Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Žáci dělají poslední generálku testování, pak se o projektu rozhodne
14.05.2013
Tisíce žáků ze 3 762 škol se od pondělního rána pustily do dalšího testování.
Přes počítač dělají testy z češtiny, cizího jazyka a matematiky. Druhá a poslední generálka potrvá do 7. června. Ministerstvo školství po vyhodnocení rozhodne, zda bude testování využívat pravidelně.
Zlato zlevňuje
07.05.2013
Odborníci vidí ve zlatě jistotu a ochranu před inflací.
Jiní jsou skeptičtí. Posledních 12 let zlato více či méně rostlo, nyní zažilo nejstrmější pád za posledních 30 let.
Hypotéky jsou dostupnější
07.05.2013
Po únorové stagnaci se hypoteční sazby zase malinko pohly směrem dolů.
Průměrná úroková sazba v březnu klesla z únorových 3,21 na 3,17 % a vrátila se k prosincovému rekordu.
Výdělečná činnost studentů
07.05.2013
S účinností od 1. 4. 2013 se zákonem č. 48/2013 Sb. upravily podmínky při posuzování soustavné přípravy na budoucí povolání při studiu na vysoké škole.
Tento zákon ukládá vysokým školám povinnost činit vhodná opatření pro studium rodičů, a to po dobu, po kterou by jinak trvala jejich mateřská či rodičovská dovolená (tedy do tří let věku dítěte), kterou zákon specifikuje jako „uznanou dobu rodičovství“. Student má právo na přerušení studia vždy v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím, a to po celou uznanou dobu rodičovství. Doba přerušení studia po uznanou dobu rodičovství se nezapočítává do celkové doby přerušení studia ani do maximální doby studia, je-li taková doba vnitřními předpisy vysoké školy stanovena.