Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Česko má horší daňový systém pro firmy než Bangladéš nebo Botswana
17.05.2019
Český systém firemních daní je jedním z nejsložitějších v Evropské unii, vyplývá ze studie poradenské společnosti BDO a univerzit z německého Paderbornu a Mnichova. Česko totiž v celosvětovém srovnání obsadilo 85. příčku ze 143 analyzovaných zemí. V rámci EU měly horší výsledek Itálie, Řecko a Chorvatsko. O analýze v tiskové zprávě informovala poradenská společnost BDO.
V oblasti přijímání nových daňových předpisů Česko podle studie skončilo jako nejhorší z celé EU a k nejhorším se zařadilo také u investičních pobídek. "Složitý daňový systém ale není podle zúčastněných odborníků významným důvodem pro přesun podnikatelských aktivit," uvádí analýza. Průzkum provedli vědci na Ludwig-Maxmilians-Universität v Mnichově a Universität Paderborn ve spolupráci s mezinárodní společností BDO mezi 1000 respondenty z celého světa. Výsledný index daňové složitosti měří prostřednictvím dvaceti kritérií složitost systému daně z příjmů právnických osob v jednotlivých zemích z pohledu mezinárodních korporací. "Metodika tohoto výzkumu nám není známa, nicméně upozorňujeme, že v čele tohoto žebříčku se umístily země, které jsou vyhledávané a známé spíše díky svému preferenčnímu daňovému režimu, než robustností a kvalitou daňového systému," řekl Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva financí.
Mezinárodní měnový fond varoval Česko před zaváděním sektorových daní
15.05.2019
Experti Mezinárodního měnového fondu, kteří tento týden dokončili svoji každoroční návštěvu Česka, varovali vládu před zvláštním zdaňováním jednotlivých odvětví − například bank nebo zahraničních firem.
Zavádění takzvaných sektorových daní je podle MMF sice "svůdné", může ale udělat více škody než užitku. "Je třeba velká opatrnost. Tento druh daní je často snadné obcházet, vede ke dvojímu zdanění a k pokřivení ekonomických pobídek," řekl vedoucí mise MMF Alasdair Scott. "Když se toto zdanění využívá hodně, může poškodit atraktivitu české ekonomiky ve vztahu k zahraničním firmám, které tu investují." Zavedení sektorové daně pro banky navrhla začátkem května na koaliční radě vládní ČSSD. Podle představ sociálních demokratů by měla mít podobu odvodu z aktiv. Sazba by vzrůstala progresivně od 0,05 procenta do 0,3 procenta a mohla by přinést do rozpočtu navíc až 14 miliard korun ročně, uvedl šéf strany Jan Hamáček.
Exekuci na důchod má přes 90 tisíc Čechů
13.05.2019
Exekucí na důchod v Česku dál přibývá. Na konci března je kvůli dluhům mělo přes 90 400 lidí. Bylo jich tak zhruba o 3800 víc než na konci loňska. Od roku 2003 se počet osob s exekuční srážkou ze starobní, invalidní či pozůstalostní penze zvedl víc než čtyřikrát. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podle odborníků na dluhovou problematiku by úřad mohl nechat řadu neoprávněných exekucí zastavit. Ministerstvo práce sdělilo, že ČSSZ začne v květnu ověřovat, zda by to zvládala. Úředníci by totiž museli procházet spisy všech zadlužených ručně.
Na konci roku 2003 správa kvůli dluhu srážela část starobního, invalidního či pozůstalostního důchodu 21 561 lidem. Přes 50 tisíc se jejich počet dostal v roce 2010, o čtyři roky později překročil 75.000. Předloni mělo exekuci na penzi přes 85 tisíc mužů a žen. Letos v březnu jich bylo 90 418. Na konci letošního prvního čtvrtletí mělo exekuční srážku z důchodu 26 054 seniorů a 26 633 seniorek. Mužům ČSSZ strhávala v průměru 2698 korun a ženám 2211 korun. Nejvyšší srážku v průměru měli muži v Moravskoslezském kraji, a to 3335 korun. Ze starobních důchodkyň se v průměru nejvíc kvůli dluhům strhávalo penzistkám v Olomouckém kraji, a to 2529 korun.
Lékařům 84 tisíc korun měsíčně a sestrám polovinu
10.05.2019
Platy lékařů a sester v nemocnicích se podle ministerstva zdravotnictví vyrovnaly průměru Evropské unie. Za pět let stouply platy sester o 41 procent, lékařů o 32 procent. Lékaři pobírali loni 243 procent průměrné mzdy, sestry 121 procent. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) bude letos průměrná odměna lékařů 84 000 korun a sester 43 000 korun. Zástupci ministerstva o tom v pondělí informovali na tiskové konferenci.
"V posledních letech jsme svědky skutečně nebývalého růstu platů ve zdravotnictví. Platy ve zdravotnictví jednoznačně rostou nejrychleji ze všech segmentů ekonomiky," dodal ministr. Průměrná mzda lékaře v roce 2018 stoupla meziročně o osm procent na 77 944 korun, sester o 12 procent na 38 500 korun. V nemocnicích zřizovaných ministerstvem zdravotnictví je průměrný plat lékaře 85 690 korun, sestry 42 880 korun. "Kdyby čísla odrážela realitu, nemuselo by být české zdravotnictví závislé na lékařích z Ukrajiny a všichni lékaři by neprchali do zahraničí," řekl prezident České lékařské komory Milan Kubek. Komora dlouhodobě kritizuje to, že ministerstvo nezrušilo výjimku z povinnosti složit odborné a jazykové zkoušky, kterou mají po určitou dobu lékaři z Ukrajiny, kteří jsou v Česku na pozvání nemocnic. Podle Asociace krajů jsou na nich některé nemocnice závislé.