Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Nový exekuční řád čelí kritice
27.06.2019
Návrh novely exekučního řádu v podobě jakou má v současnosti je podle Exekutorské komory ČR špatný. Tvrdí, že proces prodlouží, prodraží a také zkomplikuje. Komora navíc varuje i před možností vzniku takzvaných „exekutorských baronů“. Podle tohoto systému se dlužníci dělí na dvě skupiny a to na ty, kteří ještě v exekuci nikdy nebyli, a na ty, kteří už ano.
Pokud chce někdo uvalit exekuci na osobu z první skupiny, může si vybrat jakéhokoli exekutora v republice. Když se však daný člověk dostane do exekuce znova, musí ji provádět stejný exekutor jako tu první. Kvůli tomu se však po několika letech začnou exekuční pohledávky kumulovat jen u malého množství exekutorů. Služebně starší exekutoři totiž budou muset vyřizovat další a další exekuce, a tak by časem mohli i v podstatě ovládnout celý „trh“, zatímco jejich mladší kolegové budou muset „čekat“ na nové dlužníky.
Česká pošta nahradí zaměstnance moderními technologiemi
27.06.2019
V procesu restrukturalizace plánuje snížit počet zaměstnanců o několik tisíc. Nahradit je chce moderními technologiemi a automatizací. Pro snižování jejich počtu chce využít dobrovolné odchody. Ročně z České pošty totižto odejde až čtvrtina z třiceti tisíc pracovníků, za které pak musí hledat náhradu.
Nyní chybí víc než 1100 zaměstnanců a to podnik do konce dubna přijal téměř tři tisíce lidí. Pošta přitom nové zaměstnance láká řadou benefitů, jako je zkrácená pracovní doba, pět dnů dovolené navíc, stravenky, poukázky na volnočasové aktivity či možnost ubytování v rekreačních střediscích České pošty. Zavedením technologií by se mohl vyřešit problém nedostatku zaměstnanců a snížit ztráta, která loni činila 275 milionů korun proti předchozímu zisku 91 milionů korun.
Češi kvůli dovolené sahají i po půjčce
26.06.2019
Průměrná česká domácnost utratí za letní desetidenní dovolenou meziročně o tisíc korun více. Zatímco loni zaplatili Češi 21 788 Kč, letos je to již 23 000, včetně opalovacích krémů, oblečení a léků koupených speciálně kvůli dovolené.
Důvodů je hned několik. Patří mezi ně problémy s Boeingy typu 737 Max, růst mezd pracovníků v turistickém odvětví, propad síly koruny vůči americkému dolaru a jiným měnám či růst cen v dovolenkových destinacích. Na dovolenou loni vyrazilo 7 z 10 Čechů a zhruba 3 % z nich si na ní musí půjčovat. Tento trend cestování na úkor půjček může být způsoben tlakem okolí nebo sociálních sítí.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz )
Životní náklady Čechů rostou
25.06.2019
Počet neplatičů půjček, kteří nevycházejí se svými příjmy, se meziročně zvýšil o osm procent. Nejde přitom o nejnižší příjmové skupiny. Ve většině případů tito lidé vykonávají kvalifikovanou práci a dostávají takovou mzdu, že nemají nárok na žádné sociální dávky.
Problémem jsou prý rostoucí životní náklady. Podle ČSÚ průměrná mzda vzrostla reálně o 4,6 %, ale průměrnou měsíční mzdu 32 466 korun hrubého má jen jedna třetina zaměstnanců, respektive polovina vydělává méně než 27 582 korun. Pro téměř pětinu domácností je obtížné vycházet se svými příjmy a skoro čtvrtina domácností není schopna platit neočekávaný výdaj nad 10 000 korun.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz )