Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Česká ekonomika ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,1 procenta
01.12.2021
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně stoupla o 3,1 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 1,5 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Proti jeho prvnímu odhadu z konce října je to zlepšení. Předběžný odhad uváděl meziroční nárůst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,8 procenta a mezičtvrtletní o 1,4 procenta. Na vývoji HDP se kladně podepsala domácí poptávka.
„Nejvíce přispěly výdaje domácností na konečnou spotřebu a změna zásob. Rekordní pokles salda zahraničního obchodu negativně přispěl v celkovém výsledku HDP téměř šesti procentními body,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly proti loňskému třetímu čtvrtletí o 5,9 procenta a mezičtvrtletně o 3,7 procenta, z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností byly meziročně vyšší o 6,4 procenta a o 4,3 procenta vyšší než v předchozím čtvrtletí. Podle statistiků stouply zejména výdaje za služby. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí byly meziročně vyšší o pět procent a mezičtvrtleně o 2,6 procenta. V meziročním srovnání podle ČSÚ opět výrazně narostly výdaje na kolektivní spotřebu. Hrubá přidaná hodnota mezičtvrtletně vzrostla o 1,4 procenta, a to hlavně v obchodu, dopravě, ubytování, pohostinství, veřejné správě, vzdělávání a zdravotní a sociální péči. Dařilo se i stavebnictví a většině odvětví služeb. Na rozdíl od průmyslu, kde hrubá přidaná hodnota proti předchozímu kvartálu klesla. Meziročně hrubá přidaná hodnota stoupla o 2,9 procenta. Její růst nejvíce podpořil stejně jako v mezičtvrtletním srovnání vývoj v obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství, veřejné správě, vzdělávání a zdravotní a sociální péči. Tvorba hrubého fixního kapitálu v mezičtvrtletním srovnání klesla o 3,1 procenta, meziročně byla vyšší o 0,7 procenta.
V
Česká ekonomika letos stoupne o 2,6 procenta
26.11.2021
Česká ekonomika letos stoupne o 2,6 procenta a příští rok růst zrychlí na 3,5 procenta. Vyplývá to ze závěrů pravidelné mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Česku. V říjnu fond počítal v případě české ekonomiky letos s růstem o 3,8 procenta a v příštím roce s 4,5 procenta.
S
Dluh obyvatel Česka se meziročně zvýšil o 314 miliard
24.11.2021
Celkový dluh obyvatel ČR dosahoval na konci třetího čtvrtletí 2,87 bilionu korun a meziročně se tak zvýšil o 314 miliard. To je nejvíce od začátku fungování registrů před 20 lety. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.
Za vysokým nárůstem stojí především úvěry na bydlení, jejichž objem se zvýšil o 307 miliard na 2,37 bilionu korun. Dluh z úvěrů na spotřebu vzrostl meziročně o sedm miliard a poprvé přesáhl půl bilionu korun.
Zároveň se opět snížil počet lidí, kteří nezvládají splácet své úvěry, klesá také objem nespláceného dluhu na bydlení. Naopak objem nespláceného dluhu na spotřebu se zvyšuje od poloviny loňského roku.
Během tří čtvrtletí letošního roku vzrostlo zadlužení obyvatel o 267 miliard korun, téměř stejně jako v letech 2019 a 2020 dohromady, kdy se zvýšilo o 287 miliard. "Za růstem dluhu stojí rekordní poptávka po úvěrech na bydlení. Především ve druhém a třetím čtvrtletí se objem dluhu z úvěrů na bydlení zvyšoval dosud nevídaným tempem," uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná. Na konci roku by podle ní mohl meziroční nárůst celkového dluhu dosáhnout i 350 miliard.
V
Nemovitosti jsou nejdražší v historii HB Indexu
22.11.2021
Vysoká inflace v Česku a obava, že příští rok bude její růst ještě větší, žene ceny nemovitostí do rekordních výšin. Ceny bytů podle pravidelného HB Indexu od Hypoteční banky stouply v letošním třetím čtvrtletí o pět procent. V meziročním srovnání vůbec nejvíc zdražily pozemky –téměř o 22 procent. Zájem Čechů o hypotéky je přesto vysoký, jde ale hlavně o investiční nákupy.
Podle Hypoteční banky bude tempo růstu cen pokračovat ještě do konce roku, pak už se na hypotečním trhu projeví rychlý nárůst úrokových sazeb. „V příštím roce předpokládáme zpomalení poptávky po bydlení, a tedy i zpomalení růstu cen,“ řekl Jiří Feix, předseda představenstva Hypoteční banky a ČSOB Stavební spořitelny. Snižování cen ale Feix nečeká, protože nabídka nemovitostí zůstává nízká, zvyšuje se inflace a nadále vysoké jsou také ceny stavebních materiálů a energií.
Ceny všech stavebních materiálů stouply v meziročním srovnání o vyšší desítky procent. A například podle názoru Metrostavu, který je největší tuzemskou stavební firmou, dále porostou o pět až deset procent. Nejvíce zdražují ocel, plasty, izolační materiály a dřevo, kde u některých výrobků narostly o 130 procent.
Podle ankety, kterou mezi developery provedla CEEC Research, se zdražení materiálů promítlo u tří čtvrtin z nich. A až 13 procent oslovených developerů kvůli tomu také realizaci některých staveb odsunulo nebo zastavilo.
V