Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
ČNB letos čeká mírně nižší schodek veřejných financí
10.02.2025
Ale celkový dluh vládního sektoru má překonat 44 % HDP. Česká národní banka (ČNB) letos očekává schodek veřejných financí 2,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP), proti loňsku by se tak snížil o 0,2 procentního bodu. Příští rok předpokládá jeho další snížení na 2,3 procenta HDP. Vyplývá to ze zveřejněné tabulky klíčových makroekonomických indikátorů, které jsou součástí aktuální zprávy o měnové politice. Celou zprávu banka zveřejní 14. února.
Odhad salda za loňský rok má centrální banka optimističtější než ministerstvo financí, které ve své prognóze z minulého týdne uvádělo deficit 2,8 procenta HDP. Konečné údaje zatím nejsou k dispozici. Pro letošní rok je naopak ČNB mírně pesimističtější než ministerstvo financí, které očekává schodek veřejných financí 2,3 procenta HDP.
Strukturální schodek, tedy výsledek hospodaření očištěný o ekonomický cyklus a mimořádné vlivy, loni podle ČNB klesl na 2,2 procenta HDP z předloňských 3,4 procenta HDP. Letos centrální banka ale očekává mírné zvýšení strukturálního schodku na 2,3 procenta HDP. Prognóza ČNB je tak opět mírně skeptičtější než výhled ministerstva financí, které předpokládá v letošním roce strukturální deficit dvě procenta HDP.
Celkové zadlužení vládního sektoru letos podle ČNB vzroste na 44,2 procenta HDP z loňských 43,4 procenta HDP. V příštím roce očekává centrální banka další zvýšení dluhu na 44,9 procenta HDP. Predikce ČNB očekává letos a v příštím roce také zpomalování tempa růstu mezd, a to v nominálním i reálném vyjádření. Nominální mzdy by se letos měly zvýšit o 6,1 procenta a příští rok o pět procent, když loni rostly o 6,9 procenta. Reálně by mzdy letos měly růst o 3,7 procenta a příští rok o 2,8 procenta. Loni se reálné mzdy zvýšily o 4,4 procenta, když předtím dva roky klesaly.
S
Ceny potravin opět rostou
07.02.2025
Lednová inflace v Česku překvapila a vzrostla na 2,8 %, což je více, než analytici očekávali. Tento růst byl zejména důsledkem zdražování potravin, alkoholu a tabáku. Ceny potravin letos vzrostou ještě více, než se původně předpokládalo. Sdělil redakci MoneyMAG.cz ekonom Lukáš Kovanda.
V lednu inflace vzrostla o 2,8 %, což překonalo očekávání, která činila 2,6 %. Tento nárůst je do značné míry způsoben silnějším než předpokládaným růstem cen potravin, alkoholu a tabáku. Meziroční růst cen potravin dosáhl 4,8 %, což je výrazně více než 2,7 % v prosinci. I když inflace překonala predikce, trh stále očekává snížení základní úrokové sazby ČNB na 3,75 %, protože se domnívá, že zvýšené ceny potravin nebudou důvodem k jejímu zadržení.
Hlavními viníky růstu cen potravin jsou vyšší výkupní ceny mléka, rostoucí ceny ovoce a zeleniny, a také vlivy počasí v zahraničí, které způsobily zdražení čokolády, kávy a dalších surovin. Ceny vajec zůstávají vysoké a neměly by se v krátkém období výrazněji měnit, přičemž jejich cena je pravděpodobně vysoká až do Velikonoc.
S
Ekonomika v ČR rostla jen o jedno procento
03.02.2025
Hrubý domácí produkt České republiky loni přidal reálně rovné jedno procento. V posledním loňském čtvrtletí rostl meziročně o 1,6 procenta, meziměsíčně o 0,5 procenta. Oba údaje jsou v souladu s mediánem odhadů. Růst ekonomiky táhla ve čtvrtém čtvrtletí spotřeba domácností. Ty těžily z pokračujícího růstu reálných mezd, které však loni i tak zůstaly pod úrovní roku 2019, stejně jako samotná spotřeba domácností.
Klíčovým důvodem loňského jednoprocentního růstu ekonomiky, jenž tak byl slabší než se v průběhu roku čekalo, byla pomaleji oživující spotřeba domácností. Ta byla slabší i ve srovnání se zahraničním. Vždyť před pandemií se v paritě kupní síly pohybovala už nad 80 procenty průměru Evropské unie. Od té doby se ale propadla na loňských 74 procent. Česko se tak z pozice premianta ve spotřebě domácností (ve vztahu k průměru EU) v rámci Visegrádské čtyřky propadlo na třetí příčku, zůstalo za ním jen Maďarsko. Před Českem se ovšem umisťuje nejen Polsko a Slovensko, ale třeba i takové Rumunsko. Přitom právě Rumunsko ještě v polovině minulého desetiletí za Českem zaostávalo o celou takřka čtvrtinu.
S
Česká pošta definitivně přijde o Balíkovnu již v dubnu
27.01.2025
Práci ztratí stovky lidí. Česká pošta pokračuje ve své strategii oddělení komerčních služeb od těch, které spadají pod veřejný zájem. Tato reorganizace se dotkne jak samotné České pošty, tak její dceřiné společnosti Balíkovna. Výsledkem bude snížení počtu zaměstnanců, přičemž se plánuje využití přirozené fluktuace a dobrovolných odchodů, aby byly minimalizovány negativní sociální dopady.
Od ledna příštího roku se začnou uvolňovat pracovní pozice, které již nebudou znovu
obsazovány. K 1. dubnu 2025 tak skončí 250 manažerů a administrativních pracovníků, a zároveň bude propuštěno tisíc provozních zaměstnanců. Přirozená měsíční fluktuace zaměstnanců, která činí zhruba 250 osob, usnadní tento proces a sníží potřebu přímých propuštění, uvedla pošta na svém webu. Navzdory těmto změnám Česká pošta ujišťuje veřejnost, že kvalita poskytovaných služeb nebude negativně ovlivněna. Nebude docházet k rušení pošt ani k omezení přístupu občanů k základním službám.
S