Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Podmínky čerpání hypotečního úvěru budou přísnější
11.01.2022
Od 1. dubna 2022 budou poskytovatelé hypotečních úvěrů, tedy většinou banky, povinně dodržovat limity pro poskytování hypoték, které stanoví Česká národní banka. V současnosti platí pro žadatele o hypotéky jeden úvěrový limit, a ten je navíc jen doporučený. Jedná se o ukazatel určující výši hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti na hodnotu 90 procent.
Od dubna bude tento limit 80 procent. Znamená to, že žadatel může dostat úvěr ve výši jen 80 procent ceny nemovitosti, 20 procent musí mít svých. Dále začne od dubna platit limit určující, že velikost celkového dluhu nesmí překročit 8,5násobek ročního příjmu žadatele. A také další limit, který zase říká, že výše ročních splátek úvěru by neměla překročit 45 procent ročního příjmu žadatele. Tyto limity pro poskytování hypoték budou muset všechny banky akceptovat. Platí totiž novela zákona o ČNB, která dává centrální bance větší pravomoci. Zatímco před novelou mohla limity jen doporučovat, nyní je nařizuje.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Nezaměstnanost v Česku vzrostla na 3,5 procenta
10.01.2022
Nezaměstnanost v Česku na konci loňského roku stoupla na 3,5 procenta, to je o 0,2 procenta více než v listopadu. O práci se ucházelo 258 173 lidí, zhruba o 12 600 více než o měsíc dříve. Současně mírně ubylo volných pracovních míst, kterých bylo na trhu 343 148. Jejich nabídka tak byla dál vyšší než počet nezaměstnaných, průměrně 0,8 uchazeče na pracovní místo, informoval dnes Úřad práce ČR.
Až do prosince nezaměstnanost loni od března víceméně klesla. Podle pracovního úřadu situace na pracovním trhu v prosinci ale odpovídala dlouhodobému stavu, ročnímu období a běžnému vývoji na konci, kdy nezaměstnanost pravidelně roste. Ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon uvedl, že s příchodem zimy postupně končí sezonní práce zejména v zemědělství nebo stavebnictví a do evidence se hlásí větší počet lidí, kterým skončily termínované pracovní smlouvy a dohody, nebo například živnostníci, kteří dočasně přerušili činnost.
V
Český průmysl po třech měsících poklesu v listopadu rostl
10.01.2022
Stavební výroba v Česku loni v listopadu zpomalila meziroční růst na dvě procenta z říjnových 3,7 procenta. Pozemní stavitelství, což je stavba bytových i nebytových budov, se meziročně zvýšilo o 5,1 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Český průmysl po říjnovém poklesu o téměř pět procent v listopadu meziročně vzrostl o 1,6 procenta.
Meziměsíčně zůstala stavební produkce na stejné úrovni. Inženýrské stavitelství, tedy stavby cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, na rozdíl od toho pozemního o čtyři procenta kleslo. "Listopadové stavební výkony byly velmi podobné těm říjnovým a stavební produkce dále meziročně rostla díky pozemnímu stavitelství. Inženýrské stavby klesly, ale srovnávací základna byla podstatně výš než v případě těch pozemních. Oba segmenty se udržely na úrovni minulého měsíce," uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. Stavební výrobu zasáhl po začátku epidemie nemoci covid-19 v březnu 2020 propad. Od dubna 2020 vytrvale oslabovala a až od loňského května opět meziročně posiluje.
V
Český průmysl po třech měsících poklesu v listopadu rostl
07.01.2022
Stavební výroba v Česku loni v listopadu zpomalila meziroční růst na dvě procenta z říjnových 3,7 procenta. Pozemní stavitelství, což je stavba bytových i nebytových budov, se meziročně zvýšilo o 5,1 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Český průmysl po říjnovém poklesu o téměř pět procent v listopadu meziročně vzrostl o 1,6 procenta.
Meziměsíčně zůstala stavební produkce na stejné úrovni. Inženýrské stavitelství, tedy stavby cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, na rozdíl od toho pozemního o čtyři procenta kleslo. "Listopadové stavební výkony byly velmi podobné těm říjnovým a stavební produkce dále meziročně rostla díky pozemnímu stavitelství. Inženýrské stavby klesly, ale srovnávací základna byla podstatně výš než v případě těch pozemních. Oba segmenty se udržely na úrovni minulého měsíce," uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. Stavební výrobu zasáhl po začátku epidemie nemoci covid-19 v březnu 2020 propad. Od dubna 2020 vytrvale oslabovala a až od loňského května opět meziročně posiluje.
V