Na Lampedusu dorazilo za pár dní 10 tisíc migrantů
15.09.2023
Úřady na ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrov obyvatel. Migrační středisko, které má kapacitu jen 400 osob, je chronicky přeplněné. Sicilský farář situaci přirovnává k apokalypse.
"Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem," řekl novinářům starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.
Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s přílivem migrantů potýká dlouhodobě. Letos je ale migrační vlna nebývale veliká. Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra přes 123 tisíc migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 tisíc, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021.
Většina běženců připlouvá do Itálie na Sicílii, pod kterou spadá i Lampedusa. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 10. září do Itálie 115 tisíc migrantů, z toho 97 tisíc na Sicílii. V pondělí na Lampedusu dorazilo téměř dva tisíce lidí, v úterý připlulo 110 lodí, které vezly přes pět tisíc migrantů. Ve středu zatím úřady napočítaly 29 dalších člunů, ve kterých dorazilo 1290 osob.
Podle agentury ANSA v přístavu na Lampeduse panuje zmatek, migranti se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči.
Lampedusa je častým cílem lodí vyplouvajících z pobřeží Tuniska, protože je od něj vzdálená jen zhruba 200 kilometrů. Středisko pro migranty na ostrově má kapacitu pro 400 osob a je chronicky přeplněné. Situaci označil za "tragickou, dramatickou a apokalyptickou" i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA.
Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. "Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí," řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.
Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším přílivem migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle UNHCR letos na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 tisíc a do Řecka necelých 23 tisíc.
Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Evropa je v potravinách soběstačná
07.12.2020
Pandemie a opakované uzavírání hranic vrátily letos do hry úvahy o potravinové soběstačnosti. V EU nyní činí 101 procent a za dalších 60 let by se měla změnit jen minimálně. Uspokojit potřeby svého obyvatelstva zvládne i Česko - nadprodukci má v mléku a obilovinách, chybí však vlastní ovoce. Hůře jsou na tom Rusko nebo Čína, které spoléhají na dovoz. Ukazuje to analýza projektu Evropa v datech.
Polští výzkumníci Přírodovědecké univerzity v Poznani ve své nedávné studii porovnávali potravinovou soběstačnost jednotlivých zemí světa na základě kalorické spotřeby obyvatelstva v kombinaci s HDP. Právě kalorická metoda dokáže "odstínit" fakt, že každá země se specializuje na produkci jiných potravin. Kalorie tak spravedlivě počítají potravinářskou výrobu jako celek. Z výpočtů vyplynulo, že Česko patří mezi dvanáct zemí Evropy, které vlastní produkcí potravin dokážou uspokojit své každodenní kalorické nároky. Podobného výsledku dosáhli také Němci, Poláci nebo Francouzi. V Evropě přitom tvoří výjimku pouze Bosna a Hercegovina a Albánie.
V
Nervozita stoupá, důležitý týden určí, jaký bude brexit
04.12.2020
Pokud se Evropská unie a Velká Británie v nejbližších týdnech nedomluví, nastane přesně za měsíc na britských hranicích chaos. Vyprší přechodné období, během kterého si měly obě strany ujasnit, jak spolu chtějí do budoucna obchodovat. Spojené království sice do EU nepatří už od února, koronavirová pandemie i neochota k ústupkům ale cestu k dohodě dosud blokovaly. Pokrok by mohl nastat tento týden.
Brexit zásadně změní řadu věcí, například volný pohyb lidí mezi EU a Británií za prací a za studiem bude od ledna minulostí. Zejména byznysu by ale ještě mohla pomoct dohoda, ke které se teď Brusel s Londýnem snaží dospět. Zavedla by bezcelní obchod, uchráněný od dalších překážek. Spolupracovat by obě strany i nadále měly v oblastech bezpečnosti nebo dopravy.
Alternativa, která žádnou speciální dohodu nevyžaduje, by měla na byznys mnohem zásadnější dopady. Pokud se EU a Británie nedohodnou, znamenalo by to přechod na styky podle podmínek Světové obchodní organizace (WTO) a s tím také dodatečná cla, regulace a kontroly.
V
15 zemí se dohodlo na volném obchodu
16.11.2020
Skupina 15 zemí z asijsko-pacifického regionu zahrnující Čínu, Japonsko, Jižní Koreu a Austrálii podepsala největší dohodu o volném obchodu na světě. Dohoda označovaná jako RCEP (Regional Comprehensive Economic Partnership) pokrývá více než dvě miliardy lidí a zhruba třetinu světové ekonomiky.
Dohoda prosazovaná Pekingem snižuje cla a stanovuje společná obchodní pravidla. Týká se obchodu, služeb, investic, telekomunikací i autorských práv, napsala agentura DPA. Dohoda byla podepsána na okraj summitu Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) ve vietnamském hlavním městě Hanoji. Číně by podle ekonomky Iris Pangové ze společnosti ING mohla pomoci snížit závislost na zámořských trzích a technologiích, napsala agentura Reuters. "S potěšením konstatuji, že po osmi letech tvrdé práce jsme dnes oficiálně dotáhli do konce podpisem vyjednávání o RCEP," řekl agentuře Kjódó vietnamský premiér Nguyen Xuan Phuc. "Závěr vyjednávání o RCEP, tedy největší dohodě o volném obchodu na světě, výrazným způsobem potvrdí vedoucí úlohu ASEAN v podpoře mnohostranného obchodního systému. Nově vzniklá obchodní struktura v regionu umožní provozovat udržitelný obchod, oživí dodavatelské řetězce narušené covidem-19 a napomůže k zotavení hospodářství po pandemii," dodal vietnamský premiér.
V
USA určitě nezruší cla na evropskou ocel, budou ale předvídatelnější
13.11.2020
Doba, kdy tvrdá rétorika tweetů prezidenta Donalda Trumpa hrozila Evropě obchodní válkou, zřejmě už brzy skončí. Od nového prezidenta Joea Bidena se především očekává, že jeho obchodní politika bude předvídatelnější. A že minimálně v případě Evropy Biden po příchodu do Bílého domu od některých zavedených cel ustoupí.
Zatím je ale vše při starém. Potvrzuje to pondělní krok Evropské komise, která s platností od úterý zavedla odvetná cla na americké zboží v hodnotě čtyř miliard dolarů (asi 90 miliard korun). Důvodem je nedovolená podpora pro amerického výrobce letadel Boeing. Naopak Trump již dříve uvalil cla za více než sedm miliard dolarů kvůli podobné podpoře evropského výrobce letadel Airbus.
V