Asociace českého obchodu vyzvala vládu, aby znovu zavedla EET
16.08.2023
Asociace českého tradičního obchodu vyzvala vládu, aby znovu zavedla elektronickou evidenci tržeb (EET). Podle ní by se tak narovnalo podnikatelské prostředí a zvýšily příjmy státu. Asociace tvrdí, že někteří obchodníci se mohou díky zrušení EET snáz vyhýbat placení daní, a to bez ohledu na to, zda umožňují platbu kartou či nikoliv.
Stát podle asociace po zrušení EET rezignoval na snahu řešit narůstající šedou ekonomiku a nepřišel s žádným jiným řešením tohoto problému. Aktuální debata vyvolaná rozhodnutím některých podnikatelů přijímat pouze hotovost se tak prý často stáčí k otázce poctivosti subjektů, kteří se rozhodli jít touto cestou.
Asociace připomíná, že se také objevují návrhy, aby pro zvýšení komfortu zákazníků byla uzákoněna povinnost karty přijímat. "Je bezpochyby pravdou, že subjekty, které platební karty nepřijímají, se mohou snadněji vyhnout placení daní z těchto transakcí. Pro mnoho podniků může být však příjímání platebních karet ekonomicky nevýhodné, protože je spojeno s provizemi bankám a kartovým společnostem. Může existovat i řada jiných důvodů, proč zavádění této možnosti nemusí dávat pro některé podnikatele smysl, typickým příkladem jsou různé formy sezónního podnikání," varují v tiskové zprávě, kterou obdržel server EuroZprávycz obchodníci.
Otázku plateb kartou by přitom měl podle asociace vyřešit především trh a samotné rozhodování podnikatelů a jejich zákazníků, a stát by se neměl v této otázce angažovat, naopak by měl být daleko důraznější v otázce omezování šedé ekonomiky.
"Podle naších statistik počet terminálů v maloobchodě roste a stejně tak počet zákazníků, kteří tuto platbu preferují. Umožnění plateb kartami je dnes pro obchodníka fakticky nutností pro udržení konkurenceschopnosti. Tento trend však bohužel nesouvisí s úbytkem šedé ekonomiky, u které nyní naopak předpokládáme další růst. V oblasti šedé ekonomiky se totiž může jednoduše pohybovat i podnikatel, který platební karty přijímá. Vždy totiž bude existovat část zákazníků, kteří budou hotovost preferovat a nepoctivým subjektům se tak vytváří prostor pro vytváření nezdaněných příjmů," tvrdí obchodníci.
Na nezájem státu podle nich doplácejí především podnikatelé, kteří daně poctivě platí, ačkoliv vytvořit černé peníze je například v oblasti maloobchodu velmi jednoduché. "Stačí za hotové nakoupit a za hotové prodat. Stát díky svému laxnímu přístupu tratí nejen v současnosti, ale hlavně si zadělává na ještě větší problémy v budoucnosti. Vzniká totiž nebezpečná situace, kdy reálně bude ubývat právě těch podnikatelů, kteří své daňové povinnosti plní a kteří nebudou schopni konkurovat těm, kteří se jim vyhýbají," tvrdí asociace.
Podle ní byl nástrojem, který celou situaci efektivně řešil, systém elektronické evidence (EET), který zavedla přechozí vláda, ale následně jej v době pandemie zastavila. Systémy elektronické evidence tržeb přitom v současnosti využívá 17 států EU a jejími přednostmi bylo narovnání podnikatelské prostředí a zajišťování konkurenceschopnosti subjektům řádně platících daně.
Elektronická evidence tržeb navíc podle obchodníků zajišťovala pro státní rozpočet dodatečný každoroční příjem až ve výši 13 miliard korun a poskytla státu nejen informaci o tom, že proběhla transakce, jejíž příjem je předmětem daňové povinnosti, ale též informace, které jsou předmětem nejrůznějších statistických zjišťování.
"Efektivní získávání informací o podnikatelských subjektech na základě EET se také promítlo ve snížení počtu daňových kontrol v důsledku jejich lepšího cílení na rizikové subjekty. Kontrolní orgány se mohly cíleně zaměřit na subjekty podezřelé z obcházení daňových předpisů a nemuselo tak docházet k náhodně zaměřeným daňovým kontrolám a zatěžujícímu kontrolování poctivých podnikatelů na úkor těch nepoctivých," upozornila asociace s tím, že podnikatelé našli v EET efektivní nástroj pro podporu svého podnikání, protože jeho využívání snižovalo administrativní zátěž podnikatelů.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2018
23.08.2017
Dnem 1. ledna 2018 nabude účinnosti novela nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č.567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
Nová právní úprava s účinností od 1. ledna 2018 zvyšuje základní sazbu minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin ze současných 11 000 Kč na 12 200 Kč a v relativním vyjádření jde o 10,9 % zvýšení. Základní hodinovou sazbu zvyšuje ze 66 Kč na 73,20 Kč. V návaznosti na to se valorizují i nejnižší úrovně zaručené mzdy pro zaměstnance, jejichž mzdy nejsou sjednány v kolektivních smlouvách a pro zaměstnance ve veřejných službách a správě, jimž je za práci poskytován plat.
Obilí je letos méně a má horší kvalitu
22.08.2017
Zemědělci mají letos podobný pokles úrody obilí a olejnin jako v roce 2015, kdy byly škody způsobené suchem vyčísleny na tři miliardy korun.
Zemědělci by za škody způsobené letošním suchem mohli dostat zhruba stejné kompenzace jako v roce 2015, kdy jim stát následně vyplatil 1,2 miliardy korun. Škody budou vyčísleny za dva až tři týdny. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) bude sklizeň obilovin letos o 13,2 procenta nižší než loni. Zemědělci musí kvůli nedostatku vláhy také počítat s horší kvalitou obilí.
Zdroj: zpravy.aktualne.cz
Minimální mzda je v ČR pod průměrem v regionu
22.08.2017
Vláda se dnes chystá rozhodnout o zvýšení minimální mzdy. Ministerstvo práce navrhuje růst o 1 200 korun na 12 200 korun.
Proti je resort zemědělství, podle něhož by se nejnižší výdělek měl zvednout o tisícikorunu. Odbory požadují 1 500 korun, zaměstnavatelé by přidali 800 korun. Minimální mzda v ČR přes letošní navýšení na 11 000 korun (407 eur) patří v regionu střední a východní Evropy stále k těm nižším.
Zdroj: ekonomika.eurozpravy.cz
Rychle rostoucí ekonomika snižuje zadlužení Česka
18.08.2017
Robustní růst ekonomiky o 4,5 procenta naznačuje, že by relativní dluh mohl klesat rychleji, než předpovídala prognóza ČNB. A to jak díky vyššímu výběru daní, tak díky vyššímu HDP, ke kterému se absolutní dluh přepočítává. Tuzemská ekonomika by proto brzy mohla patřit mezi tři nejméně zadlužené státy Evropské unie. Politici ale tuto příležitost mohou promarnit zvyšováním výdajů, obávají se ekonomové.
Již nyní patří česká ekonomika v relativním vyjádření k nejméně zadluženým zemím evropského společenství (dřívější článek s mapou čtěte zde). Lépe je na tom pouze Estonsko, Lucembursko a Bulharsko. Všechny zmíněné země měly podle Eurostatu v roce 2016 dluh pod hranicí 30 procent k HDP, nejblíže nám bylo Bulharsko s 29,5 procenta, jeho dluh ale na rozdíl od toho českého v minulém roce výrazně vzrostl. Přeskočit v tomto ukazateli Bulharsko tak možná bude jednodušší, než se zdá. "Díky vyššímu růstu HDP přiteče do veřejných rozpočtů více peněz. Například na DPH se v letošním roce vybere více než 370 miliard, což bude nejvíce v historii Česka. Díky vyšším příjmům se začnou zlepšovat bilance veřejných rozpočtů, což za jinak nezměněných podmínek povede ke snížení relativního zadlužení," uvedl Štěpán Křeček z Národohospodářské fakulty VŠE v Praze. Ke konci minulého roku klesl veřejný dluh Česka o téměř tři procentní body na 37,2 procenta HDP a podle poslední prognózy ČNB by měl dluh veřejných institucí postupně klesnout na úroveň 30 procent HDP v roce 2019. Týden stará prognóza ovšem počítala s růstem HDP ve druhém čtvrtletí o 3,5 procenta. Ekonomika přitom rostla o celý jeden procentní bod rychleji. Pokud se výsledek potvrdí a vysoký růst bude pokračovat i v dalších měsících, mohl by být pokles relativního dluhu ještě strmější.
zdroj: ihned.cz