Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Daně mají letos řadu úlev
08.04.2020
Zatímco podání daňových přiznání stejně jako platby záloh na pojistné na sociální a zdravotní si lidé kvůli pandemii koronaviru mohou bez sankce odložit, u daně z přidané hodnoty téměř žádné úlevy neplatí. Řekla to v on-line rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz daňová expertka Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Většina Čechů už by měla nyní daňové povinnosti vyřešené a přiznání odevzdané. Koronavirus vše změnil, vláda uvolnila termíny a nabídla řadu zvýhodnění pro lidi v paralyzované ekonomice. Jen na to DPH pozapomněla. "V oblasti DPH jsou přijatá opatření prozatím vcelku limitovaná. Jedná se o automatické prominutí pokuty ve výši 1 000 Kč za pozdní podání kontrolního hlášení, pokud toto hlášení mělo být podáno v období od 1. března do 31. července 2020. Dále bude možné prominout i další pokuty za nepodání kontrolního hlášení, nicméně o prominutí pokut bude potřeba individuálně žádat," uvedla na dotaz čtenáře v on-line rozhovoru Gabriela Ivanco.
Na podporu dosáhnou všichni živnostníci, kteří podnikali před
06.04.2020
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ustoupila od podmínek pro získání podpory ve výši 25 tisíc korun. Pro získání jednorázového příspěvku takzvané "pětadvacítky" nebudou muset živnostníci dokládat pokles příjmů. Na podporu budou mít nárok všechny osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) zasažené v souvislosti s koronavirem. Podmínkou je, že podnikaly už před 12. březnem, tedy před vyhlášením nouzového stavu.
Původní návrh přitom vyžadoval, aby živnostníci doložili meziroční pokles tržeb za první čtvrtletí minimálně o deset procent. Další podmínkou byl celoroční výdělek v uplynulém roce v minimální výši 180 tisíc korun. To kritizovala například Asociace malých a středních podniků i samotní podnikatelé. Například pořadatel koncertů Jan Mišák se v loňském roce několik měsíců léčil a od ledna se ze všech sil snažil ztrátu dohnat. Kvůli tomu ztratil na příspěvek podle původních pravidel nárok, neměl totiž desetiprocentní propad obratu v porovnání s loňskem. "Shodli jsme se na tom i s kamarády, když jsme si zjišťovali, kdo nárok má a kdo ne. Devadesát procent z nás na to nárok nemělo," uvedl Mišák pro HN.
O půjčky Covid II je obří zájem
03.04.2020
Malé a střední podniky či živnostníci, které zasáhla opatření kvůli koronaviru, mohou žádat o půjčku u komerčních bank pod programem Covid II. Banky jim půjčí od 10 tisíc do 15 milionů korun. Na úvěru je lákavé to, že úroky zaplatí stát. Zároveň bude ručit do výše 80 procent. Očekávaný zájem se ve čtvrtek potvrdil - první kolo bylo po třech hodinách vyčerpáno. Po navýšení ale pokračuje dál.
Během tří hodin o půjčku požádalo více než 700 podnikatelů. Později ve čtvrtek odpoledne se program bezúročných půjček opět otevřel a jeho limit se zvýšil z 1,5 miliardy na pět miliard korun, jak na Twitteru informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). První kolo programu COVID II by mělo být pro žádosti otevřené do půlnoci 3. dubna. Druhé kolo začne 20. dubna. Od začátku týdne evidovaly banky na informačních linkách stovky dotazů k půjčkám z programu Covid II. Ale teprve tento čtvrtek ho spustily. Jde o projekt, který na podporu podnikatelům postiženým šířící se nákazou koronaviru připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu a Českomoravská záruční a rozvojová banka. Podnikatelé, z kterých odvětví využili výzvy nejčastěji a o půjčky v jaké výši žádali, bude ČMZRB teprve vyhodnocovat. V České televizi to řekl předseda představenstva a generální ředitel ČMZRB Jiří Jirásek.
Propad příjmů čeká i IT firmy
01.04.2020
Zavírání kamenných obchodů, které kvůli šíření koronaviru nařídila vláda, nutí podniky urychlit přechod na internet. Zájem o služby IT firem tak roste.
Navzdory tomu se ale některé z nich mohou v následujících měsících dostat do problémů kvůli špatné finanční situaci svých klientů. V rozhovoru pro HN to tvrdí Radovan Jelen, šéf agentury FG Forrest, která vytváří a spravuje firemní weby, e-shopy a další IT systémy.