechny běžné věci. V letošním roce tato mzda stoupla na 32 438 Kč hrubého, respektive 37 987 Kč hrubého pro Prahu. Vypočítali ji sociologové z Platformy pro minimální důstojnou mzdu a experti z Nadace Friedricha Eberta.
Minimální důstojná mzda vychází ze zahraničních konceptů takzvané living wage. Pokouší se vyčíslit, jak vysoký by měl být příjem, aby z něj lidé byli schopni pokrýt základní, běžné výdaje a zajistit si tak běžný životní standard pro sebe a svou domácnost. Podle sociologů a dalších expertů z Platformy pro minimální důstojnou mzdu jde letos o částku 32 438 korun měsíčně, v Praze pak o částku 37 987 korun. Z té by měl pracující člověk bez problémů uhradit nájemné či náklady na bydlení, nakoupit potraviny, hygienické potřeby, zaplatit dětem kroužky, pokrýt náklady na telekomunikace a dopravu a odjet jednou za rok na dovolenou.
V