Průmysl v EU stagnuje, výroba v lednu vzrostla o 0,3 procenta
17.03.2025
Průmyslová výroba v Evropské unii se v lednu meziměsíčně zvýšila o 0,3 procenta po prosincovém poklesu o 0,2 procenta. Oznámil to ve čtvrtek evropský statistický úřad Eurostat. V České republice průmyslová produkce naopak klesla o 0,3 procenta po prosincovém nárůstu o 1,9 procenta.
V meziročním srovnání se průmyslová výroba v Evropské unii v lednu snížila o 0,2 procenta, zatímco v prosinci pokles činil 1,1 procenta. V České republice meziroční pokles zpomalil na 0,6 procenta z prosincových 2,7 procenta.
V eurozóně se průmyslová výroba v lednu meziměsíčně zvýšila o 0,8 procenta. Překonala tak očekávání analytiků, kteří její růst odhadovali na 0,6 procenta, napsala agentura Reuters. Meziročně zůstala průmyslová produkce v eurozóně v lednu beze změny, zatímco v prosinci klesla o 1,5 procenta. V Německu, které je největší ekonomikou EU, se průmyslová výroba v lednu meziměsíčně zvýšila o 2,3 procenta po prosincovém poklesu o 2,1 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Eurovolby rozhodnou hlavně starší Pražané, ukazuje průzkum
13.03.2024
Zúčastnit se červnových voleb do Evropského parlamentu rozhodně plánuje jen třetina Čechů. V mezičase se o europoslance sedm z deseti českých voličů vůbec nezajímá. A za rozhodující téma voleb lidé stále označují migraci, přestože do Česka téměř žádní uprchlíci s výjimkou ukrajinských nemíří. Data vyplývají z průzkumu agentury Ipsos, která bude v následujících měsících opakovaně mapovat voličské nálady v Česku.
Výzkumníci se tentokrát neptali na preference jednotlivých stran. Zkoumali celkově zájem Čechů o eurovolby a zdejší povědomí o dění v EU. Došli k tomu, k čemu dospěly i jiné průzkumy: čeští voliči evropské volby ignorují. S jistotou se chystá k urnám pouze třetina Čechů. "Spíše ano" pak další třetina.
Stejný dotaz pro celoevropský průzkum Eurobarometr zveřejněný loni v prosinci vynesl obdobný verdikt: k eurovolbám se chystalo méně českých voličů než každý druhý. Češi se tak spolu s obyvateli Kypru zařadili k národům, které se o eurovolby zajímají nejméně z celé EU. Odpovídala tomu i účast v zatím posledním hlasování v roce 2019 - dosáhla tehdy 29 procent, zatímco unijní průměr přesáhl padesátiprocentní laťku.
Malý zájem o eurovolby zapadá do celkově nízké pozornosti v Česku k evropskému dění. Pouze šest procent českých voličů odpovědělo Ipsosu, že vědí, co to jsou a jak fungují frakce v Evropském parlamentu. A jen okolo 40 procent lidí se zajímalo o české europoslance jindy než v čase volební kampaně.
"Voliči primárně chtějí po europoslancích hájení českých zájmů. Bez ohledu na stranický dres," komentuje výsledky výzkumu Michal Kormaňák z agentury Ipsos.
Z malého zájmu o unijní dění může těžit současná vládní koalice. Bližší pohled na rozhodnutí zúčastnit se voleb do europarlamentu ukazuje, že se k urnám nejčastěji chystají lidé nad 65 let věku (46 procent), vzdělanější (nejméně s maturitou) a zejména obyvatelé Prahy (42 procent). Tito voliči patří mezi nejvíc proevropské a také ty s nejvyšší disciplínou. Zároveň právě ve městech a mezi vzdělanější populací střední a starší generace mají vládní strany nejvíc podporovatelů.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
EU začíná pracovat na navýšení kapacit obranného průmyslu
07.03.2024
Evropská unie plánuje masivní navýšení výroby a společných nákupů zbraní v rámci bloku. Představila příslušný návrh, informují velké zpravodajské agentury. EU chce postupně snižovat svou závislost na zbraních z USA. "Musíme vyrovnat transatlantickou rovnováhu bez ohledu na volební dynamiku ve Spojených státech. Musíme převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a zároveň samozřejmě nadále zachovat věrnost NATO," řekla místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestagerová. "Lepší schopnost reagovat z nás udělá silnější spojence," dodala.
Šéf unjiní diplomacie Josep Borrell konstatoval, že je po desetiletích nedostatečných investic nutné společně zvýšit výdaje na obranu. "Silný, robustní a konkurenceschopný evropský obranný průmysl je strategickou nezbytností," poznamenal.
Média připomněla, že nedostatečné výrobní kapacity evropského obranného průmyslu odhalila ruská agrese vůči Ukrajině, která už trvá dva roky. EU totiž nebyla schopná dodat Kyjevu přislíbené množství munice. Unijní činitelé zároveň chtějí být připraveni pro případ, že se Donald Trump vrátí do Bílého domu. Vestagerová zmínila, že i když členské státy investice zvyšují, směřují je do velmi různorodých zbraňových systémů pocházejících primárně zpoza hranic EU. "Měli bychom investovat lépe, což do značné míry znamená, že bychom měli investovat společně a do evropských výrobků," podotkla. Podle nynějšího návrhu by unijní země měly v budoucnu alespoň 40 procent vojenského materiálu nakupovat společně, přičemž 35 procent má pocházet zevnitř bloku.
S
Podmínky pro euro splnilo Česko za 20 let členství v EU šestkrát
07.03.2024
Za 20 let členství v Evropské unii splnilo Česko šestkrát ekonomická kritéria pro zavedení společné evropské měny. Zatím naposledy se to stalo v roce 2018, letos není vyloučeno, že se to podaří znovu. Vyplývá to z analýz ministerstva financí a České národní banky. I nadále ale země nebude plnit podmínku členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Česko se k zavedení eura zavázalo ve smlouvě o přistoupení k EU, žádný termín pro takový krok ovšem stanoven není. Pro vstup do eurozóny je nutné splnit takzvaná maastrichtská kritéria. Inflace musí být nanejvýš o 1,5 procentního bodu nad průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen.
Dlouhodobá úroková míra nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru deficitu veřejných financí na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v ERM II. Česko v minulosti mělo problémy zejména s plněním kritérií cenové stability a deficitu veřejných financí. Inflaci vyšší než stanovená hodnota mělo za dobu členství v EU desetkrát, deficit překročil hranici tří procent HDP devětkrát.
Naproti tomu úrokové kritérium země splnila s výjimkou roku 2022 pokaždé. Problém Česko nemá ani s maximální mírou zadlužení, která se sice za dobu členství v EU zvýšila z 30,4 procenta HDP na 44,7 procenta HDP, stále ale zůstává výrazně pod stanovenou hranicí 60 procent HDP.
V letošním roce by podle nejnovější analýzy ministerstva financí a ČNB mohlo Česko znovu ekonomická kritéria splnit. Analýza předpokládá, že harmonizovaná roční inflace v Česku bude 3,5 procenta, průměr tří zemí eurozóny s nejnižší inflací bude dvě procenta. Deficit veřejných financí by se měl snížit na 2,2 procenta HDP z 3,6 procenta HDP v roce 2023. Úrokové sazby státních dluhopisů, stejně jako celkové zadlužení, by nadále neměly představovat problém.
Kritérium členství v ERM II ale Česko nadále splňovat nebude, přestože je kurz koruny vůči euru dlouhodobě relativně stabilní a pohybuje se v pásmu, které členství v ERM II od zapojených zemí vyžaduje. Vláda v únoru rozhodla, že termín pro vstup do systému, stejně jako termín pro zavedení eura, zatím nestanoví. K debatě se chce vrátit v prvním čtvrtletí příštího roku. Představitelé ministerstva financí i ČNB upozorňují, že členství v ERM II bez jasného termínu zavedení eura by mohlo být pro Česko nevýhodné.
Kromě plnění maastrichtských kritérií vyhodnocují ministerstvo financí a ČNB také úroveň sladěnosti české ekonomiky s eurozónou. Poslední analýza upozorňuje na přetrvávající rozdíly v cenové i mzdové hladině mezi Českem a eurozónou, což by v případě přijetí eura mohlo vyvolat inflační tlaky. Rizikem je také velký rozdíl ve struktuře ekonomiky, když Česko má výrazně vyšší podíl průmyslu.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Evropská komise potvrdila rozhodnutí vlády ohledně zákazu HHC
27.02.2024
Evropská komise potvrdila rozhodnutí české vlády ohledně zařazení psychoaktivích látek HHC, HHC-O a THCP na seznam zakázaných návykových látek. Oznámil to mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Zákaz jejich prodeje i držení bude podle rozhodnutí vlády platit ode dne následujícího po zveřejnění nařízení vlády ve sbírce zákonů, zřejmě od příštího týdne.
"Nařízení, kterým tyto látky na seznam zařazujeme, jsem obratem podepsal a poslal jsem ho k podpisu premiéra," uvedl na sociální síti X ministr Vlastimil Válek (TOP 09). Začít platit by podle něj měl zákaz po publikování ve sbírce na začátku příštího týdne.
Zákaz skončí 1. ledna 2025, kdy by už měla platit připravovaná novela zákona o návykových látkách, která látky označuje jako psychoaktivní a reguluje jejich prodej. Vláda se ke kroku rozhodla proto, že v posledních týdnech nemocnice hlásily častější intoxikace dětí a mladistvých. Držení látky bude nově přestupkem s pokutou až 15 tisíc korun, při větším množství hrozí i vězení.
S