Předčasně splacená hypotéka nově vyjde až na statisíce
28.02.2024
První banky už reagují na snižování úrokových sazeb, se kterým na konci loňského roku začala Česká národní banka a s nímž hodlá pokračovat po celý letošní rok. Tomu, že půjde o výrazné posuny, nasvědčuje i aktuální výsledek únorového zasedání bankovní rady, která nad očekávání trhu upravila sazby rovnou o 0,5 procenta. Odborníci přitom předpovídají, že na konci letošního roku by úrokové sazby mohly dosahovat až ke čtyřem procentům. Tento trend nepochybně povede spotřebitele k tomu, aby se začali poohlížet po možnostech levnějšího refinancování. S touto úvahou se pak ale nutně pojí i další novinka, a to nová koncepce poplatku za předčasné splacení úvěru.
Na vysvětlenou, doposud byla praxe trhu taková, že poskytovatel mohl v případě předčasného splacení úvěru požadovat pouze vzniklé administrativní náklady, které se pohybovaly řádově ve stovkách korun či nízkých tisících. To se však mění s poslední novelou zákona o spotřebitelském úvěru přijatou na konci loňského roku.
I za staré právní úpravy bylo možné úvěr za určitých okolností předčasně splatit, a to zcela zdarma. Šlo například o doplacení úvěru při uplynutí fixace úrokové sazby. Tyto možnosti „beztrestného“ splacení obecně zachovává i nová právní úprava, která je dokonce určitým způsobem rozšiřuje. Pokud se však spotřebitel rozhodne úvěr splatit v době běžící fixace a nevztahují se na něj jiné případy předčasného splacení zdarma, je dle nově schválených pravidel poskytovatel oprávněn požadovat náhradu za nezbytné administrativní náklady související s předčasným splacením, ovšem v maximální výši jeden tisíc korun. To je samo o sobě pro spotřebitele příznivé, už jen předvídatelností maximální částky těchto nákladů...
B
(Zdroj: aktualně.cz)
Sklizeň obilovin a máku bude nižší než loni, úroda řepky předčila očekávání
15.08.2018
Společenstva mlynářů a pekařů uvedlo, že pečivo a výrobky z pšenice letos podraží. Důvodem je cena pšenice, která kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám vzrostla. Sklizeň obilí bude letos o 7,5 procenta nižší než loni, zemědělci ho sklidí 6,345 milionu tun.
Vyplývá to z odhadu, který dnes podle stavu k 15. červenci zveřejnil Český statistický úřad. Prvotní odhad před měsícem byl pesimističtější a předpokládal pokles proti loňsku o 8,2 procenta. Podle statistiků bude očekávaná úroda obilovin třetí nejnižší za posledních deset let.
Úroda řepky podle statistiků meziročně stoupne o 12,3 procenta na 1,287 milionu tun. Předchozí odhad statistiků udával nárůst o 6,5 procenta. Letošní sklizeň máku by však měla být podle ČSÚ o čtvrtinu nižší než loňská, pěstitelé by ho měli sklidit 15 000 tun.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Společné jmění manželů
14.08.2018
Podle § 708 NOZ platí, že vše, co patří manželům a má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“). Společné jmění podléhá režimu zákonnému nebo smluvenému anebo režimu založenému rozhodnutím soudu.
Asi nejčastější je režim zákonný, ve kterém je součástí společného jmění to, co nabyl jeden z manželů (nebo oba manželé společně) za trvání manželství, s výjimkou toho, co:
- slouží osobní potřebě jednoho z manželů
- nabyl darem, děděním nebo odkazem jeden z manželů (pokud dárce nebo zůstavitel neprojevil jiný úmysl),
- nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,
- nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,
- nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.
Nová data o inflaci
12.08.2018
Meziroční růst spotřebitelských cen v červenci zpomalil na 2,3 procenta z červnových 2,6 procenta. Oproti loňskému červenci podražilo hlavně bydlení a pohonné hmoty. Naopak levnější byly oděvy, obuv či telekomunikační služby. Informoval o tom ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici očekávali zpomalení inflace na 2,2 procenta.
Ceny pohonných hmot a olejů se meziročně zvýšily o 12,6 procenta. Za zmíněnými vyššími cenami u tuzemských čerpacích stanic je třeba hledat meziroční nárůst cen ropy na světových trzích. Ten byl způsoben omezováním těžby ze strany kartelu OPEC a Ruska. Zatímco loni v červenci byla průměrná cena ropy Brent 48,48 amerického dolaru za barel, letos v červenci se obchodovala v rozmezí 71 až 80 dolarů. Nárůst cen pohonných hmot mohl být i výraznější, ale tlumilo jej posílení koruny za posledních 12 měsíců. Navíc v červenci se zvyšování ceny ropy zastavilo. Ceny nájmů v bytech se v červenci meziročně zvýšily o 3,2 procenta. Podražovalo také vodné a stočné, a to o 1,8, respektive 1,3 procenta. O více než pět procent vzrostla cena elektřiny. “Neutuchající zájem o byty se odráží v rekordních cenách nemovitostí a pozvolna se tak přelévá i do nájemného,” řekl Petr Dufek, analytik ČSOB. Podle něj jde o trend, který bude pokračovat i v příštím roce. “Nepůjde přitom jen o nájmy, ale i o energie, jejichž ceny ještě zcela nereflektovaly prudké zdražení elektřiny na německém trhu,” dodal.
Koruna bude dále posilovat, za rok by mohlo stát jedno euro 25 korun
12.08.2018
Kurz české měny by měl v příštích 12 měsících posílit o více než dvě procenta. Vyplývá to z ve čtvrtek zveřejněného průzkumu, který mezi 31 ekonomy a analytiky významných domácích i zahraničních finančních domů pravidelně provádí agentura Reuters.
Zatímco nyní se za jedno euro platí okolo 25,60 koruny, za rok by se měl kurz dostat k 25 korunám. Ve výhledu tří a šesti měsíců pak ekonomové v průměru očekávají kurz okolo 25,50, resp. 25,40 Kč. Zpevnit by měla tuzemská měna i vůči dolaru. Zatímco nyní se za jeden dolar platí něco málo přes 22 korun, za 12 měsíců analytici v průměru predikují kurz 20,32 koruny za dolar. “Vzhledem k tomu, že ČNB patrně bude v letošním roce ještě dále zvyšovat úrokové sazby, tak by koruna měla postupně dále posilovat. V letošním roce však pravděpodobně zůstane nad hranicí 25 Kč za euro,” řekl HN Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank v České republice. Zmíněnou hranici by koruna měla podle výhledu ING Bank prolomit až v závěru prvního čtvrtletí příštího roku. Česká národní banka svou klíčovou, takzvanou dvoutýdenní repo sazbu, za kterou si u ní komerční banky ukládají přebytečnou hotovost, zvýšila naposledy minulý týden o 0,25 procentního bodu na 1,25 procenta. Předtím ji posunula nahoru na předešlém zasedání bankovní rady na konci června. Od loňského dubnového konce měnových intervencí vzrostla repo sazba již celkem pětkrát.