Česko přidá ovocnářům zasaženým mrazy sto milionů korun
16.07.2024
Česko doplní pomoc pro ovocnáře zasažené mrazy o sto milionů korun ze státního rozpočtu, informoval ministr zemědělství Marek Výborný na sítí X. Na částce se dohodl s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou. Většina peněz půjde pěstitelům ovoce, zhruba deset procent dostanou také školkaři.
Evropská komise už dříve navrhla uvolnit pro české pěstitele ovoce 15 milionů eur, tedy zhruba 378 milionů korun. "K evropské pomoci pro ovocnáře postižené mrazy přidáme po dohodě s ministrem Zbyňkem Stanjurou sto milionů korun z národních zdrojů. Budeme tak mít k dispozici téměř půl miliardy korun. Zhruba deset procent celkové částky půjde školkařům, zbytek pěstitelům ovoce," napsal Výborný na síti X. Všechny země mohli unijní podporu doplnit až o dvě stě procent z vnitrostátních prostředků.
Výborný (KDU-ČSL) už dříve řekl, že vláda počítá s uvolněním peněz pro zasažené ovocnáře ze státního rozpočtu, konkrétní částku ale chtěl ministr dohodnout až poté, co Evropská komise zveřejní výši unijní podpory. Komise v úterý navrhla uvolnit z rezerv 77 milionů eur (přes 1,9 miliardy korun) na podporu zemědělcům pěstujících ovoce, zeleninu a víno v Česku, v Rakousku a v Polsku. Členské státy návrh schválily.
Žádosti bude Česko přijímat nejspíš během září či října. Celkové ztráty českých ovocnářů na tržbách z úrody zničené mrazy budou podle odhadu přes 1,3 miliardy korun. Výborný upozornil na to, že nebude možné kompenzovat sto procent škod, peníze ale podle něj pomohou ovocnářům přečkat složité období. Platby farmářům v Česku, Rakousku a Polsku musí být podle Evropské komise provedeny do konce ledna 2025.
Podle odhadu sklizně k 15. červnu úroda ovoce v Česku kvůli silným jarním mrazům klesne v porovnání s pětiletým průměrem o 77 procent na 31 430 tun ze 138 963 tun. U jablek se čeká sklizeň pouhých 23 437 tun, což je v porovnání s pětiletým průměrem pokles 79 procent. Pěstitelé ovoce nevylučují, že propad úrody bude ještě vyšší. Dosud ovocnáři odhadovali, že by mohlo být až existenčně ohroženo kolem 500 z 800 pěstitelských podniků.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Ministerstvo obrany nakoupí munici, neprůstřelné vesty a bojová vozidla za tři a půl miliardy
07.03.2017
Ministerstvo obrany nakoupí munici od firmy Sellier & Bellot za tři miliardy korun. Od firmy Argun koupí 5500 neprůstřelných vest za 255 milionů korun a od firmy SVOS Přelouč čtyři bojová vozidla za 94,5 milionu. Příslušné kontrakty v úterý v Praze podepsal náměstek ministra obrany Pavel Beran.
Vláda už loni rozhodla o tom, že ministerstvo obrany bude v příštích pěti letech odebírat malorážovou munici od české společnosti Sellier & Bellot. Původně schválená částka byla 2,5 miliardy korun, ovšem ministerstvo od počátku uvádělo, že konečná hodnota kontraktu bude záležet na potřebách armády. Podle uzavřené smlouvy je částka tři miliardy korun nejvyšší možná.
Firma Sellier & Bellot by měla dodávat v letech 2017 až 2021 armádě cvičnou i ostrou munici. Měla by být v rážích do devíti milimetrů a v kalibru 12 pro vojenské ruční zbraně. Neprůstřelné vesty by společnost Argun měla armádě dodat v letech 2017 až 2020.
zdroj: ihned.cz
ČNB musí tisknout více bankovek
02.03.2017
Za jeden rok v Česku přibylo 46 miliard korun hotovosti. Momentálně tak podle čerstvé měnové statistiky ČNB v bankovkách a mincích obíhá přes 550 miliard korun. Poptávka po fyzických penězích je tak vysoká, že centrální banka musela loni nechat vyrobit dvakrát víc mincí než v roce 2015. Tehdy pro ni Česká mincovna, jediný dodavatel mincí, vyrazila 50 milionů kusů, loni to bylo přes 100 milionů nových mincí. Celkem jich po Česku koluje už 1,75 miliardy kusů. Roste i počet bankovek, v současnosti jich mezi lidmi obíhá 445 milionů.
Množství peněz v oběhu se zvyšuje každý rok už od vzniku české měny v roce 1993. Ale v posledních letech se tak děje rychleji. Podle ČNB je hotovosti více, protože si to žádají lidé i firmy. "Množství fyzických peněz v oběhu závisí na poptávce po hotovosti od obchodních bank, všech podnikatelských subjektů, každého občana, a dokonce i každého zahraničního turisty," uvádí mluvčí ČNB Markéta Fišerová. Podle ekonomů množství hotovosti souvisí s rostoucí českou ekonomikou, od čehož se odráží větší zaměstnanost a vyšší mzdy. Domácnosti pak i více utrácejí. Bankovek a mincí pak přibývá, a to i přesto, že čím dál víc transakcí probíhá bezhotovostně. "Bez rozmachu bezhotovostních plateb by byl růst oběživa ještě daleko rychlejší a citelněji akcelerující, než je dnes. Expanze bezhotovostních plateb, jakkoli výrazná, zkrátka nestačí na to, aby významněji omezila nárůst objemu oběživa," komentuje analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška ovlivňují výši obíhajících peněz také nulové úroky na bankovních účtech a postupně se zhoršující podmínky pro spoření. "Domácnosti nejsou motivovány k ukládání hotovosti do bank," říká Sobíšek. Lidé také vybírají hotovost v době, kdy začne mít ekonomika nebo banky problémy. "Ukázkovým příkladem toho bylo vydávání peněz do oběhu v období finanční krize z října roku 2008. Lidé tehdy vybrali okolo 45 miliard korun za necelý jeden měsíc," vysvětluje Fišerová z ČNB. Podle statistik ČNB vzrostlo mezi začátkem a koncem roku 2008 množství peněz v oběhu téměř o 54 miliard korun. Historicky se jedná o nejprudší růst výše oběživa. Podle ČNB byl následující rok 2009 jediný, kdy vlivem finanční krize a ekonomické recese hodnota obíhajících peněz poklesla.
zdroj: ihned.cz
České spořitelně vzrostl zisk o osm procent
28.02.2017
České spořitelně loni vzrostl čistý zisk meziročně o 8,1 procenta na 15,5 miliardy korun. Kromě růstu úvěrů se na výsledku podílel jednorázový příjem z prodeje podílu ve společnosti Visa Europe. O hospodářských výsledcích spořitelna informovala na svých stránkách. ČS je největší tuzemská banka podle počtu klientů, kterých má 4,7 milionu.
Provozní zisk klesl o 5,1 procenta na 20,08 miliardy korun. Příčinou byl zejména propad výnosu z poplatků a provizí. Čistý úrokový výnos loni skončil 1,4 procenta pod úrovní roku 2015. klady klientů ČS loni meziročně vzrostly o necelých 11 procent na 786,9 miliardy korun. Bilanční suma spořitelny se v roce 2016 zvýšila o 11,1 procenta na 1,066 bilionu korun. Poměr nákladů a výnosů se loni zvýšil na 47,5 procenta z 46,8 procenta o rok dříve. Provozní náklady loni spořitelna snížila o 2,4 procenta na 18,1 miliardy korun. Napomohlo tomu mimo jiné snížení příspěvku do Fondu pojištění vkladů. Čistý výnos z poplatků a provizí poklesl o devět procent. Podle banky byl negativní výsledek ovlivněn evropskou regulací v oblasti platebních karet. "Bez vlivu regulace poplatků za platby kartou by celkový čistý výnos z poplatků a provizí klesl o čtyři procenta," uvedla spořitelna. Generální ředitel ČS Tomáš Salomon je s údaji za loňský rok spokojený. "Finanční výsledky jsou výborné navzdory přetrvávajícímu prostředí nízkých úrokových sazeb a sílícího tlaku regulace," uvedl. Ke konci roku 2016 měla ČS 561 poboček. Počet zaměstnanců banky klesl z předloňských 10,5 tisíce na 10,3 tisíce.
zdroj: ihned.cz
Stát musí zaplatit 31 milionů za ukradené akcie ČEZ
16.02.2017
Na ten okamžik čekal Ivan Gregorovič dvanáct let: Dostane 31 milionů odškodného za to, že mu makléřská firma Sati ukradla akcie, které měl na účtu u Střediska cenných papírů. Plátcem však nebude zkrachovalá makléřská firma, ale stát.
Tím, kdo uvedenou krádež umožnil, bylo tehdejší Středisko cenných papírů, které se mezitím přeměnilo na Centrální depozitář. To totiž vydalo 140 000 akcií ČEZu makléřům, aniž si ověřilo, že měli od Gregoroviče plnou moc s nimi nakládat. Uvedených 31 milionů korun už Gregorovičovi přiznal loni v červenci Městský soud v Praze. Jenže ministerstvo financí, které je právním nástupcem střediska, podalo odvolání. To ale Vrchní soud v Praze po krátkém jednání toto úterý zamítl. Kromě uvedených 31 milionů korun musí ministerstvo zaplatit skoro milion Gregorovičovým právníkům. Na to, že mu akcie zmizely, přišel Gregorovič počátkem roku 2005. A soud již pravomocně poslal do vězení dva ze tří makléřů, kteří se na krádeži podíleli. Třetí jen pár dní před začátkem procesu spáchal sebevraždu. Soudy ale konstatovaly, že by se k akciím nedostali, kdyby Středisko cenných papírů očividně neporušilo své povinnosti. Vůbec si totiž od makléřů nevyžádalo potvrzení, že mohou s akciemi Gregoroviče nakládat. Uvedených 31 milionů ale není jedinou částkou, kterou bude muset stát hradit. Je to totiž pouze cena akcií v době, kdy je Středisko cenných papírů makléřům neoprávněně vydalo - dokonce postupně v rozmezí několika měsíců. Gregorovič vede souběžně další spor, v němž požaduje i náhradu ušlého zisku ve výši 200 milionů korun. Kdyby mu akcie zůstaly, jen na dividendách by za uvedených dvanáct let získal 59,8 milionu korun.
zdroj: ihned.cz