Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
ČNB zvýšila sazby, obává se rychlého růstu cen
07.11.2017
Bankovní rada ČNB letos podruhé zvýšila úrokové sazby. To se odrazí i na výši sazeb na mezibankovním trhu, od kterých se odvíjí ceny úvěrů.
ČNB tak reaguje na rychlý růst tuzemské ekonomiky spojený s přehříváním trhu práce a nemovitostí a růst spotřebitelských cen. Doba nulových úroků v Česku definitivně skončila. Bankovní rada České národní banky potvrdila očekávání ekonomů a na svém zasedání přistoupila letos již k druhému zvýšení úrokových sazeb. Klíčová, takzvaná dvoutýdenní repo sazba vzrostla o čtvrt procentního bodu na 0,5 procenta. Rozhodnutí bylo jednomyslné, pro hlasovalo všech sedm členů bankovní rady.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Zahraniční obchod skončil v přebytku 20 miliard
07.11.2017
Vývoz tradičně táhnou auta. Zahraniční obchod Česka skončil v září v přebytku 20,2 miliardy korun, meziročně tak byl o 800 milionů korun vyšší.
Kladně se na tom podepsal zejména obchod s auty, stroji a elektrickými zařízeními. Zlepšil se i výsledek obchodování s koksem a rafinovanými ropnými produkty. Naopak negativní vliv na celkovou bilanci mělo prohloubení deficitu obchodu s ropou a zemním plynem o 3,7 miliardy korun a s kovy o 2,4 miliardy.
(Zdroj: byznys.lidovky.cz)
O české produkty je v zahraničí zájem
06.11.2017
Jan Prokeš - redaktor
6. 11. 2017 10:33 (aktualizováno 12:28) Byznys
Facebook Twitter Google+ Přeposlat
reklama
reklama
Inflace vzroste na 2,9 procenta v roce 2018, odhaduje Hospodářská komora.
Letos zrychlí česká ekonomika růst na 4,5 procenta z loňských 2,5 procenta.
Základním zdrojem růstu HDP je zahraniční poptávka.
Česká ekonomika letos zrychlí růst na 4,5 procenta, tvrdí Hospodářská komora
Česká ekonomika letos zrychlí růst na 4,5 procenta, tvrdí Hospodářská komora
autor: Shutterstock
Zástupci firem se přidali k ostatním institucím, které vylepšují odhad kondice tuzemského hospodářství. Česká ekonomika letos podle prognózy Hospodářské komory poroste o 4,5 procenta. Stejné tempo předvídá také Česká národní banka, odhad na letošní rok vylepšila na 4,3 procenta nedávno i Česká bankovní asociace. V příštím roce by růst HDP měl podle komory zpomalit na 3,6 procenta.
"Česká ekonomika prožívá dobré období. Základním zdrojem růstu HDP je zahraniční poptávka, stabilizace v eurozóně, která se přetavuje do zahraničního obchodu, ale dopadá i na soukromé investice firem. To vede k větším zakázkám, tlaku na přijímání lidí. Při situaci na trhu práce to znamená růst mezd. Ten se potom přelévá do dalšího pozitivního faktoru, kterým je rostoucí spotřebitelská poptávka," řekl prezident komory Vladimír Dlouhý. Export by měl letos růst o více než sedm procent, stejné tempo by si podle odhadů měl udržet i v příštím roce. Nedaří se ale všem sektorům, například stavebnictví v září kleslo o 1,1 procenta. Ekonomický analytik komory Petr Zahradník to vyčítá hlavně veřejnému sektoru. "Stavebnictví se stalo rukojmím neschopnosti využívat velkorysé možnosti finančních programů EU," tvrdí Zahradník. České vládě vytkl i zdlouhavé procesy, kterými musí každý projít, než může začít stavět. Podle prognózy bude i v příštím roce pokračovat výrazný růst mezd a nízká nezaměstnanost. Pracovníci si nominálně polepší o 8,6 procenta, podíl lidí bez práce se sníží na 4,1 procenta.
Průmysl v září zpomalil růst na 4,4 procenta
06.11.2017
Průmyslová výroba v Česku v září zpomalila meziroční růst na 4,4 procenta po srpnovém zvýšení o 5,8 procenta. K růstu nejvýrazněji přispěly energetika a výroba vozidel. Proti srpnu průmyslová produkce klesla. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad.
Po očištění o sezonní vlivy se průmyslová výroba v porovnání s předchozím měsícem snížila o 0,4 procenta. Letošní září mělo ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku o jeden pracovní den méně. "Zářijový růst tuzemského průmyslu se opírá o globální růst poptávky, o solidní a po letech opět plošný růst eurozóny i o poptávku domácí. Situace bude příznivá i v dalších měsících," uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Lukáš Kovanda. Za celý letošní rok podle něj průmysl vykáže růst zhruba o pět procent. Vývoj průmyslu podle ekonoma UniCredit Bank Jiřího Poura naznačuje, že česká ekonomika nadále zůstává ve výborné kondici a zároveň je už ale růst příliš vysoký. "Budoucí ochlazení průmyslové produkce potažmo celé ekonomiky očekáváme na straně klíčového automobilového segmentu, neboť poptávka po automobilech v Evropě se pravděpodobně bude postupně blížit k bodu svého nasycení. Zatím však důvod k pesimismu nevidíme," uvedl. Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla se v září meziročně zvýšily o 30,9 procenta, výroba motorových vozidel o 3,7 procenta a chemická výroba téměř o čtvrtinu. Pokles postihl těžební průmysl či výrobu nápojů.