Ministři 15 zemí EU včetně Česka žádají nová řešení pro boj s nelegální migrací
17.05.2024
Ministři 15 členských zemí EU včetně Česka žádají v dopise Evropskou komisi, aby společně se státy navrhla nové způsoby a řešení, jak zabránit nelegální migraci do Evropy. Koalici zemí, které chtějí jít dál než současný migrační pakt, dalo dohromady Česko spolu s Dánskem a Rakouskem. Dopis, který podepsalo 15 ministrů vnitra, byl ve středu večer doručen do Bruselu. Unijní exekutiva se podle ní nyní bude zabývat jeho obsahem, nicméně vedle toho bude řešit i uvedení do praxe těch předpisů, které jsou obsaženy v nedávno přijatém migračním balíčku.
"Níže podepsaní ministři sdílejí přesvědčení, že Evropská unie musí pokračovat v práci na vytvoření spravedlivějšího, více humánního, udržitelnějšího a účinnějšího azylového systému na celém světě," uvádí se na úvod dopisu. Jak text dodává, tento systém by měl být zaměřený na prevenci a řešení nelegální migrace, jak jejích kořenů, tak i migračních tras, ale zároveň i poskytovat adekvátní ochranu a přístřeší těm, kteří to potřebují, a rovněž posilovat návratovou politiku. "Od tohoto cíle jsme bohužel daleko," dodávají ministři vnitra Česka, Bulharska, Dánska, Estonska, Řecka, Itálie, Kypru, Lotyšska, Litvy, Malty, Nizozemska, Rakouska, Polska, Rumunska a Finska. Jak dále stojí v dopise, současné výzvy týkající se azylového a migračního systému Evropské unie, včetně prudkého nárůstu nelegálních příchodů, jsou neudržitelné. "Naší hlavní odpovědností a závazkem je podporovat stabilitu a sociální soudržnost a vyhýbat se riziku polarizace v evropských společnostech a ztráty jednoty v rodině členských států unie," uvádějí ministři, mezi kterými je i český zástupce Vít Rakušan.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Přestřelky se nekonaly, situace okolo brexitu je ale horší
19.10.2018
Summit v Bruselu mezi britskou premiérkou Theresou Mayovou a lídry ostatních 27 zemí Evropské unie skončil v Bruselu bez vzájemných hádek. A to je samo o sobě úspěchem, jak prohlásil jeden z diplomatů blízkých jednáním. EU má ještě v živé paměti zářijovou schůzku v rakouském Salzburgu, po níž se Mayová a představitelé EU vzájemně obviňovali z toho, kdo koho klame.
Zatímco přestřelky se tentokrát nekonaly, ohledně brexitu je situace ještě horší, než byla minulý měsíc. Premiérka Mayová na summitu v Bruselu navzdory výzvám představitelů EU nepředložila žádné nové návrhy, které by do vyjednávání přinesly průlom. S tím, jak dohoda o konkrétní podobě britského odchodu z unie stále není na stole, roste pravděpodobnost takzvaného divokého brexitu, tedy odchodu Británie z EU bez jakékoliv dohody. To by znamenalo například dlouhé fronty kamionů na hranicích a vážné narušení rozsáhlých obchodních vztahů mezi Británií a zbytkem unie.
Další krach jednání o brexitu
18.10.2018
Velká Británie a zbylé země Evropské unie stále nemají dohodu na tom, jak bude vypadat brexit. Pokrok nepřinesl ani summit lídrů států EU v Bruselu, který přitom měl být podle původních předpokladů pro dosažení dohody klíčový. Opět se tak přiblížila hrozba, že Spojené království odejde koncem března 2019 z unie bez jakékoliv dohody. To by podle všeho mělo obrovské dopady na ekonomiku.
"Všichni se chtějí dohodnout. Věřím, že dohoda je možná," zdůraznila v Bruselu britská premiérka Theresa Mayová. Na summit ale nepřivezla žádné nové návrhy ohledně toho, jak shody dosáhnout. Londýn i lídři 27 států EU tak jen potvrdili, že jejich zástupci budou dál jednat. "V příštích týdnech budeme dál klidně a trpělivě vyjednávat," prohlásil hlavní evropský vyjednavač Michel Barnier. Slova "klidně a trpělivě" před novináři několikrát zopakoval. Čas se ale krátí - obě strany se musí domluvit ještě před koncem roku, protože smlouvu následně musí schválit britští poslanci a Evropský parlament. "Uděláme vše proto, abychom dosáhli dohody," řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Zároveň ale varovala, že se unie musí připravit "na každou variantu včetně té, že Británie z EU odejde bez dohody". V to, že jednání nakonec skončí dohodou, doufá i český premiér Andrej Babiš (ANO).
Audi zaplatí za podvody s emisemi v přepočtu téměř 21 miliard korun
17.10.2018
Německá automobilka Audi zaplatí za podvody s emisemi 800 milionů eur (20,7 miliardy korun). Dceřiná firma koncernu Volkswagen v úterý oznámila, že přijala pokutu vyměřenou mnichovským státním zastupitelstvím a ukončila tím soudní řízení.
Předmětem vyšetřování byly spalovací šestiválcové a osmiválcové motory v modelech Audi V6 a V8 vyráběných od roku 2004, které podle zjištění neodpovídaly předpisům. Výrobce luxusních vozů ve svém sdělení uvedl, že tato mimořádná položka výrazně zatíží jeho letošní hospodářské výsledky, zasažen by měl být i mateřský Volkswagen. Ten už v červnu zaplatil za podobný přestupek miliardu eur. Kvůli podezření z podvodu a klamavé reklamy v souvislosti s emisním skandálem vyšetřuje prokuratura i suspendovaného šéfa Audi Ruperta Stadlera. Ten je podezřelý, že schválil prodej aut s nepravdivými údaji o emisích, věděl o manipulacích nebo je přinejmenším úmyslně ignoroval. Kvůli obavám, že by se mohl snažit ovlivňovat svědky a mařit vyšetřování byl zadržen a ve funkci jej zatím zastupuje šéf prodeje Abraham Schot.
Německo je napřed o třicet let
16.10.2018
Pověst učňovských oborů školy i firmy v posledních třiceti letech zanedbávaly, říká bývalý vítkovický ředitel Libor Witassek. Podle něj bude trvat dalších patnáct let, než zájem o učební obory a jejich kvalita znovu vzrostou. Jako řešení vidí vytvoření nového systému učňovského vzdělávání. Do něj by kromě státu a škol měly být zapojené i regionální firmy a obce. "Neexistuje úředník, jenž obsah výuky vymyslí lépe než 20 firem," říká Witassek, ambasador Evropského týdne odborných dovedností.
Kritický nedostatek uchazečů o práci může podle něj zapříčinit konec tuzemského průmyslu. "Firmy neustále snižují nároky na lidi, spousty z nich nabírají lidi bez odpovídajícího vzdělání a praxe jen s tím, že mají zájem pracovat. Takoví lidé nacházejí uplatnění u jednoduchých výrobních linek, pracují s jednoduchými technologiemi a nemusí při své práci příliš přemýšlet. Takoví pracovníci v českém průmyslu převažují," upozorňuje zkušený podnikatel na to, že stát a školy by se měly zaměřit na vzdělání kreativních lidí, kteří ve svých profesích ustojí i vlnu robotizace a dodají tuzemskému průmyslu vyšší přidanou hodnotu. S měnícími se potřebami firem by učňovské školy měly své osnovy měnit nejpozději každé dva roky. "Existují technické obory, které se mění tak rychle, že absolventi po jejich vystudování nemají znalosti a dovednosti, které jsou aktuálně na trhu práce potřeba," míní Witassek, který v Opavě už na konci 90. let založil rekvalifikační centrum, které se zabývá dovednostmi ve strojírenství. Za posledních 18 let jím prošly stovky zájemců včetně absolventů učňovských oborů. "Dnes stejně jako před 18 lety nejsme spokojeni s tím, jak středoškoláci dovedou pracovat s moderními technologiemi. Úroveň znalostí zájemců o program se neustále zhoršuje, a to i proto, že se ve školách často nedostanou k práci na kvalitních strojích nebo s moderními technologiemi, neumí například modelovat ve 3D. Neumí vymýšlet, jen provádět stále se opakující činnosti," popisuje manažer, který pro potřeby centra stroje pořizuje na operativní leasing, takže je obměňuje nejdéle po čtyřech letech.