Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Ekonomika by se příští rok mohla dostat na předpandemickou úroveň
27.12.2021
Růst české ekonomiky by měl příští rok zrychlit na 3,9 procenta z letošních 2,5 procenta. Ekonomika by se tak mohla dostat v příštím roce na předpandemickou úroveň. Zároveň by výrazně měla stoupnout inflace na průměrných 5,5 procenta z letos odhadovaných 3,8 procenta. Naopak nezaměstnanost mírně klesne. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 14 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků oslovených ČTK. Podle nich bude přitom inflace příští rok zřejmě největším problémem pro českou ekonomiku.
„Inflace v roce 2022 citelně zrychlí a bude patřit mezi hlavní makroekonomická témata. Pokud nedojde například k prodloužení odpuštění či snížení DPH u energií, lze začátkem roku čekat citelné zrychlení meziroční dynamiky cen patrně přes osm procent a jednociferná inflace nakonec bude ještě ‚pozitivní výsledek‘,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. O tom, jak vysoká bude průměrná inflace v příštím roce, rozhodnou podle něj data za leden. Podle Seidlera může být inflace příští rok dokonce nejvyšší od roku 1998, tehdy přesáhla deset procent.
Podle odhadů bude příští rok důležitým faktorem zvyšujícím inflaci nárůst cen elektřiny a zemního plynu, který se bude postupně promítat v cenách ostatního zboží a služeb. Inflaci dále posilují problémy v globálních dodavatelských řetězcích, které vedou k zvyšování cen mnoha výrobních vstupů. Naopak proti růstu inflace by mělo mírně působit očekávané posilování koruny. Ta by měla příští rok podle odhadů posílit na průměrných 24,9 Kč/EUR z letošních 25,60 koruny za euro. V letech 2023 a 2024 by se podle odhadů měla inflace klesnout ke dvěma procentům.
V
Češi to umí s IT technikou, hlavně jsou však levní
20.12.2021
V atraktivitě pracovního trhu pro investory obsadilo Česko 25. místo z 75 zemí světa. Průzkum společnosti ManpowerGroup také ukázal, že zahraniční firmy oceňují v Česku především kvalifikované zaměstnance, kteří jsou navíc ochotni pracovat za nižší mzdu, než by dostávali v jiných zemích. Shodně jako české firmy si však stěžují na sílící nedostatek uchazečů ochotných za nabízené platy pracovat.
"Česko stále zůstává atraktivní zemí pro zahraniční investice a místem, které nabízí trh práce relativně nakloněný úspěšnému byznysu," říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup. Co zahraniční investoři nejvíce oceňují? "Náš trh práce je zajímavý relativně nižšími náklady na kvalifikované pracovníky. To se projevuje rostoucí koncentrací pokročilé výroby, globálních IT společností, vývojových center nebo mezinárodní technické podpory," říká Rezlerová. Atraktivní je podle firem u Čechů také jejich velká digitální gramotnost.
K "minusům" českého trhu práce naopak z pohledu investorů patří nízká nezaměstnanost, kvůli níž je obsazení velkého množství otevřených pozic náročné a nákladné.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Praha zdvojnásobila hotelové poplatky, z peněz chce podpořit turismus
20.12.2021
Turisté v Praze si od nového roku připlatí za ubytování. Vedení hlavního města zvedne turistický poplatek, který se musí zaplatit k ceně za každou noc strávenou v hotelu, z 21 na 50 korun.
Ve čtvrtek to schválili pražští zastupitelé, metropole tím chce získat více peněz na podporu turismu. Poplatek v minulých letech zvýšila i další česká města. Některá ho naopak v době pandemie dočasně zrušila.
V
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Až tisíc korun denně za propad příjmů v pandemii
17.12.2021
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a společníci malých společností s ručením omezeným budou moci požádat o příspěvek až 1000 korun denně jako kompenzaci za dopady opatření kvůli epidemii koronaviru. O příspěvek 500 korun denně budou moci žádat i lidé pracující na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, takzvaní dohodáři.
Počítá s tím zákon o kompenzačním bonusu, který schválil Senát. Kompenzační bonus bylo možné využívat už dříve, stát ho poprvé spustil loni na jaře. Zákon nyní dostane k podpisu prezident. Horní komora předlohu přijala beze změn ve sněmovní verzi. Dolní komora umožnila, aby podnikatelé čerpali bonus spolu s dalšími covidovými programy. Jde především o programy Covid 21 a Covid Nepokryté náklady. Podle původního návrhu končící vlády ANO a ČSSD byl možný souběh jen s programem Antivirus.
Malou společností s ručením omezeným bude společnost s nejvýše dvěma společníky - fyzickými osobami nebo společníky, kteří jsou členy jedné rodiny. Podpora je zaměřena na firmy a podnikatele, u kterých klesly v rozhodném období tržby o 30 a více procent. O bonus budou moci na základě schváleného pozměňovacího návrhu žádat také podnikatelé, kteří zahájili podnikání mezi letošním 1. srpnem a 22. listopadem.
V