Máslo zdražilo nejvíce ze všech potravin
13.09.2024
Vyplývá to z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) k srpnové inflaci. Zatímco meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o tři desetiny procenta, meziročně stouply o 2,2 procenta.
Již zmíněné máslo v srpnu zdražilo oproti červenci o 4,8 procenta. V meziročním srovnání zrychlila jeho cena svůj růst na 22,4 procenta z červencových 15,2 procenta.
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o tři desetiny procenta. V oddíle alkoholických nápojů a tabáku se zvýšily ceny tabákových výrobků o 1,3 %, lihovin o 1,7 % a vína o 1,8 %. U potravin a nealkoholických nápojů rostly ceny uzenin o 2,1 %, ovoce o 2,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 8,8 %, olejů a tuků o 3,1 %, nealkoholických nápojů o 1,0 %, čokoládových výrobků o 4,7 %, másla o 4,8 % a vepřového masa o 1,0 %.
Z potravin byly nižší zejména ceny zeleniny o 4,0 %, přičemž ceny brambor klesly o 21,2 %, drůbežího masa o 5,0 % a vajec o 6,2 %.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu - stejně jako v červenci - o 2,2 %. Zpomalení meziročního růstu cen v oddíle doprava bylo kompenzováno zmírněním cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje většina sledovaných položek zmírnila svůj meziroční pokles.
Ceny mouky byly v srpnu nižší o 10,6 % (v červenci pokles o 15,4 %), uzenin o 2,8 % (v červenci pokles o 4,4 %). Ceny položek ve skupině mléko, sýry, vejce v srpnu klesly o 3,7 % (v červenci pokles o 7,1 %), ovoce o 2,4 % (v červenci pokles o 4,2 %), zeleniny o 2,0 % (v červenci pokles o 4,8 %). Ceny másla zrychlily svůj meziroční růst na 22,4 % (v červenci růst o 15,2 %), čokoládových výrobků na 18,6 % (v červenci růst o 16,0 %), nealkoholických nápojů na 4,2 % (v červenci růst o 3,4 %).
S
(Zdroj: globe24.cz)
Lidé chtějí po pandemii pracovat jinak
10.09.2020
Především chtějí mít všichni jistou práci. I bez slibů kariérního růstu a pravidelného přidávání peněz. Zaměstnanci také touží víc pracovat z domova, protože pandemie koronaviru ukázala, že to u řady profesí jde. Nové průzkumy velkých personálních společností ale odhalily i problém, který trh práce čeká.
"Od března dochází k největší proměně pracovní síly a poptávky po dovednostech od druhé světové války. Změna je navíc velice rychlá," říká ředitelka společnosti ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová. Podle ní se současná krize stává katalyzátorem nové budoucnosti práce. Z aktuálního průzkumu této personální společnosti vyplývá, že největší prioritou zaměstnanců je udržet si práci. Uvedlo to 91 procent respondentů z osmi tisíc dotázaných v několika státech světa včetně tisícovky v Česku. Ještě větší procento lidí má však obavy z návratu starého způsobu práce a ztráty flexibility, kterou během karanténních opatření získali.
Firmy brzdí investice. Třetina podniků bude propouštět
10.09.2020
Ve chvíli, kdy ještě doznívá letní heslo vlády, že český průmysl se z koronavirové krize proinvestuje, samotné firmy nemají kde na investice vzít. V anketě Národního centra Průmyslu 4.0, která proběhla mezi více než dvěma sty řediteli výrobních podniků, téměř polovina z nich potvrdila snížení investic do inovací a nových technologií. A to v průměru o 40 procent.
"Firmy neinvestují a každý vyčkává. Na příští rok se posouvají také objednávky, které si už podniky zadaly," řekl HN Miroslav Václavík, generální ředitel liberecké společnosti VÚTS, která stroje pro strojírenské firmy vyvíjí. Zároveň nečeká, že by se současný stav do konce roku zlepšil. Důvodem je to, že firmám postupně ubývají rezervy. To potom vede ke snižování výdajů na robotizaci výroby. Výrazný pokles zájmu o nové investice vidí i Oldřich Paclík ze Svazu strojírenských technologií sdružujícího výrobce obráběcích a tvářecích strojů, kteří mají v Česku dlouhou tradici. Tyto podniky, jež svoje výrobky často exportují a zajišťují jim servis, ale zažily nižší poptávku už vloni, kdy jim produkce klesla asi o 15 procent.
Podíl lidí pracujících pro stát roste
09.09.2020
Podíl státních zaměstnanců na celkové pracovní síle v Česku roste, což stále více zatěžuje státní rozpočet. Podíl výdajů na jejich platy na celkových příjmech státního rozpočtu v posledních letech navíc roste a tento trend je alarmující, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad. Na platy zaměstnanců státu loni směřovalo 13,5 procenta výdajů rozpočtu a tento podíl od roku 2015 roste.
Průměrný plat zaměstnance na výplatní listině státu loni vzrostl nominálně téměř o desetinu na 37 061 Kč měsíčně. V posledních deseti letech byl počet zaměstnanců státu nejnižší v roce 2013, kdy klesl na 413 595 lidí. Od té doby až do loňského roku však jejich počet narostl o 35 423 na 449 018 lidí. Od roku 2013 se navíc zvýšil objem výdajů na platy zaměstnanců státu o 75,2 miliardy Kč, ale efektivita vládního sektoru se nezvýšila, a v posledních letech naopak klesá, informuje NKÚ.
Obcím a krajům se kvůli pandemii vede hůř
07.09.2020
Obce v pololetí hospodařily s přebytkem 8,4 miliardy korun, což bylo meziročně o 18 miliard Kč méně. Kraje vykázaly přebytek 12,7 miliardy korun, což je v meziročním srovnání o 10,7 miliardy Kč méně. Vyplývá to z údajů zveřejněných ministerstvem financí.