Co přináší dohoda EU–Mercosur?
12.12.2024
Obchodní dohoda mezi EU a jihoamerickým společenstvím Mercosur se dojednávala čtvrt století. Teď se zdá, že by mohla být ve finálové rovince. Záležet ale bude na tom, jestli se podaří přesvědčit evropské farmáře, kteří se bojí levnější konkurence, a hlavně vlády jejich zemí. Jazýčkem na vahách bude Itálie. Pakt mezi Evropskou unií a Mercosurem (Brazílie, Argentina, Uruguay, Paraguay, Bolívie) má spojit trhy 780 milionů lidí, což by z něj dělalo největší obchodní dohodu na světě.
Dohoda sníží cla na sýry a další mléčné výrobky, víno, lihoviny a čokoládu z EU. Země Mercosuru zároveň úplně zruší cla na více než 90 % dovozu z unie, včetně 35% cla na automobily a cel na součástky, stroje, chemikálie a léčiva. Evropské firmy by také měly získat lepší přístup ke kritickým materiálům jako nikl, měď, hliník, titan a lithium, které EU potřebuje na zelenou transformaci a v současnosti je musí získávat z Ruska a Číny.
EU na oplátku postupně sníží cla na zemědělské, průmyslové a další zboží dovážené ze zemí Mercosuru. Součástí dohody jsou například také investice 1,8 miliardy eur v rámci programu Global Gateway, který má v nové komisi na starosti Čech Jozef Síkela. Tyto peníze mají latinskoamerickému regionu pomoct se zelenou a digitální transformací.
Nejde ale jen o obchod, EU chce díky paktu také šířit své principy a hodnoty. V průběhu dlouhých let jednání s latinskoamerickými partnery se charakter dohody značně proměnil. Evropská komise, která jménem EU vyjednávala, teď slibuje, že nejde o běžnou obchodní dohodu, ale o komplexní dokument, který obsahuje různé environmentální a zemědělské záruky.
Obě strany se mimo jiné zavázaly k tomu, že budou dodržovat Pařížskou dohodu o klimatu z roku 2015. Pakt údajně obsahuje také právně vymahatelný závazek zastavit odlesňování od roku 2030. Dosud v tomto směru existovaly pouze politické deklarace.
Řada zemí a sektorů ale zmíněným zárukám nevěří. Francouzská vláda a Národní shromáždění, stejně jako velká část místní občanské společnosti a zemědělců, jsou proti dohodě. Polsko a Rakousko jsou také proti, zatímco Nizozemsko a Itálie mají výhrady. Největší kritika přichází ze zemědělského sektoru. Evropští farmáři se bojí hlavně dovozu levného jihoamerického hovězího a kuřecího masa nebo banánů.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Kvóty na přijímání uprchlíků platí. Plnit by je mělo i Česko
06.09.2017
Povinné kvóty na přijímání uprchlíků jsou platné a země Evropské unie se jimi musí řídit, rozhodl nejvyšší soud v Evropské unii. Odmítl tak žalobu Slovenska a Maďarska proti kvótám. V rámci kvót přijatých v roce 2015 by si země EU měly z Řecka a Itálie přerozdělit až 120 tisíc uprchlíků. Na Česko jich připadá zhruba 2600.
Povinné kvóty odmítá i česká vláda, i když se ke slovenské a maďarské žalobě nepřipojila. Bratislava a Budapešť v žalobě argumentovaly z formálního hlediska: tvrdily, že EU při přijetí kvót nedodržela náležité procesní postupy. To ale Soudní dvůr EU, nejvyšší soud v osmadvacítce, odmítl. "Mechanismus /kvót/ napomáhá Řecku a Itálii zvládat dopady migrační krize z roku 2015 a je přiměřený," rozhodl soud. Podle něj platné evropské právo zavedení kvót umožňuje. Slovensko respektuje verdikt soudu, ale nadále hodlá prosazovat jiný způsob solidarity než přijímání migrantů. Novinářům to řekl slovenský premiér Robert Fico. "Náš postoj ke kvótám se nemění. Nadále budeme aktivně pracovat na tom, aby solidarita byla projevena jiným způsobem než nuceným přijímáním migrantů z jiných zemí," uvedl Fico. Česko před dvěma lety hlasovalo spolu se Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem proti přijetí kvót. Ostatní země EU ale kvóty podpořily a odpůrce přehlasovaly. Česko zatím podle povinných kvót přijalo jen 12 běženců a od jara loňského roku úplně přestalo nabízet, že přijme další. Evropská komise proto Česku, a taky Polsku a Maďarsku, pohrozila soudem kvůli nerespektování platných zákonů. Pokud komise tyto země skutečně zažaluje a Soudní dvůr EU jí dá za pravdu, mohl by Česko odsoudit k vysoké jednorázové pokutě a k placení fixní částky za každý den, kdy by dál odmítalo rozhodnutí respektovat. Platnost povinných kvót vyprší už tento měsíc. Země EU si na jejich základě zatím rozdělily jen něco přes 20 tisíc uprchlíků místo plánovaných 120 tisíc. Důvodem je to, že po výrazném snížení migrace do Řecka přes Turecko v Evropě není dostatečný počet lidí, kteří by podmínky pro přerozdělení splňovali.
zdroj: ihned.cz
Češi nechtějí pracovat v zahraničí
04.09.2017
Ochota Čechů trvale nebo dočasně se odstěhovat za prací do zahraničí patří mezi nejnižší na světě. Češi také nejsou příliš nakloněni lákání zahraničních pracovníků pro obsazení volných pracovních míst v tuzemsku. Vyplývá to z globálního průzkumu Workmonitor personálněporadenské společnosti Randstad v několika desítkách zemí světa.
Na otázku ochoty odstěhovat se za prací se v pravidelném čtvrtletním průzkumu v ČR vyjádřilo kladně 35 procent dotázaných, což je druhá nejnižší míra vůbec. Menší mělo pouze Dánsko s 34 procenty, následovaly Rakousko a Nizozemsko s 36 procenty. Dočasně se odstěhovat za prací je ochotných 41 procent českých zaměstnanců, což je opět jedna z nejnižších úrovní v rámci průzkumu zahrnujícího 33 zemí po celém světě. Nižší měly pouze Rakousko s 38 procenty a Dánsko se 40 procenty. "Neochota Čechů jít za prací do zahraničí je dlouhodobá, a aktuálně je navíc podpořena extrémně nízkou nezaměstnaností, širokou nabídkou volných pracovních míst a tlakem na růst mezd a dalších zaměstnaneckých benefitů," uvedla ředitelka české pobočky Randstadu Hana Púllová. Českým firmám chybí pracovní síla, což při současném stavu ekonomiky firmy negativně ovlivňuje z hlediska schopnosti plnit zakázky a ekonomický růst. Nezaměstnanost je nejnižší od roku 1998. Mnohé společnosti se tak snaží do svých řad lákat brigádníky a nabízí uplatnění i lidem, kteří mohou pracovat pouze určité dny v týdnu. Množí se také nejrůznější formy benefitů a příspěvků, jako jsou například dotované obědy nebo obědy zcela zdarma, příspěvky na dopravu a na ubytování či výkonnostní bonusy a odměny, kterými se firmy snaží nové pracovníky nalákat. Průzkum také zjišťoval, zda jsou Češi nakloněni zaměstnávání cizinců. I když na českém trhu aktuálně panuje velký hlad po lidech, s hledáním pracovníků v zahraničí souhlasilo pouze 50 procent respondentů, což rovněž představuje jednu z nejnižších úrovní. Nejnižší ochota zaměstnávat cizince je v Argentině (29 procent), Maďarsku (33 procent) a Mexiku (39 procent).
Zdroj: ihned.cz
Nestlé je největším evropským plátcem dividend
25.08.2017
Přes sedm miliard švýcarských franků na dividendách vyplatila v dubnu svým akcionářům švýcarská potravinářská společnost Nestlé. Vévodí tak světovému žebříčku největších plátců dividend za druhé čtvrtletí letošního roku. Ukazuje to analýza, kterou pravidelně sestavuje britská investiční společnost Janus Henderson.
Celkem evropské firmy, s jejichž akciemi se obchoduje na burze, poslaly v období od dubna do června na účty svých akcionářů 149,5 miliardy dolarů, o 1,1 procenta více v porovnání se stejným obdobím minulého roku. Na světovém objemu dividend se Evropa (bez započtení Velké Británie) podílela přibližně 40 procenty. Důvod byl i ten, že na jaře hned dvě třetiny evropských korporací vyplácí jednorázovou dividendu ze zisku za předchozí rok. To je rozdíl například oproti Spojeným státům, kde je zvykem vyplácet dividendy čtvrtletně. Podle analýzy letos 86 procent evropských firem svou dividendu buď zvýšilo, nebo přinejmenším ponechalo na loňské úrovni. V první dvacítce největších světových plátců se i díky tomu nachází hned devět firem, bank a pojišťoven. Mezi firmami, které svou dividendu letos zvýšily patří mimo jiné právě Nestlé. Společnost tak přispěla k tomu, že výše dividend vyplacených švýcarskými firmami meziročně vzrostla o 8,4 procenta a vyšplhala se v druhém kvartále v přepočtu na rekordních 24,8 miliard dolarů. To dělá při aktuálním kurzu okolo 550 miliard korun. Rekordních objemů dosáhly dividendy také v dalších evropských zemích - v Belgii, Finsku, Nizozemsku, Portugalsku a Rakousku. Například Nizozemsko zaznamenalo podobně jako Švýcarsko silný meziroční nárůst o přibližně osm procent na 8,2 miliard dolarů. Přispělo k tomu i navýšení dividendy firmou Ahold, provozovatele maloobchodních sítí supermarketů. Pod značkou Albert má obchody i v Česku.
zdroj: ihned.cz
Česko je druhé v Evropě co do počtu ekologicky hospodařících farem
25.08.2017
Česká republika má v rámci Evropské unie druhou příčku v podílu ekologicky hospodařících zemědělských farem. Před ní je jenom Rakousko. V pohledu na podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy je ČR na čtvrtém místě za Rakouskem, Estonskem a Švédskem. Ve čtvrtek to oznámila na tiskové konferenci v rámci agrosalonu Země živitelka předsedkyně Českého statistického úřadu (ČSÚ) Iva Ritschelová. Za posledních 16 let počet ekofarem vzrostl sedmkrát na současných 2984 a výměra třiapůlkrát.
Výměr orné půdy přitom dlouhodobě v klesá, od roku 2000 do roku 2016 o 148 000 hektarů, což je přibližně velikost okresu Benešov, připomněl ředitel odboru statistiky zemědělství ČSÚ Jiří Hrbek. Klesá výměra například ječmene, více je naopak řepky a kukuřice. Ekologičtí zemědělci hospodařili loni na 2984 ekofarmách, které byly na 448 228 hektarech zemědělské půdy. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že má radost z nárůstu ekozemědělců. "Vždy u toho dodávám: ale aby nám kromě ploch rostla i spotřeba biopotravin v ČR," řekl. V ekologickém režimu podle Hrbka převažuje výroba "ekologického sena", tedy trvalých travních porostů, které jsou na 86,1 procenta výměru půdy v ekologickém režimu. Podle údajů ministerstva zemědělství vzrostla předloni spotřeba biopotravin meziročně o 11,4 procenta, lidé za ně utratili 2,25 miliardy korun. Průměrně to tedy činilo 213 korun na hlavu, šlo o nejvyšší hodnotu od roku 2008. Podle Ústavu zemědělské ekonomiky a informací činil podíl biopotravin na celkové spotřebě 0,81 procenta. Vláda předloni schválila plán rozvoje ekologického zemědělství do roku 2020. Počítá třeba s tím, že by podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů měl do konce roku 2020 činit tři procenta.
zdroj: ihned.cz