Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Na čem Češi nejvíce šetří?
13.05.2014
Češi nejvíce šetří na oblečení a jídle.
Dále následují koníčky. Pouze každý desátý člověk vůbec nešetří a neomezuje své výdaje, jedná se hlavně o vysokoškoláky. Muži dokážou ušetřit při nákupu potravin, ženy při nákupu oblečení. Na potravinách šetří zejména starší lidé.
Dálniční kupóny
30.04.2014
Ve Sbírce zákonů vyšla vyhláška č. 374/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 435/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných časovým poplatkem.
Vyhláška přináší vzory dálničních kuponů na rok 2014, které začínají platit už od neděle, tedy od 1. 12. 2013. Ke změně cen dálničních kuponů nedojde, tuto skutečnost oznámilo Ministerstvo dopravy tiskovou zprávou už počátkem listopadu.
Náhrady jízdních výdajů
30.04.2014
Sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a průměrná cena pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad se, stejně jako výše tuzemského stravného, mění každoročně novou vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí.
Pro rok 2014 dochází k mírnému navýšení náhrad za používání vlastních motorových vozidel a k úpravě průměrných cen pohonných hmot vyhláškou č. 435/2013 Sb. Při vyslání zaměstnance na pracovní cestu je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout náhradu vynaložených výdajů. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, upravuje poskytování cestovních náhrad v paragrafech 151 až 189.
Tuzemské stravné – rok 2014
30.04.2014
Změny ve výši stravného se každoročně provádějí vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí na základě zmocňovacího ustanovení v § 189 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce.
Pro letošní rok jsou sazby upraveny vyhláškou č. 435/2013 Sb. Stravné je stanoveno paušální částkou na každý kalendářní den pracovní cesty a liší se podle délky trvání cesty v daném kalendářním dnu. Stravné, někdy nazývané také dietou, nekompenzuje celkové náklady zaměstnance na stravování během pracovní cesty, je pouze příspěvkem na zvýšené stravovací výdaje. Ke způsobu, jakým zaměstnanec peníze skutečně využije, se nepřihlíží.