Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Řekové splnili všechny úkoly a jejich záchrana úspěšně končí
25.06.2018
Vrcholní politici z eurozóny strávili za poslední roky mnoho společných nocí. A to kvůli zdlouhavým jednáním o záchraně Řecka. Tentokrát by to už ale mohlo být naposledy, aspoň pokud půjde vše podle plánu. Ministři financí zemí platících eurem se v Lucemburku nad ránem domluvili na snížení vysokého řeckého státního dluhu. To by mělo zajistit, že se Řekové po osmi letech života s mezinárodní pomocí opět postaví na vlastní nohy. "Je to výjimečný okamžik. Řecká krize končí dnes v Lucemburku," prohlásil eurokomisař pro hospodářství Pierre Moscovici.
Řecko má dluh ve výši 180 procent svého hrubého domácího produktu. Horší je v této statistice už jen Japonsko. Zatímco o japonské schopnosti své dluhy splácet nikdo nepochybuje, u Řecka je situace jiná. Naprostou většinu řeckého dluhu teď vlastní země eurozóny a Mezinárodní měnový fond. Pokud by Řekům jejich dluhové břemeno neulehčily, jen těžko by se zvládli vrátit zpět na trhy a půjčovat si stejně jako ostatní státy světa. Politici proto opakují, že je v zájmu všech Athénám dluh snížit, aby Řecko mohlo opět fungovat jako normální země. Eurozóna se tak shodla na tom, že o 10 let prodlouží dobu, kdy jí Řecko nebude muset splácet prakticky žádné záchranné půjčky. Athény tak začnou posílat svým evropským věřitelům peníze zpět až od roku 2033. Mezitím by měla řecká ekonomika růst, takže se dluhové břemeno ve vztahu k HDP sníží. Toto opatření by v kombinaci s několika dalšími mělo vést k tomu, že by Řekové měli získat zpět důvěru investorů. "Skládám hold řeckým občanům. Jejich snaha nebyla marná," uvedl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Upozornil tím na to, že Řecko získalo dluhové úlevy díky tomu, že úspěšně splnilo všechny podmínky svého třetího záchranného programu. Ten by tak měl 20. srpna oficiálně skončit. Oproti době před začátkem krize v roce 2009 se výkon řecké ekonomiky snížil o víc než pětinu. Jde o nejhlubší příklad hospodářského propadu nějaké země v mírových časech od velké hospodářské krize z přelomu dvacátých a třicátých let minulého století. Eurozóna dosáhne ulehčení řeckého dluhu pomocí odkladu jeho splatnosti. Na samotné výši toho, kolik Řecko dluží, se nic nemění. Státy s eurem tak Řecku žádné dluhy neodpouští.
Češi loni prosázeli rekordních 224,1 miliardy korun, meziročně o 14,1 procenta více
25.06.2018
Mnoho nelegálních firem už přiznává vklady. Do státního rozpočtu přišlo více než 12 miliard korun. Objem výher loni činil více než 184 miliard.
Objem vyplacených výher vzrostl o 17,3 procenta na 184,3 miliardy korun. Hrubé příjmy legálních provozovatelů loterií a podobných her tak dosáhly 39,8 miliardy korun, meziročně o 1,1 procenta více. Informoval o tom mluvčí ministerstva financí Filip Běhal.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Těžba dřeva v českých lesích byla loni rekordní
22.06.2018
Stoupla na 19,4 milionu metrů krychlových, uvedl Český statistický úřad.
Číslo tak pokořilo rekord z roku 2007, kdy lesníci likvidovali dřevo poničené orkánem Kyrill. Tři pětiny loni představovala nahodilá těžba, tedy zejména odstraňování stromů napadených kůrovcem a likvidace polomů.
(Zdroj: ekonomika.idnes.cz)
Tržby českého autoprůmyslu stouply loni na 1,09 bilionu
22.06.2018
Tuzemské automobilky a dodavatelé autodílů loni zažili rekordní rok. Jejich tržby vzrostly o sedm procent na 1,09 bilionu korun. Z toho finální výrobci jako třeba Škoda Auto či Hyundai nebo výrobce autobusů Iveco utržili 614 miliard korun, tedy o desetinu více než v předchozím roce. Oznámili to zástupci Sdružení automobilového průmyslu (SAP) na tiskové konferenci.
Celkem 146 podniků sdružených v SAP se podílí na tuzemské průmyslové výrobě více než 24 procenty a připadá na ně skoro čtvrtina exportu z Česka. Země je po Slovensku druhá na světě v podílu vyrobených aut na obyvatele. V absolutních číslech pak České republice patří ve výrobě automobilů 17. příčka na světě. Vývoz firem českého autoprůmyslu loni stoupl o šest procent na 918 miliard korun. Do zemí Evropské unie a Evropského sdružení volného obchodu (EFTA) směřuje celkem 84 procent vývozu. Největším exportním trhem zůstává Německo (33 procent), potom následují Velká Británie (7,5 procenta) a Francie (sedm procent). Loni se v Česku vyrobilo nejvíce osobních vozidel v historii − na všechny tři značky připadlo dohromady 1,413 milionu aut, což je o pět procent více než v minulém roce. Nárůst byl u mladoboleslavské Škody Auto, která loni zvýšila domácí produkci o 12 procent na 858 103 aut. V nošovickém Hyundai naopak klesla výroba o 0,5 procenta na 356 700 vozidel. O desetinu se snížila produkce v TPCA v Kolíně, kde se vyrobilo 199 078 aut.