Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Kompenzace v cestovním ruchu jsou nedostatečné
20.04.2021
Státní kompenzace u firem v cestovním ruchu podle březnového průzkumu jejich unie loni pokrývaly v průměru 30 procent mzdových a 20 procent ostatních provozních nákladů. Aktuálně otevřené dotační programy umožňují získat vyšší příspěvek, ale kvůli nutnosti doložit propad tržeb za první tři měsíce roku alespoň o 50 procent mnoho firem na podporu nedosáhne. Situace je kritická a šance na obnovu se každým dnem zmenšuje.
Česká unie cestovního ruchu (ČUCR) o tom dnes informovala ČTK v tiskové zprávě. Podpůrné programy podle unie nepostačují na udržení podnikání, firmy musely propouštět zaměstnance a s výrazným poklesem pracovníků počítají i letos. Mnoho organizací muselo ukončit činnost. "Do budoucnosti hledíme s velkými obavami, řada našich členů už propadla beznaději a rezignaci. Světlo na konci tunelu je v nedohlednu," uvedl prezident ČUCR Viliam Sivek. Přes snahy unie o dialog s vládou a ministerstvy je odezva a podpora státu nedostatečná, řekl dále Sivek. Propad cestovního ruchu loni podle něj přesáhl 161 miliard korun. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) na jeho podporu vyčlenilo 8,5 miliardy korun.
S
Česko příští rok ekonomicky dožene Itálii, odhaduje ministerstvo
19.04.2021
Ekonomická úroveň Česka příští rok stoupne na 88 procent průměru 19 zemí eurozóny. Loni byl český hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v rámci kupní síly také na 88 procentech, ale letos zřejmě klesne na 87 procent. Česko je na tom již nyní výrazně lépe než Polsko, Maďarsko, Slovensko, Portugalsko nebo Španělsko. Zároveň se úroveň Česka přibližuje Itálii.
MF upozornilo, že podle odhadů se loni HDP na obyvatele v běžné paritě kupní síly kvůli dopadům pandemie snížil ve všech sledovaných zemích s výjimkou Litvy. Největší propad HDP byl přitom zaznamenán v zemích jižní Evropy s větší orientací na cestovní ruch, a to zejména ve Španělsku, Francii, Portugalsku a Itálii.
"Ačkoliv HDP na obyvatele přepočtený běžnou paritou kupní síly v ČR v loňském roce nejspíše poklesl, relativní ekonomická úroveň vůči eurozóně mohla nepatrně vzrůst na 88 procent. Zhruba na této úrovni by se mohla pohybovat i v letech 2021 a 2022," uvedlo MF.
V
Výroba nábytku v ČR loni vzrostla na 48,5 miliardy korun
16.04.2021
Nábytkářské firmy v Česku loni vyrobily zboží za rekordních 48,5 miliardy korun, meziročně o 1,1 procenta více. Tržby z prodeje nábytku klesly o 3,1 procenta na 38,62 miliardy korun. Vývoz stoupl o 13,6 procenta, dovoz se zvýšil o 10,6 procenta. Sdělil to tajemník Asociace českých nábytkářů (AČN) Tomáš Lukeš.
"Výkon výroby nábytku zaznamenal další růst v řadě. Loni na podzim jsme odhadovali, že bude zhruba stagnovat. Méně potěšitelnou zprávou je, že podíl dovozu na prodejích meziročně vzrostl téměř o osm procentních bodů na 61,3 procenta. To znamená, že čeští nábytkáři ztratili významnou pozici na tuzemském trhu," uvedl Lukeš. Podle něj to pravděpodobně souvisí s rozvojem on-line prodejů, kdy většina takového nábytku je právě ze zahraničí, zejména z Polska a Číny.
S
(Zdroj: zpravyaktualne.cz)
Češi nastřádali během roku pandemie 230 miliard korun úspor
13.04.2021
Komentář Lukáše Kovandy: Lidem v České republice v posledním roce rekordně narostly úspory. Vzhledem k tomu, že se v pondělí otevírá část dosud otevřených obchodů a provozoven, mohou jejich provozovatelé očekávat „žně“. Češi totiž začnou nastřádané peníze „pouštět“ do ekonomiky. Ke konci letošního února měli obyvatelé ČR na svých vkladech v bankách o 341,2 miliardy korun více než přesně o rok dříve, jak plyne z nejnovějších dostupných údajů České národní banky.
Meziroční narůst vkladů obyvatelstva tedy koncem letošního února představoval 13,3 procenta, což je nejvyšší procentuální nárůst od května 2009. V roce 2009 Češi navyšovali své vklady do značné míry preventivně, v obavě z dopadů tehdy vrcholící světové finanční krize. Vývoj vkladů obyvatelstva však v plné míře nezachycuje vývoj jejich úspor. Jestliže totiž člověk například pořídí nemovitost na hypotéku, banka poskytnutím hypotéky vytvoří nové peníze. Tyto peníze jsou tedy úvěrem, ale jakmile je kupující dané nemovitosti nechá převést na účet prodávajícího, stávají se pochopitelně vkladem na účtu prodávajícího. Tento vklad ale vznikl jen kvůli tomu, že se prodávající příslušnou hypotékou zadlužil.
S