Průmysl v EU stagnuje, výroba v lednu vzrostla o 0,3 procenta
17.03.2025
Průmyslová výroba v Evropské unii se v lednu meziměsíčně zvýšila o 0,3 procenta po prosincovém poklesu o 0,2 procenta. Oznámil to ve čtvrtek evropský statistický úřad Eurostat. V České republice průmyslová produkce naopak klesla o 0,3 procenta po prosincovém nárůstu o 1,9 procenta.
V meziročním srovnání se průmyslová výroba v Evropské unii v lednu snížila o 0,2 procenta, zatímco v prosinci pokles činil 1,1 procenta. V České republice meziroční pokles zpomalil na 0,6 procenta z prosincových 2,7 procenta.
V eurozóně se průmyslová výroba v lednu meziměsíčně zvýšila o 0,8 procenta. Překonala tak očekávání analytiků, kteří její růst odhadovali na 0,6 procenta, napsala agentura Reuters. Meziročně zůstala průmyslová produkce v eurozóně v lednu beze změny, zatímco v prosinci klesla o 1,5 procenta. V Německu, které je největší ekonomikou EU, se průmyslová výroba v lednu meziměsíčně zvýšila o 2,3 procenta po prosincovém poklesu o 2,1 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Ministři 15 zemí EU včetně Česka žádají nová řešení pro boj s nelegální migrací
17.05.2024
Ministři 15 členských zemí EU včetně Česka žádají v dopise Evropskou komisi, aby společně se státy navrhla nové způsoby a řešení, jak zabránit nelegální migraci do Evropy. Koalici zemí, které chtějí jít dál než současný migrační pakt, dalo dohromady Česko spolu s Dánskem a Rakouskem. Dopis, který podepsalo 15 ministrů vnitra, byl ve středu večer doručen do Bruselu. Unijní exekutiva se podle ní nyní bude zabývat jeho obsahem, nicméně vedle toho bude řešit i uvedení do praxe těch předpisů, které jsou obsaženy v nedávno přijatém migračním balíčku.
"Níže podepsaní ministři sdílejí přesvědčení, že Evropská unie musí pokračovat v práci na vytvoření spravedlivějšího, více humánního, udržitelnějšího a účinnějšího azylového systému na celém světě," uvádí se na úvod dopisu. Jak text dodává, tento systém by měl být zaměřený na prevenci a řešení nelegální migrace, jak jejích kořenů, tak i migračních tras, ale zároveň i poskytovat adekvátní ochranu a přístřeší těm, kteří to potřebují, a rovněž posilovat návratovou politiku. "Od tohoto cíle jsme bohužel daleko," dodávají ministři vnitra Česka, Bulharska, Dánska, Estonska, Řecka, Itálie, Kypru, Lotyšska, Litvy, Malty, Nizozemska, Rakouska, Polska, Rumunska a Finska. Jak dále stojí v dopise, současné výzvy týkající se azylového a migračního systému Evropské unie, včetně prudkého nárůstu nelegálních příchodů, jsou neudržitelné. "Naší hlavní odpovědností a závazkem je podporovat stabilitu a sociální soudržnost a vyhýbat se riziku polarizace v evropských společnostech a ztráty jednoty v rodině členských států unie," uvádějí ministři, mezi kterými je i český zástupce Vít Rakušan.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Státy EU schválily nový pakt o migraci a azylu
15.05.2024
Ministři členských zemí Evropské unie (Rada EU) v Bruselu definitivně schválili nový pakt o migraci a azylu, tedy masivní přepracování dosavadních migračních a azylových zákonů eurobloku. Uvedla to agentura Reuters. Schválený pakt se skládá z deseti právních předpisů, které podporuje velká většina členských států EU. Slovensko v souladu s avizovaným postojem hlasovalo při dvou předpisech proti a při osmi se hlasování zdrželo. Podobnou pozici hlásily i Maďarsko a Polsko, které podle tiskové agentury DPA nakonec hlasovaly proti všem částem balíku. S některými z nových předpisů nesouhlasily ani Rakousko a Malta. Belgická státní tajemnice pro azyl a migraci Nicole de Moorová ve zprávě pro média upřesnila, že nová pravidla zefektivní evropský azylový systém a zvýší solidaritu mezi členskými státy.
"EU bude pokračovat v úzké spolupráci se třetími zeměmi při řešení základních příčin nelegální migrace. Jen společně můžeme najít odpovědi na globální migrační výzvu," uvedla De Moorová. Nařízení o screeningu umožní vnitrostátním orgánům zavést dohodnutý postup vůči nelegálním migrantům a azylantům na vnější hranici a zajistí, aby se identifikace, kontroly bezpečnosti a zranitelnosti a hodnocení zdravotního stavu prováděly jednotným způsobem. Aktualizovaná databáze Eurodac umožní shromažďovat přesnější údaje (i biometrické) o migrantech a osob nelegálně přicházejících do EU.
Nařízení o azylovém řízení zefektivňuje evropské azylové řízení a v přesně definovaných případech zavádí povinné řízení na hranicích. Nařízení o navracení se zabývá návraty osob, jejichž žádost v řízení na hranicích je zamítnuta.
Nařízení o řízení azylu a migrace určuje, který členský stát je odpovědný za posouzení žádostí o mezinárodní ochranu, a poprvé zavádí spravedlivé rozdělení odpovědnosti mezi členské státy.
Směrnice o kvalifikaci a podmínkách přijímání stanoví jednotná pravidla pro kritéria pro udělování mezinárodní ochrany a normy pro přijímání žadatelů o azyl. Mělo by to také pomoci snížit sekundární pohyby mezi členskými státy.
Hlavní novinkou schválené reformy je povinen hraniční postup. Ten se bude vztahovat na určité kategorie žadatelů o azyl (například ze zemí s nízkou mírou uznání práva na azyl). Cílem postupu na vnějších hranicích EU je rychle posoudit, zda se jedná o neopodstatněné nebo nepřípustné žádosti. Osoby v azylovém pohraničním řízení nemají oprávnění ke vstupu na území Unie. Nová pravidla objasňují, který členský stát bude odpovědný za žádost o azyl (v případech, kdy má osoba rodinného příslušníka v zemi EU nebo kdy žádost o azyl není podána v zemi prvního vstupu do EU).
Důležitým aspektem reformy migračního systému je zavedení mechanismu solidarity k zajištění spravedlivějšího rozdělení odpovědnosti. Příspěvky členských států mohou sestávat z relokací, finančních příspěvků nebo (po dohodě s přijímajícím členským státem) z alternativních opatření solidarity (poskytování pohraniční stráže, pomoc při rozmisťování přijímacích středisek).
S
Členské státy potvrdily revizi společné zemědělské politiky
15.05.2024
Členské státy EU definitivně schválily revizi společné zemědělské politiky Evropské unie. Nová pravidla mají podpořit farmáře, kteří v minulých měsících protestovali v řadě unijních zemí a stěžovali si na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i špatné podmínky při hospodaření. Europoslanci revizi odsouhlasili na svém poslední plenárním zasedání v tomto legislativním období na konci dubna ve Štrasburku. Předpis bude nyní vyhlášen v unijním věstníku a vstoupí v platnost prvním dnem po vyhlášení, a to do konce května.
Zemědělci budou moci uplatňovat revidované environmentální podmínky pro své žádosti o finanční podporu EU již v letošním roce, a to i zpětně. Unijní exekutiva v polovině března vyhověla zemědělcům a navrhla zrušit některé ekologické požadavky, které na ně dosud měla v rámci společné zemědělské politiky. Cílem návrhů Evropské komise bylo poskytnout farmářům větší prostor při plnění určitých podmínek souvisejících s životním prostředím. Jedním z požadavků na farmáře je například vyčlenit část půdy pro podporu biologické rozmanitosti. Plnění podobných podmínek bude nyní dobrovolné. Komise rovněž navrhla osvobodit od kontrol zemědělce s méně než deseti hektary půdy, tedy dvě třetiny všech příjemců podpory v rámci společné zemědělské politiky.
S
Evropská ekonomika začala letošní rok mírným zlepšením
07.05.2024
Evropská ekonomika v 1. čtvrtletí zaznamenala mírný růst o 0,3 % ve srovnání s posledním čtvrtletím roku 2023. Tento nárůst je přičítán mírnému uvolnění inflačního tlaku na spotřebitele a stagnaci německé ekonomiky, přičemž největší kontinent začíná ukazovat skromné známky oživení.
Eurozóna, tvořená 20 zeměmi, zaznamenala svůj nejsilnější ekonomický výkon od třetího čtvrtletí roku 2022, přičemž se zlepšila o 0,1 % v každém z posledních dvou čtvrtletí roku 2023, podle údajů zveřejněných statistickým úřadem Eurostat. Informuje agentura AP.
Růst ekonomiky byl brzděn vysokou inflací, která snížila kupní sílu spotřebitelů, a prudkým nárůstem cen energií v důsledku omezení dodávek zemního plynu ze strany Ruska. Tyto nepříznivé faktory se však mírně zmírnily, protože ceny energií klesly a inflace v dubnu klesla na 2,4 %. Nicméně vysoké úrokové sazby Evropské centrální banky, zaměřené na snížení inflace, představují další překážku tím, že zvyšují náklady na úvěry pro podniky i spotřebitele. S blížícím se dosažením cíle 2% inflace stanoveného Evropskou centrální bankou se začíná spekulovat o možnosti, že v červnu může banka pro eurozónu snížit svou referenční sazbu z aktuálního rekordního maxima 4 %.
Německo se v prvním čtvrtletí zotavilo o 0,2 % po loňském poklesu o 0,5 %, což je vítáno, ale neřeší dlouhodobé strukturální problémy jako je byrokracie, nedostatek kvalifikovaných pracovníků a nedostatečné investice do infrastruktury. Francie zaznamenala růst o 0,2 % a Španělsko o 0,7 %. Eurozóna jako celek byla posílena 1,1% ziskem v Irsku, což však odráží především nadnárodní korporace.
S