Ministři 15 zemí EU včetně Česka žádají nová řešení pro boj s nelegální migrací
17.05.2024
Ministři 15 členských zemí EU včetně Česka žádají v dopise Evropskou komisi, aby společně se státy navrhla nové způsoby a řešení, jak zabránit nelegální migraci do Evropy. Koalici zemí, které chtějí jít dál než současný migrační pakt, dalo dohromady Česko spolu s Dánskem a Rakouskem. Dopis, který podepsalo 15 ministrů vnitra, byl ve středu večer doručen do Bruselu. Unijní exekutiva se podle ní nyní bude zabývat jeho obsahem, nicméně vedle toho bude řešit i uvedení do praxe těch předpisů, které jsou obsaženy v nedávno přijatém migračním balíčku.
"Níže podepsaní ministři sdílejí přesvědčení, že Evropská unie musí pokračovat v práci na vytvoření spravedlivějšího, více humánního, udržitelnějšího a účinnějšího azylového systému na celém světě," uvádí se na úvod dopisu. Jak text dodává, tento systém by měl být zaměřený na prevenci a řešení nelegální migrace, jak jejích kořenů, tak i migračních tras, ale zároveň i poskytovat adekvátní ochranu a přístřeší těm, kteří to potřebují, a rovněž posilovat návratovou politiku. "Od tohoto cíle jsme bohužel daleko," dodávají ministři vnitra Česka, Bulharska, Dánska, Estonska, Řecka, Itálie, Kypru, Lotyšska, Litvy, Malty, Nizozemska, Rakouska, Polska, Rumunska a Finska. Jak dále stojí v dopise, současné výzvy týkající se azylového a migračního systému Evropské unie, včetně prudkého nárůstu nelegálních příchodů, jsou neudržitelné. "Naší hlavní odpovědností a závazkem je podporovat stabilitu a sociální soudržnost a vyhýbat se riziku polarizace v evropských společnostech a ztráty jednoty v rodině členských států unie," uvádějí ministři, mezi kterými je i český zástupce Vít Rakušan.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Čína dohnala východní země EU
14.12.2018
Průměrná čistá měsíční mzda v Číně dosáhla už téměř 20 tisíc korun, to je o něco méně než 23 tisíc korun v České republice. Po zohlednění rozdílných cen zboží a služeb v obou zemích ale Čína poráží už i řadu českých regionů. Poměrně překvapivý výsledek vyplývající z analýzy Hospodářských novin jde z velké části na vrub nižší cenové hladině, nižším daním a prudkému hospodářskému vzestupu čínské ekonomiky v posledním desetiletí.
Výsledky analýzy odhalují i další zajímavá fakta. Čistá průměrná mzda v Řecku je nižší než v Rumunsku. Při srovnání ekonomické vyspělosti například ukazatelem HDP na obyvatele je na tom Řecko sice výrazně lépe, pokud se ovšem zohlední různé cenové hladiny v daných zemích, pak je náskok Řecka už jen ve výši 10 procent. V případě čistých mezd je zde pro chudší země další zvýhodnění. Platí, že v chudších zemích je daňové břímě uvalené na příjmy obyvatel zpravidla nižší než ve vyspělých státech. Tím lze vysvětlit překvapivé umístění Rumunska před Řeckem, ke stejnému výsledku došla v rámci Evropy i další srovnání. A to vše platí i pro Čínu.
Češi platí na bydlení o polovinu větší úrok, než je průměr eurozóny
13.12.2018
Evropané, kteří si berou úvěr na bydlení, zaplatí na úrocích většinou méně, než kdyby si ho zařizovali před rokem. Čechům naopak tyto úvěry zdražily, a to dost výrazně. Podle říjnové statistiky Evropské centrální banky české banky tyto úvěry poskytovaly v průměru za 2,77 procenta. Česko je tak v úvěrech na bydlení osmou nejdražší zemí Evropské unie.
Podle evropského srovnání, které zahrnuje hypotéky a úvěry stavebních spořitelen, vůbec nejlevněji lidem na bydlení půjčují banky ve Finsku, a to za úrok nižší než jedno procento. Do skupiny nejlevnějších zemí patří i Slovensko s průměrným úrokem 1,48 procenta. Nejdráže na bydlení půjčují rumunské banky, a to za úrok blížící se šesti procentům. V zemích, kde se platí eurem, byla v říjnu průměrná sazba úvěrů na bydlení na úrovni 1,82 procenta ročně. Znamená to, že na úrocích platí Češi o polovinu víc, než je průměr eurozóny. ypotéky jsou nyní pro Čechy nákladnější hlavně kvůli vyšší ceně peněz. Ta plyne z toho, že ČNB na rozdíl od ECB už rok a půl zvyšuje sazby, zatímco v eurozóně jsou stále na nule. O důležitosti měnové politiky centrálních bank svědčí i fakt, že v době, kdy byly české sazby s evropskými srovnatelné, se na podobných úrovních pohybovaly i úroky z úvěrů na bydlení.
Evropská komise vyšetřuje plán Vodafonu převzít Liberty Global
12.12.2018
Evropská komise zahájila hloubkové vyšetřování plánu britské telekomunikační společnosti Vodafone na převzetí aktivit poskytovatele kabelové televize a širokopásmových služeb Liberty Global v České republice, Německu, Maďarsku a Rumunsku. Komise se podle své tiskové zprávy obává, že toto převzetí by mohlo omezit hospodářskou soutěž v Česku a Německu. Transakce zahrnuje mimo jiné největší českou kabelovou společnost UPC.
Vodafone je druhým největším mobilním operátorem na světě a působí také v České republice. Komise se obává, že převzetí aktivit firmy Liberty Global by v ČR mohlo vést k vytlačení některých telekomunikačních podniků z trhů s mobilními, internetovými a televizními službami pro koncové zákazníky. Dohodu o převzetí aktivit ohlásil Vodafone letos v květnu. Díky transakci v hodnotě 21,8 miliardy dolarů (téměř půl bilionu korun) by se podnik stal největším poskytovatelem širokopásmových, kabelových a mobilních služeb v Evropě, napsala agentura Reuters. "Je důležité, aby všichni spotřebitelé v EU měli přístup k dostupným a kvalitním telefonním a televizním službám," uvedla evropská komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. Cílem vyšetřování je podle komisařky zajistit, aby plánované převzetí neznamenalo pro spotřebitele vyšší ceny, omezený výběr a pokles inovací v telekomunikačních a televizních službách.
Brexit s výstupovou dohodou, nebo bez ní?
11.12.2018
Do 29. března 2019, tedy data formálního odchodu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z EU, zbývá jen pár měsíců. S tím, jak se vyjednávání o podmínkách vystoupení Spojeného království (UK) z EU protahovala oproti původnímu plánu, značně narůstala i nervozita na obou stranách Lamanšského průlivu a krizový scénář o odchodu UK z unie bez dohody (takzvaný scénář "no deal") byl politiky i novináři skloňován stále častěji.
Po více než 20 měsících od zahájení dvouletého období určeného pro vyjednání podmínek odchodu se však vyjednavačům UK a Evropské komise podařilo dospět k finální shodě na návrhu textu výstupové dohody, a v polovině listopadu tedy konečně došlo k tolik očekávanému posunu i na politické úrovni směrem k dojednání výstupové dohody. Jaké jsou tedy reálné varianty dalšího vývoje? Proč je uzavření výstupové dohody tak důležité pro řádné vystoupení Spojeného království z Evropské unie a co by její neschválení znamenalo pro český export? Pro spořádaný odchod UK z EU je dohoda o vystoupení klíčová, neboť upravuje proces ukončení členství a zejména pokrývá citlivé oblasti, jako jsou práva občanů EU žijících v UK a naopak, finanční závazky či tzv. přechodné období. Díky přechodnému období by mohla být i nadále uplatňována stávající unijní pravidla alespoň do konce roku 2020 s případnou možností jeho prodloužení ještě o další jeden až dva roky. To by také oběma stranám poskytlo další čas na vyjednání dohody o budoucích vztazích a zejména dořešení irské otázky. Během tohoto období by se na UK i nadále vztahovalo právo EU v plném rozsahu, tedy včetně nově přijímaných pravidel i jurisdikce Soudního dvora EU. UK by se však už nemohlo účastnit jednání unijních institucí a orgánů, a to ani těch stanovených mezinárodními dohodami unie, a nemělo by žádný vliv na legislativní proces. Po celou dobu přechodného období by navíc zůstalo součástí vnitřního trhu a celní unie.