Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Důchodci dostanou v prosinci jednorázově 5000 korun
24.11.2020
Všichni důchodci dostanou v prosinci jednorázově 5000 korun. Vládní návrh zákona, který výplatu příspěvku předpokládá, podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Rozpočtové náklady se odhadují na 15 miliard korun.
S
Česko má nové sazby nejdůležitější daně
20.11.2020
Zdaňování takzvané superhrubé mzdy v tuzemsku po 13 letech skončí. Sněmovna na nočním jednání přijala návrh premiéra Andreje Babiše (ANO), který toto zdaňování ruší. Místo toho se má od příštího roku zdaňovat pouze hrubá mzda sazbou 15 procent a u lidí se mzdou nad 140 000 Kč měsíčně sazbou 23 procent. Spočítejte si na naší kalkulačce, o kolik korun si přilepšíte, pokud Senát změny potvrdí.
Sněmovna schválila také návrh pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka na zvýšení základní daňové slevy na poplatníka. Dosud činí 24 840 korun a nově by měla odpovídat průměrné hrubé mzdě za předminulý rok. Poslanec uvádí, že v roce 2021 by činila sleva 34 125 korun. Měsíční zvýšení tak představuje změnu z 2 070 Kč na přibližně 2 843 korun. I tuto změnu už zachycuje naše kalkulačka. Nový koncept daně z příjmů fyzických osob spočívá ve zrušení superhrubé mzdy a zavedení daňové progrese. "Daňové sazby by měly být nastavené tak, aby příliš nezatěžovaly poplatníka, ale aby došlo k získání dalších dodatečných prostředků, zejména z vyššího zdanění vyšších příjmů. Daňové sazby jsou nastaveny ve výši 15 a 23 procent, základem daně by byl hrubý příjem," vysvětluje daňový expert Michal Jelínek ze společnosti V4 Group.
V
Zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2021
18.11.2020
Vláda rozhodla o zvýšení minimální mzdy na částku 15 200 Kč. S účinností od 1. ledna 2021 se zvyšuje minimální mzda na částku 15 200 Kč. Od tohoto data se zvyšuje minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance (zaměstnavatele) a také je tradičně vyšší minimální záloha OSVČ.
Dále se zvyšuje platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů, jakož i platba státu zdravotním pojišťovnám za tzv. „státní pojištěnce“ včetně navazujícího zvýšení odpočitatelné částky příjmu za podmínek specifikovaných v ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. A také se na 3 500 Kč zvyšuje částka rozhodná pro vznik zaměstnání u vybraných skupin osob jako zaměstnanců.
Složitěji než na jaře. Kdo může nyní žádat o státní pětistovku denně
16.11.2020
Od pondělka začíná finanční správa vyřizovat žádosti o kompenzační bonus ve výši 500 korun na den. Na rozdíl od jarní pomoci ovšem tato pomoc míří jen k podnikatelům a lidem pracujícím na dohody, jejichž práce byla omezena říjnovými vládními restrikcemi. Nejvíc dostanou provozovatelé restaurací a barů, méně pak lidé nabízející služby.
Žádosti přijímá finanční správa už několik dní, vyřizovat je začne v pondělí. Konečně totiž finanční pomoc osobám samostatně výdělečně činným, majitelům malých s. r. o. do maximálně dvou společníků a také dohodářům prošla schvalovacím procesem. Peníze začne úřad vyplácet zhruba za týden. Jenže řada podnikatelů a lidí, kteří pracují na dohody, neví, zda o podzimní kompenzační bonus mohou vůbec žádat a za kolik dní mají náhradu ušlého zisku požadovat. V úředních zprávách se objevuje termín od 5. října do 4. listopadu a pak od 5. do 21. listopadu. To je termín vyhlášení nouzového stavu, nejde tedy o termín poskytnutí pomoci. "Bonus bude přiznán jen za ty dny, kdy došlo k bezprostřednímu zákazu či omezení jejich činnosti," píše ministerstvo financí. A uvádí příklady: Provozovatel restaurace má nárok na podporu od začátku nouzového stavu, tedy od 5. října, neboť na něj se již vztahovala omezení z doby před vyhlášením nouzového stavu, byť se jednalo o mírnější omezení otevírací doby.
V