Na Lampedusu dorazilo za pár dní 10 tisíc migrantů
15.09.2023
Úřady na ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrov obyvatel. Migrační středisko, které má kapacitu jen 400 osob, je chronicky přeplněné. Sicilský farář situaci přirovnává k apokalypse.
"Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem," řekl novinářům starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.
Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s přílivem migrantů potýká dlouhodobě. Letos je ale migrační vlna nebývale veliká. Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra přes 123 tisíc migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 tisíc, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021.
Většina běženců připlouvá do Itálie na Sicílii, pod kterou spadá i Lampedusa. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 10. září do Itálie 115 tisíc migrantů, z toho 97 tisíc na Sicílii. V pondělí na Lampedusu dorazilo téměř dva tisíce lidí, v úterý připlulo 110 lodí, které vezly přes pět tisíc migrantů. Ve středu zatím úřady napočítaly 29 dalších člunů, ve kterých dorazilo 1290 osob.
Podle agentury ANSA v přístavu na Lampeduse panuje zmatek, migranti se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči.
Lampedusa je častým cílem lodí vyplouvajících z pobřeží Tuniska, protože je od něj vzdálená jen zhruba 200 kilometrů. Středisko pro migranty na ostrově má kapacitu pro 400 osob a je chronicky přeplněné. Situaci označil za "tragickou, dramatickou a apokalyptickou" i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA.
Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. "Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí," řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.
Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším přílivem migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle UNHCR letos na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 tisíc a do Řecka necelých 23 tisíc.
Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
V Německu propustíme pět tisíc lidí
18.03.2019
Americký výrobce automobilů Ford Motor zruší v Německu 5000 pracovních míst. Oznámila to v pátek firma, která se snaží obnovit ziskovost svých evropských aktivit. Snížení počtu zaměstnanců v Německu by mělo podle automobilky přinést úsporu ve výši minimálně půl miliardy dolarů (více než 11 miliard korun), píše agentura DPA.
"Je to součást již v lednu ohlášené restrukturalizace evropských aktivit Fordu, jejímž cílem je vrátit se v Evropě co nejrychleji k zisku," uvedl mluvčí automobilky. Ford má nyní v Německu podle agentury DPA kolem 24 000 stálých zaměstnanců. Společnost Ford v pátek v samostatné zprávě oznámila, že celkový plat jejího generálního ředitele Jima Hacketta po zahrnutí základní mzdy, bonusů a akciových odměn se v loňském roce zvýšil na 17,1 milionu dolarů (387 milionů korun) z 16,3 milionu dolarů v předchozím roce. Automobilce Ford přitom v loňském roce klesl čistý zisk o více než polovinu na 3,7 miliardy dolarů z předloňských 7,7 miliardy dolarů. V samotné Evropě firma loni vykázala provozní ztrátu 398 milionů dolarů.
Prodeje aut v Evropě se meziročně snížily
15.03.2019
Prodej nových osobních automobilů v Evropské unii se v únoru meziročně snížil o jedno procento na 1,11 milionu vozů. V pátek to uvedlo Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA). Klesl již pátý měsíc po sobě, přestože nejdůležitější trhy, tedy Německo a Francie, se mírně zotavily.
Za první dva měsíce roku se celková poptávka po nových vozech meziročně snížila o 2,9 procenta. V Německu se ale v únoru prodalo meziročně o 2,7 procenta více aut a ve Francii o 2,1 procenta více. Naopak Španělsko a Itálie vykázaly šestý měsíc po sobě propad. Ve Španělsku pokles činil 8,8 procenta a v Itálii 2,4 procenta. Prodej vozů největší evropské automobilky Volkswagen se minulý měsíc v EU meziročně snížil o 0,7 procenta. Kmenová značka VW nicméně vykázala růst, a to o 3,4 procenta. Vozů dceřiné značky Škoda se v EU v únoru prodalo o 0,5 procenta více. Výrazně méně zákazníci ale poptávali další dceřinou značku VW - auta Porsche. Jejich prodej se propadl o 44,3 procenta. Menší zájem byl také o Audi. Konkurenční skupina PSA, která vyrábí i vozy Peugeot nebo Renault, naopak trendu trhu vzdorovala a celkový prodej o procento zvýšila.
EU chce omezit odměny bankéřů
13.03.2019
Téměř pět tisíc bankéřů v Evropské unii si v roce 2017 vydělalo přes jeden milion eur (25,6 milionu korun), přestože jim regulační orgány omezily bonusy. Vyplývá to z údajů Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA), podle něhož většina z těchto bankéřů pracuje v Británii. Předpokládá se ale, že vzhledem k odchodu Británie z Evropské unie se řada z nich na konci března přesune na kontinent.
EBA uvedl, že 4859 bankéřům byl v roce 2017 vyplacen více než jeden milion eur včetně bonusů. O rok dříve bylo takových bankéřů 4597. Vzhledem k tomu, že řadu bank za finanční krize před deseti lety bylo nutné zachraňovat penězi daňových poplatníků, omezila Evropská unie od roku 2014 bonusy výší základního platu, popřípadě jeho dvojnásobkem, pokud dají souhlas akcionáři. Průměrný poměr mezi variabilním a fixním příjmem lidí s nejvyššími platy se od té doby soustavně snižuje. Zatímco v roce 2014 činil 123 procent a o rok později 118 procent, v roce 2016 byl na 104 procentech a v roce 2017 na 101,8 procenta, uvedl EBA.
Německá vláda znovu snížila odhad růstu ekonomiky
13.03.2019
Německá vláda nyní podle neveřejné prognózy předpokládá, že německá ekonomika letos vykáže růst pouze o 0,8 procenta. Informoval o tom dnes německý list Handelsblatt. Už v lednu přitom vláda snížila oficiální odhad letošního růstu na 1,0 procenta z dříve předpokládaných 1,8 procenta.
"Spolková vláda už interně počítá pro rok 2019 s růstem pouze 0,8 procenta," citoval Handelsblatt z důvěrného dokumentu ministerstva financí. Oficiálně nicméně podle listu nadále platí předpověď jednoprocentního růstu. Německá ekonomika se v poslední době potýká s negativními důsledky slábnoucího růstu globální ekonomiky, sporů v mezinárodních obchodních vztazích a nejistoty kolem připravovaného odchodu Británie z Evropské unie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) minulý týden snížila odhad letošního růstu německé ekonomiky na pouhých 0,7 procenta z 1,6 procenta předpovídaných v listopadu. V loňském roce se hrubý domácí produkt (HDP) spolkové republiky zvýšil o 1,4 procenta, nejpomaleji za posledních pět let. Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá mimo jiné i řada českých podniků.