Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Víc než polovina Čechů letos nedosáhne na mzdu, za kterou se dá důstojně žít
09.12.2020
Minimální důstojná mzda je částka, za kterou lidé pracující na plný úvazek zvládnou při stávající hladině cen pokrýt výdaje za všechny běžné věci. V letošním roce tato mzda stoupla na 32 438 Kč hrubého, respektive 37 987 Kč hrubého pro Prahu. Vypočítali ji sociologové z Platformy pro minimální důstojnou mzdu a experti z Nadace Friedricha Eberta.
Minimální důstojná mzda vychází ze zahraničních konceptů takzvané living wage. Pokouší se vyčíslit, jak vysoký by měl být příjem, aby z něj lidé byli schopni pokrýt základní, běžné výdaje a zajistit si tak běžný životní standard pro sebe a svou domácnost. Podle sociologů a dalších expertů z Platformy pro minimální důstojnou mzdu jde letos o částku 32 438 korun měsíčně, v Praze pak o částku 37 987 korun. Z té by měl pracující člověk bez problémů uhradit nájemné či náklady na bydlení, nakoupit potraviny, hygienické potřeby, zaplatit dětem kroužky, pokrýt náklady na telekomunikace a dopravu a odjet jednou za rok na dovolenou.
V
V porovnání se sousedy rostou mzdy v Česku nejrychleji
07.12.2020
Za poslední dekádu vzrostly mzdy v Česku o 51 procent, což je v porovnání se sousedními státy nejvíce. Tuzemské mzdy rostou téměř dvakrát rychleji než v Německu nebo na Slovensku. Vyplývá to z analýzy brokerské společnosti Purple Trading. Z pohledu růstu mezd jsou na tom o něco hůře země platící eurem.
Nejpomalejší růst mezd je v rámci sousedského srovnání v Německu, kde to bylo za posledních 10 let o 26,5 procenta, což je téměř dvakrát méně než v Česku. Následuje Slovensko s růstem o 27,1 procenta, kde tempo výrazně zpomalilo v roce 2008 právě s nástupem eura, a Polsko s 34 procenty. V Rakousku vzrostly mzdy od roku 2010 o 36,9 procenta. Nominálně je ovšem Česko hluboko pod Německem, kde hrubá měsíční mzda dosahuje 106 436 korun, což je o 193 procent více než v tuzemsku.Následují Rakousko s průměrnou mzdou 100 321 korun a Česko s 34 271 korun. V Polsku je měsíční mzda 29 591 korun a na Slovensku 27 025 korun, tedy o 13,7 procenta, respektive 21,1 procenta méně než v ČR.
V
Krize nekrize, mzdy v Česku dál rostou
04.12.2020
Průměrná mzda v Česku letos ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 35 402 korun. Zaměstnanci tak brali o 1716 Kč hrubého více než před rokem. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stouply platy o 1,7 procenta. V pátek o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Proti druhému čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezonních vlivů 5,8 procenta.
Medián mezd za období od začátku července do konce září činil 31 183 Kč. Meziročně byl vyšší o 5,1 procenta. Medián představuje údaj uprostřed hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší. Analytik BH Securities Štěpán Křeček k tomu doplnil, že většina zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhne, protože její hodnota je zkreslena vysoko příjmovými skupinami obyvatel, a vhodnějším ukazatelem pro zjištění mzdy, je proto právě medián.
V
Zeman chce vetovat daňový balíček
02.12.2020
Prezident Miloš Zeman se rozhodl vetovat daňový balíček, který obsahuje mimo jiné zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb z příjmu 15 a 23 procent. Důvodem je pozměňovací návrh v balíčku, který zvyšuje daňovou slevu na poplatníka. Prezident to oznámil ministryni finací Aleně Schillerové (za ANO), kterou v úterý přijal na Pražském hradě. Na Twitteru to uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Zvýšení daňové slevy na poplatníka podle Zemana výrazně narušuje rozpočtovou stabilitu. Zeman je také nespokojen s tím, že navzdory dohodě balíček neobsahuje zrušení superhrubé mzdy a zavedení nových sazeb daně z příjmu pouze na dva roky. O daňovém balíčku má teprve jednat Senát, a to 10. prosince.
Sněmovna schválila v daňovém balíčku nejen zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu na 15 a 23 procent, ale i zvýšení daňové slevy na poplatníka na 34 125 korun. To by znamenalo příští rok propad příjmů veřejných rozpočtů zhruba o 130 miliard korun. Následně premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl senátorům, aby při projednávání balíčku slevu na poplatníka zrušily. Zároveň navrhl nově kompenzovat výpadky příjmů obcí a krajů 20 miliardami korun ročně, a to po dobu dvou let.
V